Utrácet, mlčet, nezoufat si!

Na to, že elektrospotřebiče vypovídají poslušnost jen krátce po záruce, se už ani nepozastavujeme, protože víme, že za tím vězí velmi propracovaná výrobní schválnost. Tedy žádná naše smůla, letos už potřetí, ale jistota, že tohle všechno je odzkoušeno, tedy pro zisk cíleně naprogramováno.

Ano, to je ona! Tímto bezkonkurenčně a zcela dobrovolně přispívám do fotoflorogalerie ostudných květinových výpěstků.

Ve foťáku se cosi pokazí tak nešťastně, že nejde opravit a neposlušná součástka do čehokoli malého nebo velkého, stojí téměř jako celý výrobek. Také je nám jasné, proč musí být namáhané kolečko v přístroji jedině umělohmotné a tamta rotující osička přesně tak tenká, jak je. Motto světového byznysu je neúprosné a ať chceme nebo ne, jestli chceme splynout a držet krok s řinoucím se davem, jsme nuceni stát se jeho součástí. Jó kdyby se jednalo jenom o běžné domácí spotřebiče!

Zdá se však, že nepoctivá podnikavost se vyplácí i s lacinějšími produkty. Když je o ně zájem, samozřejmě. Už dlouho používám na zahradní túje jedno nejmenované tekuté hnojivo. Třepu s ním, čichám, analyzuju: Je čiré, průhledné, bez vůně a zápachu: No fakt si nemůžu pomoct, z nádobky já pořád cítím obyčejnou vodu, no já se snad napiju! Váhal jsem a prováhal. Přece jenom, jít do jiného hnojiva je daleko jednodušší.

Také jiná tekutá květinová výživa mě nepřesvědčila ani trochu, protože během krátké doby mi z kytek v práci listí opadalo, květy seschly a nic se nezlepšilo, ani když jsem květináče přemístil do jiné místnosti, hned vedle nadmíru prospívajících. To pro jistotu, kdyby na geomagnetických zónách přece jenom záleželo. Třebaže zdrcen neúčinností, ani v tomto případě jsem k pošmáknutí si na jejich výživě odvahu nenašel. Sám sebe nechápu, vždyť náplň vypadala opět tak známě, vodově. Vlastně, nedivte se, po takové tragické události by měl zarmoucený trýznivec vsadit spíše na jistotu, než na to, že žalem vypije H20, nebo v tom lepším případě břečku, po které mu bude jenom zle nedobře.

Jsou to jenom kytky, jenom výživa, všechno je nahraditelné a pomíjivé, řeknete si, jenomže co mi poradíte v případě, když se jedná o vlasy! O mé vlasy, o lupy! Přesně podle návodu si aplikuji antilupózní šampón, pravidelně a dokonce i s pozitivním nadšením, takže ani placebo efekt nechybí. Nakonec je i tak všechno špatně. Po jedné lahvince lupů neubývá, po druhé jich mám ještě víc a třetí si už raději kupuju tu, co je na ní napsáno Veltlínské zelené. Po něm mám aspoň jistotu, že s vlasy se mi zaručeně nic nestane.

Ale stejně - proč se mi neúčinnosti pořád nechce věřit a hledám chybu v sobě? Nejspíš ale budu muset, to přece nemůže být náhoda. Kytky hnojivo nepřesvědčilo od samého počátku, speciální šampón jako by byl agarem pro lupy, léky pro zdraví se více předepisují, než léčí a dokonce ani to domácí kyselo není dost kyselé. Také drahé prací prostředky perou jako obyčejné mýdlo s jelenem, dezinfekční záchodové sračky dovnitř akorát kvalitně padají a v autoopravně mi hodní mechanici po každém existenčně nutném zásahu zaručeně zase najdou kluboucí se závadu pro další příště. Ó jak milé a od nich tak obětavé a záslužné!

Tak se ani moc nedivte, že mám chuť se vším seknout. Túje nehnojit, v práci být bez kytiček, lupy si vytřepávat, vrátit se k valše a auto zavřít do garáže. A to jsem záměrně vynechal téma jako hrom, potraviny v područí mocných obchoďáků, které nás prostřednictvím svých „jakože slev“ ovládají a nutí, co máme jíst tehdy, kdy se to hodí právě jim a potlačují v nás, na co my zrovna máme chuť.

No řekněte sami, nebylo by to bezva, kdyby věci fungovaly tak, jak by měly? Kdyby se nešidilo, nepodvádělo, nelhalo a nikdo nebyl nikým proti své vůli ovládán? A to víte, že bylo! Jisté je i to, že tohle všechno jsou jenom malá chapadla malé chobotničky, ale ta velká, politická, světově mezinárodní, to je panečku krakatice! Něco tak velkého, že takové téma už není pro mě.