Šmejdovství na čerpací stanici v Heřmaňáku

Všichni to určitě znají: Kilometry přibývají, v nádrži benzínu ubývá. Nejsem si však jist tím, jestli všichni řidiči stihli zaregistrovat nekalé praktiky některých benzínových pump. Jedete kolem, na cenové tabuli vidíte příznivá čísla a rozhodnete se natankovat.

Po tomto aktu se vytasíte s platební kartou a ono ouvej! Polovšímavý řidič si všimne, že na displeji mu je ke schválení nabídnuta jiná cena než na stojanu, a samozřejmě, že vyšší. Polovšímavý řidič proto, že toho úplně všímavého zaujme i nenápadné cedulkové upozornění ještě před placením: v případě platby kartou si čerpací stanice účtuje 1,5 % z ceny.

Majetným, flegmatikům a uťáplíkům je tato změna ukradená, vždyť co je pro ně patnáct, dvacet korun na nádrži a opravdu se jedná o finanční pakatel pro jednoho, ale zato pěkná denní násobná suma pro prodejce. To je jedna věc, ta druhá je pro mě závažnější, prestižní, principielní!

Trapně zoufalý upozorňující výkřik až při zadávání pinu fakt neberu! Opět jeden z drzých triků obchodníka, jak zákazníka napálit. V takovém případě doporučuji zaplatit až po domluvě s obsluhou, tedy po zadání správné hodnoty. Levárna je to v tom, že se řidič nechá zlákat levnější cenou, zvesela natankuje, ale pak naštvaně odjíždí, protože kdyby zasunul o dvacetník dráž jinde, byl by na tom stejně nebo líp, ale hlavně by nebyl ponížený, podvedený, zdrcený. Férovější „benzinky“ tak na úkor těch neseriózních znatelně tratí.

Čerpací 1,5 procentní vychcánky však neházím do jednoho pytle s těmi, kteří mají tuto vlastní „přirážku“ na panelech s cenami, u stojanů a uvnitř zřetelně viditelnou. Dávají tak jasně a předem najevo, že se s bankovními srážkami nedovedou smířit a jistě nejsem sám, kdo jim to nemá za zlé. Snad bude zanedlouho lépe a tyto srážky pro ně nebudou až tak vysoké, takže by tato švejkovina mohla vymizet.

A nyní s osobní pravdou ven. Takže milá paní, asi padesátiletá, vcelku zachovalá blondýno z Heřmanova Městce u Chrudimi, co jste mi dala podnět k tomuto textu, fakt vás obdivuju. Váš asertivní až mírně posměvačný výraz, jaký jste během mé kritiky zaujala, mě fakt dostal. Zřejmě získaný postoj z denodenní trénovanosti, takže v tomto je to jedna nula pro vás. Já však vyrovnávám, protože ten, kdo prodává navíc i sudové víno a neví, jestli je suché nebo polosuché, musí být ignorant nebo hloupý, anebo oboje. Ještě, že v tomto jsem ucukl. Závěrem však 2:1 pro mě, protože vaši hnusárnu jsem si pro sebe nenechal. Uvědomte si, že vaše podlé praktiky, třebaže jste jich jenom pouhou vykonavatelkou, jsou velice slušné podpásovky, takže ještě blejno mi je z hroší kůže vašeho nadřízeného, majitele.