Je to forma diskriminace?

Snad, nevím, pídím se po názorech a na mysli mám problematiku milostných vztahů lékařů s pacientkami, učitelů se studentkami a pohlavně naopak, veřejností tolik odsuzovaných. A co takhle zajít až do krajnosti příjemných pletek prodávajících se zákazníky?

Že to je už něco docela jiného? Tak to mi vysvětlete! Že by se tím možnost seznamovacího výběru snížila už významně? To jistě ano, ale podstatný rozdíl s uvedenými dvěma případy stejně nenacházím. Tak že by přece jenom znevýhodněné rozlišování?

Přečetl jsem si Etický kodex ČLK a sexuální vztah mezi lékařským personálem a pacienty se tam neřeší. Předpokládám, že s tím samým poznáním bych se setkal, nebo spíš nesetkal, na úrovni předpisů školních. Takže je nejspíš věcí zaměstnavatelů a veřejnosti, jak ten či onen vývoj zamilovanosti „kompetentně“ vyhodnotí a náležitě ocení.

A to by mě zrovna moc zajímalo, protože jsem kdesi četl, že veřejnost daleko víc odsuzuje kriminalitu, agresivitu, drogovou závislost, ale i nespolehlivost a lajdáckost, než občasnou nevěru, když se jinak jedná o slušně vychovaného člověka. Vím, názor na ojedinělý mimomanželský úlet nerovná se pohled na milostné vztahy výše jmenované, ale přece jenom, toto přívětivé veřejné smýšlení je pro všudepřítomnou zamilovanost povzbuzující.

Prosím nezaměňovat se vztahy typu co je v domě, není pro mě, čili vztahy kolegiální. To už za všechny řešil pan režisér Dietl v Nemocnici na kraji města. My probíráme něco jako Žena za pultem a zase v tom má prsty Jaroslav Dietl. No jo, hezounká sestřička Ina a fešák doktor „Abrhám!“ A jen proto, že do vyřešení Ina zasahovala pouze dvěma slovy týdně, to nakonec dopadlo jako v pohádce.

Potvrdilo se tam, že lásce neporučíš a když musíš, tak musíš. Jistě je tomu tak i v našem případě, kde se nabízí možnost zneužití lékařské či učitelské autority, ale pozor! Výhody získává i opačná strana, na první zdání pouze ta zneužívaná.

Proto bych na tyto vztahy nenahlížel jednoznačně jednostranně, to spíš apeloval na to, aby jejich vzájemný zájem z rámce veřejností stanoveného slušného chování nevybočoval a nikoho tak nepobuřoval. Tedy žádný chtíčský exhibicionismus v zákoutí chodby, kabinetě, na lehátku, v pracovní době jedině profesionální vztah bez sebemenšího záblesku sympatií. Že to nejde? Že i tak se láska provalí? Může se prozradit, proč by ne, když jsou viděni mimo školu nebo nemocnici.  

A že i tak se to zaměstnavateli, zvláště tomu školnímu, nelíbí? A proč? Má-li žák nebo žákyně přes 15 a jeho nebo její učitelský partner je svobodný, proč moralizovat, proč tomu bránit? Samozřejmě, není to ideální, vždyť každý by chtěl mít v tom svém pořádek, ale proč něco takového odsuzovat a zakazovat, když se mají rádi a během pracovní doby nebo vyučování jsou natolik uvědomělí, že by na nich neznalec nic nepoznal?

Znám případ učitele, kterému byl doporučen odchod a on odešel. A stejně s ním i žákyně – do jeho nového bytu. Komu se tím pomohlo? Paradoxně jim, protože jejich vztah to ještě zesílilo. Ale abych k A řekl i B, on byl tehdy ještě ženatý. Ale i tak by podle mě nemělo být řešení v kompetenci zaměstnavatele, ale v rovině osobní a rodinné.

Při zamilování do svého lékaře by ho pacientka měla změnit, radí na Wikipedii doc. MUDr. J. Zvěřina, a vztah může pokračovat i tak. Jenomže, aby si zas chytré obecenstvo kolem nedomýšlelo, že pan doktor měl co do sexuálního činění s každým takovým přeběhlíkem, dodávám já. Přesto na neléčení blízkých něco bude. Vzít na sebe břemeno zdraví svých známých, natož příbuzných a nejbližších, je vskutku nezáviděníhodný až sebevražedný počin.

Jen tak pro jistotu, stále mám na mysli vztah ambulantních lékařů ke své klientele, ale i v nemocnicích je to obdobné, zvláště pak na lůžkových odděleních. Připomínky, že i sex léčí, tu opravdu nejsou přípustné.

A co ti za pultem a před pultem, když to mezi nimi zajiskří? Už vidím, jak zrovna někdo takový začne chodit pro deset deka Vysočiny jinam. To spíš častěji a rovnou pro štangli salámu, aby tím snad něco naznačil.

Závěrem jen tolik, že tento haštěřivý blog má reálný základ v tvrzení pacientky, na kterou to jeden gynekolog asi zkoušel. Událo se na preventivním ultrazvukovém vyšetření prsu, po kterém si sama chtěla smýt gel z poprsí. O tom však pan doktor nechtěl ani slyšet a se slovy, že u něj má každá pacientka maximální komfort, ji tuze dlouze až předlouze, do mrtě promáčenými ubrousky prsa odborně po celém hrudníku utíral. Měla to i s funěním a hladovým pohledem k tomu, což jí příjemné nebylo ani trochu! Kromě názoru, kterým se důkladně vyšetřené pacientky zastávám, mám na věc i jiný pohled. Řekněme, že poněkud úctyhodný: Jestli on ten doktor není nějakej vadnej. Mně rozhodně by vadilo mít v práci na oběd od pondělka do pátku svíčkovou a o víkendu ještě doma!