Nemám přehled, jak to je současně v Česku mezi lékaři, ale co jsem v Německu, málokdy jsem narazil na doktora v bílém, ale v civilním oblečení...

Tak styl oblečení bych neřešil. Narazit na úřadě na ochotného člověka je vždycky plus.

Zato vy jste se choval jako arogantní *** a ještě se tím tady chlubíte.

No nic, spěchám si přežehlit montérky, abych u vás obstál.

Vážení kritizující. Opravdu vážení, protože vaše názory neberu na lehkou váhu. Ale! Nechci se odvolávat na klišé, že šaty dělají člověka, ale vzato do extrému - vám je opravdu jedno, když by vás léčil doktor ve špinavých montérkách, i když by léčil dobře, kdyby vás soudila soudkyně v kuchyňské zástěře, protože si jen tak odskočila od plotny, učitelka učila vaše dítka v bikinách, protože v plavkách se přece cítí nejlépe? Proto na kultuře oblíkání trvám!

Pán možná nebyl oblečen dle nějakých kodexů, ale byl ochoten a zřejmě i schopen poradit a pomoct a to je to nejlepší na jakémkoli úředníkovi.

Raději takového úředníka než nějakou nafintěnou roštěnku ze školy, která nic moc neví a místo způsobů řešení hledá důvody nicnedělání.

Rada, kde najdu paní XY odvedle, je opravdu nad zlato a nadstandardní pracovní výkon.

Kádrovat lidi podle toho, co nosí je trochu mimo mísu. Já si myslím, že vám do toho nic není.

Dejme tomu, že ne mně tak zcela, ale nadřízenému určitě.

Škoda, že ten kritizovaný pán nebyl úředník, kterého jste potřeboval a nedal Vám tu Vaši nadřazenost "vyžrat". Ale máte půl pravdy - pán měl lépe reprezentovat úřad.

Neřekl bych nadřazenost, zkusme najít jiné slovo. Ale věřte mi, byl to šok. Takový, že jsem se o něj musel podělit, abych ho líp vstřebal :-)