Západní křesťanská civilizace vznikla již ve 13. století

V Brožíkově sále Staroměstské radnice proběhlo slavnostní představení knihy významného amerického ekonoma a předního odborníka na ekonomické myšlení tomistických a pozdně scholastických autorů Alejandra A. Chaufuena „Víra a svoboda“. Popisuje v ní jejich důležitý vliv na rozvoj moderní ekonomie a dokazuje, že moderní ekonomové zastávající teorie volného trhu vděčí pracím scholastických učenců za víc, než si uvědomují. A nejen oni, ale celá západní civilizace. Odhalil, že scholastici svým postojem, že nejdůležitější zákony jsou ty, které chrání soukromé vlastnictví, nastolili svobodu jako měřítko všech etických soudů.

Alejandr A. Chaufuen je prezident a člen správní rady Atlas Economic Research Foundation ve Washingtonu, D.C., zakladatel Hispanic American Center of Economic Rasearch, člen Montpelerinské společnosti, profesor na Universidad Francisco Marroquin v Guatemle, National Hispanic University v Oaklandu v Californii, Universidad de Buenos Aires a Pontificia Universidad Cotólica v Buenos Aires. Ve své knize uvádí, že scholastici byli přesvědčeni, že zásadním prvkem křesťanské etiky je svoboda. Pod pojmem svoboda ale neměli na mysli jen tu materiální část svobody, jak ji chápou moderní lidé, ale skutečnou vnitřní svobodu v člověku, kterou může pocítit právě jen člověk hluboce věřící, protože tato svoboda je Bůh. Dobré jednání je tudíž takové, které přivádí člověka blíže k této vnitřní svobodě, tedy k Bohu, který je cílem lidské existence.

Doba atheistického temna za dob totalitárního socialismu se těmito otázkami nezabývala. Teprve po zhroucení tohoto zrůdného režimu ve většině zemí začali občané znovu věnovat pozornost soukromému vlastnictví a tržní ekonomice. Mnozí si přitom ani neuvědomovali a dosud neuvědomují, že vlastně navazují na pozdně scholastické myšlení o soukromém vlastnictví. A právě pan profesor Chaufuen to ve své knize připomíná.

S touto zajímavou knihou se může naše veřejnost seznámit díky tomu, že Liberální institut udělal její český překlad. Jak došlo k tomu, že Liberální institut přeložil právě tuto knihu, vysvětlil jeho prezident, prof. Ing. Jiří Schwarz, CSc.: „Před dvěma lety mi zazvonil telefon a biskup královéhradecký Dominik Duka se mne otázal, zda bych se nemohl spojit s profesorem ekonomie Alejandro Chaufuenem z Buenos Aires, protože napsal velmi zajímavou knihu „Víra a svoboda“, kterou mi posílá k prostudování a kterou bychom měli přeložit do češtiny, aby se s ní seznámila naše veřejnost. Byl přesvědčen, že tato kniha může doplnit naše znalosti nejen o vývoji ekonomie, ale o vzniku a vývoji západní civilizace vůbec. Zastyděl jsem se trochu, že ji neznám, a začetl se do věnování od pana biskupa a po přečtení knihy jsem si uvědomil, že po velmi významné etapě zavádění ekonomického tržního myšlení u nás to byl právě pan biskup Duka, kdo předběhl dobu. Je autorem předmluvy a spolu s Tomášem Pospíšilem provedl i odbornou korekturu knihy.“

Slavnostního představení knihy se zúčastnil primátor hl. města Prahy, který má v tomto kontextu velmi příznačné jméno Bohu-slav Svoboda. Ten také k akci Liberálního institutu k presentaci knihy poskytl historické prostory Staroměstské radnice.

„Je pro mne velkou ctí osobně poznat a uvítat v našem hlavním městě autora knihy, profesora Chaufuena. Můj velký dík patří Liberálnímu institutu, který sehrál v polistopadových dějinách jednoznačně pozitivní úlohu. Jeho přednášky, pozvané osobnosti i vydané texty knih pozitivně ovlivňovaly myšlení našich občanů ve prospěch svobody. Přispěly k propagaci myšlenek svobody u nás i v cizině,“ uvedl pan primátor a dodal: „Dvacet let po listopadu se může někomu zdát zbytečným luxusem hovořit o svobodě . Opak je však pravdou. Svoboda ekonomická i osobní není zadarmo a musíme si to neustále připomínat. Úkolem vědců je proto objasňovat společenské procesy, objasňovat dějiny a snažit se jim porozumět. A tohoto úkolu se autor zhostil na výbornou. Jím představované osobnosti jsou širší veřejnosti v ČR i ve světě dosud méně známé. Dozvídáme se tak o myšlenkovém proudu učenců scholastiků, kteří hlásali, že svobodný trh je prakticky i morálně obhajitelný. Na jeho obranu nacházeli dostatek vlastních důkazů a dopívali k závěru, že ti, kdo nic nevlastní, nemohou být šťastni. Doufejme, že po prostudování textu se lidstvo bude chtít pokoušet vytvořit hodnoty založené na těchto uskutečnitelných teoriích," uvedl pan primátor.

Presentaci knihy poctil svou přítomností i Mons. Dominik Duka OP, arcibiskup pražský.

„Nejsem povolán, abych hodnotil tuto knihu. Vysvětlím ale, proč mne zaujala a proč jsem chtěl, aby s ní byla seznámena naše veřejnost. U nás při diskusích o ekonomických problémech začínají ekonomové vždy osobou Adama Smitha (1750-1800 po Kr.). Vedl jsem o tom i o neviditelné ruce trhu diskusi s panem presidentem. Vše vede k závěru, že současné autority se zabývají otázkou schopností světa, jeho vzniku a významu, a říkají nám, že je možné jediné vysvětlení. Často hovoříme o návratu ke kořenům, o tradicích naší křesťanské kultury. Málo ale zdůrazňujeme, že tento rozvoj by nebyl možný bez židovsko-anticko-křesťanských kořenů,“ uvedl pan arcibiskup a pokračoval:

„Když si v katedrále sv. Víta stěžujeme, že nevidíme přes náhrobek Ferdinanda I. na oltář, neuvědomujeme si, že to byl tak význačný panovník, že si zaslouží tento nádherný náhrobek. Málokdo z nás si uvědomuje, o co vše se zasloužil. V době totality začínalo pro nás totiž vše Velkou říjnovou socialistickou revolucí a únorovým pučem, občas byla zmíněna i Velká francouzská revoluce a osvícenství. Devatenácté století zase díky britské a později americké predominanci vidělo zrod západní civilizace v 17. a 18. století a připisovalo ji především reformaci a kalvinistům. Začínalo se uvažovat o naší historii až od 17-18 století v domnění, že vše starší patří do doby temna a středověku. Není to tak. Autor knihy nás zve dále. Ukazuje na roli románského světa v tzv. zlatém 16. století.“

Středověká scholastika trvala 700 let od roku 800 do 1500 po Kr. Ke kulturnímu a vědeckému vývoji přispěla ale především druhá recepce díla učence žijícím ve 13. století sv. Tomáše Akvinského (1226-1274), které bylo nejen recepcí dědictví Aristotelova, ale i vývoje aristotelismu vůbec. Období 1350-1500 je označováno jako pozdní scholastika. Jejím cílem bylo vytvořit jednotný korpus vědeckého myšlení. Postava tohoto světce a učence posunuje dobu vzniku západní křesťanské civilizace do 13. století. Samozřejmě odkouzlenu od čarodějnic a mytologických sil a dovolující lidem přístup k bádání a technickému pokroku. Díky mimořádné osobnosti sv. Tomáše Akvinského je dokonce obvykle období scholastiků vnímáno jako století 13., kdy tento učenec žil. Kniha dovoluje propojit svět ekonomických a etických úvah od antiky až do dnešní doby. Rozvinutou intelektuální základnu pro rozvoj toho, co nazýváme západní kulturou a civilizací přinesla tedy recepce antické kultury.

„Náboženská koncepce neodděluje od sebe svět a jakési zásvětí neboli transcendentno, protože v Ježíši Kristu dochází k setkání Boha a člověka a tím všechny pozemské skutečnosti nejsou druhořadé. Recepce antiky posílena tímto křesťanským pohledem dokázala všem pozemským skutečnostem přiřknout a vrátit hodnotu a dát jim náležitou důležitost. V antice Platon hleděl na materiální svět jako na nástroj nedokonalý a zlý. Tyto jeho myšlenky se prolínají do celých lidských dějin. Recepce aristotelismu vykonala pak mnoho. Století 14. a 15. přináší napětí, zda je opravdu náboženství revolucí nebo naopak obrácení se zpět. Scholastika přinesla pohled zpět a studuje velké antické autory i Bibli a společnost s tím resonovala. Poslední recepci antického myšlení vytváří španělské scholastické období (1500-1650) a promítá ho do současnosti. Především jezuitské university v Salamance a v Alcalá de Henares sehrály velkou roli v oblasti nejen kulturní ale i finančně-ekonomické. Pro tyto španělské scholastiky se vžil název „škola ze Salamanky“. Jejich otcem byl dominikán Francisci de Vitoria, který učil i na Sorbonně. Význam pro nás spočívá v tom, že tito scholastikové 16. století pokračují ve svém životě v podobě těchto studií a pro lidi 20 věku. Proto chce autor knihy upozornit lidi, aby se seznámili s těmito myšlenkami,“ uzavřel arcibiskup Duka.

"Nelze samozřejmě říci, že všichni scholastici podporovali svobodný trh, ale analýza jejich prací ukazuje, že moderní tržní ekonomové jim vděčí za mnohé. Svými prohlášeními, že nejdůležitější zákony jsou ty, které chrání soukromé vlastnictví, nastolili svobodu jako měřítko všech soudů. Svoboda je podle nich základním prvkem křesťanské etiky. Podle ní je správné takové jednání, které přivádí člověka blíže Bohu, který je cílem lidské existence," uvedl Alejandr A. Chaufuen

V současné době sice již jen málo vlád prosazuje neexistenci vlastnických práv. Civilizace je ale stále v ohrožení, neboť pod záminkou obecného dobra jsou vládní výdaje v poměru k celkovému hospodářskému produktu pětkrát vyšší než před sto lety. Na soukromé vlastnictví útočí politici regulacemi v oblasti zdraví, životního prostředí, diskriminačními zdaněními a inflací pod falešnými záminkami, že ho tím obhajují a chrání. Nepřátelé soukromého vlastnictví pod vlajkami lidských práv a spravedlivé morálky obrací úrodnou půdu v pustinu, společenskou spolupráci v třídní konflikt a co je nejhorší svobodné občany jejich ideologie obrací v otroky.

Pokud si tito moralisté a ekonomové neuvědomí přínosy svobodné společnosti, ztratí západní civilizace svou svobodu. Proto musíme vzít prapor morálky do svých rukou a k této činnosti nám budou texty scholastiků zdrojem přinášejícím svěží myšlenky. Myšlenky, že soukromé vlastnictví, které je nezbytným předpokladem ekonomické svobody, vyrůstá z lidské svobody stvořené Bohem.

"Tento ekonomický scholastický přístup vycházel z teorie přirozeného práva neboli podle Akvinského z Božího plánu vedoucího veškeré stvoření ke konečnému cíli. Něčeho, co je pochopeno lidským rozumem bez nutnosti dalšího vyvozování. Toto přirozené právo vyhází totiž z principu „Jak byste chtěli, aby lidé jednali s vámi, tak vy jednejte s nimi,“ neboli je souborem pravidel pro mravné lidské jednání," uzavřel profesor Chaufen.

To, že lidské dobro je v souladu s rozumem, je podstata etiky, filosofického studia dobrovolného lidského jednání s cílem určit, jaké aspekty chování jsou dobré a mají být učiněny, aby člověk mohl dobře žít. Etika říká, co by měl člověk dělat. Ekonomie byla původně součástí etiky. Ekonomie se ale zabývá tím, jak člověk jedná. Ekonomie je vědou o volbě.