Vzkřísí 20. kongres ODS původně pravicovou stranu?

Letošní rok byl ve znamení 20. výročí Sametové revoluce, která nás osvobodila z 20 let trvající sovětské okupace a zanedlouho bude slavit ODS svým jubilejním 20. kongresem. Při takto významných výročích bilancujeme. Sametová revoluce nám umožnila poznat, co je to žít ve svobodné kapitalistické zemi, a patří jí za to dík. A co vykonala za těch dvacet let ODS? Pod vedením jejího zakladatele Václava Klause se stala nejvýznamnější pravicovou stranou u nás a ve světě se zařadila po bok takových gigantům jako Konzervativní straně VB či Republikánské straně USA. Zdálo se, že si toto skvělé postavení udrží i po nástupu nového předsedy Mirka Topolánka, který po svém zvolení prohlásil, že bude pokračovat v idejích svého předchůdce. „Klausismus je písmo svaté ODS," prohlásil tehdy nadšeně.

 ODS sice vyhrála pod jeho vedením několikrát volby a po těch posledních se stal dokonce premiérem, ale právě tehdy začal počátek konce. Plichta 100:100 byla smrtící. Sestavit za těchto podmínek vládu je velmi těžké i pro zkušeného politika, natož pro naivku. A jak se ukázalo, v této funkci pan Topolánek zklamal a začal se odvíjet postupný pád ODS. A nelze vše svádět jen na přesně rozdělené voliče. ODS mohla získat výraznější vítězství, kdyby dělala normální volební mítinky a normální kampaň. Tuto patovou situaci zavinil jen a jen pan Topolánek, který se vždy vysmíval mítinkům prof. Klause. Kdyby byl ale dělal Topolánek mítinky a setkání s občany přesně tak, jako předtím Václav Klaus, a ne pouze setkávání se starosty a místí smetánkou, mohly volby dopadnout pro ODS lépe. Vzpomínám, jak mi tehdy lidé na Humpolecku říkali, že jim Topolánek na rozdíl od přítele Paroubka nepřijel na jediné otevřené setkání

s nimi. Vůbec se s nimi nebavil. Pochopili to tak, že je považuje za sprostou luzu, protože do místního sálu pozval jen vybranou smetánku. A nepochybuji o tom, že tak katastrofální volební kampaň se odehrávala všude.

A co víc, koaliční vládu sestavil pan Topolánek tak, jako by vyhrály malé straničky a ne jeho strana. Ty ke svému úžasu musely hledat ministry po celé zemi, protože s tím nepočítaly. Dokonce díky těmto ústupkům nedokázal pro svoji nejsilnější stranu obsadit ani nejdůležitější ministerstvo - ministerstvo financí - a svěřil ho člověku, který o ekonomice ví zhruba stejně jako jeho předchůdce. Naopak jednoho z ekonomicky neschopnějších straníků, duchovního otce volební vlajkové lodi ODS rovné daně, Vlastimila Tlustého, přinutil ze strany odejít a přistoupil namísto zavedení rovné daně na zavedení ekonomického zmetku pana Kalouska. O ústupcích Zeleným zavedením ekodaně na uhlí, dotací na ekoelektřinu a ekobenzín a zákazu výroby nejlevnější elektřiny z jádra, není třeba hovořit. To pocítili všichni občané na svých peněženkách snad ze všeho nejvýrazněji. A nejhorší je, že i přes tyto obrovské ústupky, nedokázal vládu udržet. Koaliční strany se slabému vůdci prostě vysmály.

Velkou chybou bylo, že již v okamžiku jak se stal premiérem, obsadil svůj tiskový odbor lidmi stojícími do té doby na straně ideologie třetích cest k socialismu a v čele úřadu vlády ponechal dokonce člověka z doby Paroubkovy vlády. Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že spolu s Radimem Ochvatem vede Tiskový úřad pravdoláskovec Martin Schmarz. Nepřekvapilo nás, že Ochvat takové prostředí nevydržel a odešel na Hrad, ale ti, co v skrytu duše nesnášeli klasickou ODS, tam zůstali. Buď byl Mirek Topolánek tak naivní, že to o nich nevěděl, nebo byl už v té době sám na Havlově straně barikády. Vzhledem k tomu, že si tak rozumí s Havlovým oblíbencem Vondrou, se zdá být to druhé blíže pravdě. Je-li tomu tak, je to pro ODS smrtící.

 Když se toto Topolánkovo chování nelíbilo některým spolustraníkům a vyjadřovali proti tomu nespokojenost, on neustoupil a vše vedlo nakonec k pádu vlády. Poslední výtrysk jeho vůdčí geniality nastal při volbě eurokomisaře. Přestože ODS je stále nejsilnější parlamentní stranou, souhlasil se jmenováním Paroubkova přítele, ryzího levičáka Fülleho do této funkce, než aby podpořil, když už jeho milec Vondra neprošel, noblesního guvernéra Zdeňka Tůmu nebo schopného ekonoma Vladimíra Dlouhého.

Ale abych jen neviděla na ODS vše černě. I přes ústupky zeleným a lidovcům většina ministrů za ODS pracovala tiše a skvěle a povedlo se jim za rok udělat víc než předchůdcům za 8 let. Ivan Langer vybudoval Ústav paměti národa a dokázal stihnout naskenovat přes milion karet STB do počítačové evidence, vybudoval síť CzechPointů, takže občané mohou konečně komunikovat s úřady elektronicky, vybavil policii moderními vozy, motorkami i služebnami, Martin Říman zjednodušil živnostenský zákon, Jiří Pospíšil uvedl v život nový trestní zákoník, Petr Nečas vylepšil zákoník občanský a za Tomáše Julínka poprvé mohly díky poplatkům zdravotní pojišťovny poprvé od revoluce proplácet i nejtěžším pacientům nejmodernější léky. A to jsem připomněla jen to nejpodstatnější, bylo toho ve skutečnosti mnohem víc. Za to jim všem patří úcta a dík. A doufám, že dvacátý kongres dá opět zelenou těmto a podobným osobnostem a ODS se nastoupí opět cestu ke skutečně pravicové politice. Ještě je čas, i když je hodina po dvanácté. Pokud se ODS nevzchopí a nic nezmění, po volbách nastoupí na dlouhou dobu pro náš národ doba Temna.