K vysoce nebezpečnému chování lékařů vydírajících prezidenta republiky by se měla podle prof. Svobody vyjádřit ČLK. Prof. MgA. Jiří Svoboda v reakci na článek Adama Bartoše "Václava Klause chtěli lékaři prohlásit za blázna" nám zaslal dopis, který psal prezidentovi České lékařské komory (ČLK) MUDr. Milanu Kubkovi. V dopisu požaduje, aby se ČLK jednáním těchto lékařů vzhledem k vysoké společenské nebezpečnosti jejich úvah zabývala a vydala veřejně svůj postoj, zda pokusy o organizování podobných akcí psychology a psychiatry považuje za únosné a slučitelné s lékařskou etikou. Vzhledem k závažným mezinárodním konotacím problému, neboť celá zmíněná aktivita skupiny lékařů a terapeutů byla zamýšlena jako nátlak na Prezidenta ČR v době jeho rozhodování, zda připojí svůj podpis k tzv. Lisabonské smlouvě, považuje profesor Svoboda za vhodné informovat o celé záležitosti Evropskou psychiatrickou asociaci (EPA), a s ohledem na politické souvislosti, předsedu Poslanecké sněmovny ČR a předsedu Senátu Parlamentu ČR.
V dopise mj. píše, že se "zdráhal uvěřit podstatě polemiky mezi tajemníkem prezidenta republiky ČR, Ladislavem Jaklem a MUDr. Janem Hnízdilem, která se před časem objevila v Lidových novinách". Když si ale následně přečetl články A.B. Bartoše s výňatky z údajné korespondence některých psychiatrů a psychologů, byl těmito texty a způsobem uvažování jejich autorů ohromen. A dále pan profesor pokračuje:
Pozornosti České lékařské komory, kterou Vy, vážený pane prezidente, reprezentujete, by rozhodně neměla uniknout podstata problému, která se flagrantně dotýká lékařské etiky a to pomíjím otázku, zda se nejedná o trestný čin ve stádiu přípravy. Vzhledem k tomu, že někteří lékaři svou účast na přípravě záměru využít vysokého kreditu lékařského stavu u české veřejnosti k politické manipulaci nepopřeli a korespondenci a její meritum připustili, lze považovat zmiňované články za obsahově relevantní.
V takovém případě se jedná o mimořádně závažný signál, že v mysli některých lékařů přetrvává pokušení zneužití psychiatrie, jaké se projevovalo v době totalitního režimu, kdy prestiž lékařského stavu byla využívána mocenskými strukturami ke zpochybnění duševní kompetence názorových oponentů, v krajním případě k jejich izolaci od společnosti.
Za mnohé připomínám knihu faktu sovětských disidentů Roy a Žorese Medveděva: "Kdo šílí?" (A Question of Madness), která je otřesným svědectvím o myšlení a jednání, a to nejen mocenských struktur, ale zejména lékařů, podílejících se na kompromitaci názorových oponentů před veřejností, které přerůstalo ve zjevně kriminální činy, hrubě porušující základní lidská práva.
Dva z údajných účastníků pokusu zorganizovat psychiatrické zpochybnění způsobilosti prezidenta republiky, oba lékaři MUDr. Martin Stránský, MUDr. Jan Hnízdil, v obsáhlém vyjádření k publikovaným článkům, údajně 19. března 2010 napsali, že "Korektní diskuzi, týkající se osobnostní integrity některých našich politických představitelů a míry jejich schopnosti odpovídat za svoje činy, považujeme za naprosto legitimní a nanejvýš aktuální."
Je-li tato věta autentická, je z jejího znění zřejmé, že si autoři vůbec nepřipouštějí myšlenku, že zneužívání psychiatrie k zasahování do systému parlamentní demokracie je nebezpečné a nepřípustné, a to nejen z hlediska lékařské etiky, ale především z hlediska zásahů do osobnostních práv a demokratického politického systému, jak je definován Ústavou ČR.
Vysoká společenská nebezpečnost obdobných úvah, které představují ztrátu zábran vůči otřesným historickým zkušenostem zneužívání psychiatrie a lékařské vědy v dějinách XX. století, si podle mého mínění zaslouží zásadní reakci České lékařské komory, která by se měla veřejně vyjádřit, zda pokusy o organizování podobných akcí psychology a psychiatry považuje za únosné a slučitelné s lékařskou etikou. A to bez ohledu na to, zda zmínění lékaři jsou, či nejsou členy ČLK.
Vzhledem k závažným mezinárodním konotacím problému, se kterým se na Vás, vážený pane prezidente, obracím (celá zmíněná aktivita skupiny lékařů a terapeutů byla zamýšlena jako nátlak na Prezidenta ČR v době jeho rozhodování, zda připojí svůj podpis k tzv. Lisabonské smlouvě), považuji za vhodné informovat o celé záležitosti Evropskou psychiatrickou asociaci (EPA), a s ohledem na politické souvislosti, předsedu Poslanecké sněmovny ČR a předsedu Senátu Parlamentu ČR.
Pan profesor končí s tím, že věří, že prezident ČLK jeho obavy pochopí a budete je sdílet, neboť obdobné nebezpečné spekulace se mohou zítra týkat jeho nebo kohokoliv dalšího.
(Kopie dopisu včetně příloh s články zveřejněnými na www.prvnizpravy.cz zaslal pan profesor předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, předseda Senátu Parlamentu ČT a Executive Committee of European Psychiatric Association (EPA) - 15, Avenue de la Liberté, 67000 Strasbourg, France)
