Přiznám se, že jsem příliš volbami do krajů a části Senátu nežila. Jednak jsem vždy byla proti krajskému uspořádání i proti Senátu, jednak v Praze 5, kde bydlím, se nevolil nikdo. Přesto mi z nálad obyvatel bylo jasné jakdopadnou.
Ve prospěch těch politiků, kteří se po celou dobu stavěli proti přijímání muslimských běženců, a že voliči budou vybírat především strany, u nichž mají jistotu, že jim hlasy nepropadnou, což jsou většinou strany parlamentní. A tam byla na výběr po této stránce pouze ANO, neboť jediný Andrej Babiš se stavěl ve vládě jasně a chlapsky proti přijímání nebezpečných přistěhovalců.
Je s podivem, že ostatní straničtí lídři si nepovšimli, jaký strach a znechucení vládne mezi občany z možnosti, že k nám pošle Brusel hordy potenciálních zabijáků, a naopak stále zdůrazňovali, že si nedovedou nic lepšího než život pod vládou EU představit. Kdyby zašli mezi občany do běžné hospody, uslyšeli by, jak obrovský je odpor občanů vůči neomarxistické multikulturní politice EU. A pozměnili by, když už ne z přesvědčení, tedy z pudu sebezáchovy, své schizofrenní postoje v nichž sice kritizují EU, že dělá chyby a musí se změnit, ale po kritice jejich postoj končí douškou, že si neumí život bez bruselských mandarínů představit. Občané ale chtějí slyšet jasné ANO nebo NE, nikoliv dvojaký politicky superkorektní postoj.
I přesto, že se ohlasy na volby nesou v nářku a hořekování nad tím, že zvítězilo bezprogramové uskupení ANO vedené bývalým komunistou, ne-li StBákem, které předběhlo všechny levé i pravé strany o několik koňských délek, tak pokud se poohlédneme v klidu za volebními výsledky, zjistíme, že volby přinesly i skvělá pozitiva:
Positiva voleb:
Jasné memento, že občané mají už dost vpouštění hord životunebezpečných islámských mladíků. Že toto je pro ně problém na prvním místě, a ani slibované zvýšení životní úrovně ho nezastíní. Politik, který přijme evropský neomarxistický diktát o povinných kvótách, je u nich odepsán. A tento vzkaz od občanů by měl být jasným mementem pro všechny zaslepené EUmilující politiky.
Komunisti ztratili téměř stovku mandátů. Propadli se ze 182 zastupitelských míst na pouhých 86, tedy na méně než polovinu, neboť jejich voliči už nechtějí zkostnatělou zastaralou stranu dožívající z podstaty ze zastaralých idejí, které se neosvědčily dokonce ani na Kubě, a bez rozloučení přešli k Andreji Babišovi. A nejde jen o to, že ztratili aureolu prestiže velké protestní strany, ale ztratili 91,2 milionů korun na roční provoz. I když to nepřiznají, je to pro jejich provoz veliká ztráta.
Byl nastartován rozpad nejvíc proevropské vládní strany ČSSD Bohuslava Sobotky. V krajích přišla o 80 mandátů. To převedeno do lidštiny znamená ztrátu 80 míst pro zasloužené bratry a pro 80 jejich tajemníků, několikrát tolik poradců a podobných zbytečných podržtašků, neboli kolem 400 naštvaných členů strany. To nehovořím podobně jako u komunistů o ztrátě 76 mil. Kč ročně. Zatím probíhá stejně jako u komunistů boj za zavřenými dveřmi, ale až je otevřou!...
Z politické mapy za svůj nejvýraznější multikulturní proevropský postoj vůči tzv. uprchlíkům téměř vymizela TOP 09 Miroslava Kalouska. Z výsledků voleb je jasná naštvanost voličů i této strany spolu s již zmíněnou ČSSD. Zcela zkrachovaly tudíž obě proevropské strany, kterým občané předzdívají "Vítači". Vliv Bruselu na oba předsedy - Sobotku a zejména Kalouska - nejde prostě přehlédnout, i kdybychom chtěli. Jejich partaje teď porážky analyzují. Měly by si při těchto analýzách především uvědomit, že slova jako "multuikulturalismus", "environmentalismus", homosexualismus", "transnacionalismus", humanrightismus", politická korektnost", „jednotná EU“, "subsidiarita", „solidarita" a „humanita“ vzbuzují v současné hrozbě islamizace Evropy u voličů naštvanost a odpor spíše, než pozitivní ohlas, a měly by tedy svým lídrům je zakázat používat. Jinak jako milenci EU dostanou určitě v dalších volbách zase po hlavě, protože islamizace EU bude díky multikulturnímu neomarxismu EU pokračovat.
Volby odhalily, že směřování ANO je čím dál více nalevo, neboť posílilo převážně hlasy od bývalých voličů komunistů a socialistů, naproti tomu mnoho pravicově smýšlejících voličů ho opustilo. A protože tzv. pravicové parlamentní strany (ODS a TOP09) jsou také pro islamizaci kontinentu a tedy i ČR, nešli tito voliči k volbám. Což může vést při parlamentních volbách k poptávce voličů po nějaké jiné pravicové a protibruselské straně, a pokud tato nebude k mání, dojde k dalšímu odlivu pravicovějších voličů. Protiislámské strany by si to měly uvědomit včas a spojit síly k získání těchto voličů. Jinak je nebezpečí, že si to uvědomí Andrej Babiš a svoje nesourodé uskupení bez jasného programu začne ideově profilovat napravo od pomyslného středu, v němž každou stranu čeká smrt.
Je ironií, že ačkoliv vláda Bohuslava Sobotky slavila ekonomické úspěchy a před volbami mohla díky tomu rozhazovat plnými hrstmi, propad ČSSD byl největší, který kdy zažila. Dřív by na peníze lidé určitě slyšeli, ale nyní je nezajímá tolik blahobyt jako to, aby se jejich děti vracely ze škol živé a v pořádku bezpečně domů a aby oni neodcházeli do práce s pocitem, že se nemusejí vrátit díky výbuchu v metru, obchodním domě, na chodníku... Kromě toho je všem jasné, že zlepšení ekonomiky je nutné připsat ministru Babišovi, neboť lidé mají paměť a vědí, že za dřívějšího ministrování pana Sobotky rostl jen dluh a ekonomika klesala.
Samozřejmě, že si uvědomuji, že je velmi smutné, že místo idejí naší společnosti vládne ekonomický moloch bez ideí a mainstreamová média tomu odpovídají. Mrzí mne, že lidé z obavy, že jim propadnou hlasy, nevolili ty, kteří se tolik angažovali proti bruselskému merkelismu vedoucímu k islamizaci Evropy. Přesto mám radost, že promerklovští Vítači prohráli.
Frustrovaní, opuštění a nespokojení voliči, jejichž hlasů teď leží nepoužitých několik milionů, dali jasně najevo, že podpoří toho, kdo je osloví jejich národním, vzdorovitým a politicky nekorektním jazykem.
