Václav Klaus byl oceněn za mimořádný příspěvek k rozvoji postkomunistických zemí Evropy

Universita v polské Toruni udělila našemu bývalému prezidentu Václavu Klausovi prestižní Jagellonskou cenu za mimořádný příspěvek k politickému, hospodářskému, kulturnímu, vědeckému a sociálnímu rozvoji střední a východní Evropy. 

Je skvělé, že jeden z významných států EU oceňuje přínos našeho bývalého prezidenta Klause za to, co udělal nejen pro naši zemi, ale i pro všechny evropské země bývalého stalinského bloku, které se jeho příkladem inspirovaly. U nás bohužel zapomínáme, že bez jeho ekonomické reformy, kterou prosadil po 1. lednu 1991 přes obrovský odpor bývalých disidentů a socialistů, bychom nežili v zemi s fungující západní tržní ekonomikou. Zapomínáme, že Klausova ekonomická reforma byla nejriskantnějším a nejdůležitějším bodem celého polistopadového vývoje. 

V případě jejího neúspěchu se nastartovaný proces nástupu kapitalismu mohli havlističtí disidenti zvrátit. Nemohly by být provedeny následné kroky jako liberalizace zahraničního obchodu, privatizace, prodej podniků do zahraničních rukou a další reformy, které byly nutné k přechodu od komunismu ke kapitalismu. Pro mladou generaci připomínám, že až do roku 1990 se slovo "kapitalismus" stále nemohlo oficiálně vyslovovat. To, že je začátkem roku 1990 vyslovil jako první v televizním projevu tehdejší ministr financí Václav Klaus, bylo od něj velice troufalé, neboť to vzbudilo nesmírnou nevoli u havlistických zastánců tzv. "socialistických třetích cest", které nás měly podle nich dovést nikoliv ke kapitalismu, ale k dalšímu totalitárnímu „socialismu s lidskou tváří“. Jakoby takovou mohl někdy socialismus mít! 

Jestli bylo revolucí říci slovo kapitalismus, tak slova "privatizace“, „liberalizace zahraničního obchodu“ a"prodej podniků do zahraničních rukou" byla revolucí mnohonásobnou. A to, že se podařilo u nás toto vše tak rychle prosadit, bylo povzbuzením pro ostatní postkomunistické země.  A za to byl nyní v Polsku profesor Klaus oceněn Jagellonskou cenou. U nás se bohužel na toto vše zapomíná a Klausovi nepřátelé na něj navíc nabalují řadu nepravd. Je proto o to víc krásné, že okolní země jeho přínos k jejich rozvoji oceňují.  

Ale vraťme se do polské Toruně.

S napětím jsme očekávali, jaký projev profesor Klaus v Polsku při příležitosti přebrání Jagellonské cenypronese. A Václav Klaus nezklamal očekávání ani těch nejradikálnějších odpůrců dění v EU. Nejenže zkritizoval, jak již mnohokrát, neomarxistické procesy probíhající v ní, ale jako první evropský státník rezolutně prohlásil, že naším úkolem je tyto procesy v EU zastavit, což podle něj půjde v současné EU pouze revolucí. A to i za cenu, že nebude asi již tak sametová jako ta naše:  "Evropa potřebuje novou sametovou revoluci v EU, která v návaznosti na terorismus spojený s masovou migraci nemusí být již tak sametová jako kdysi ta naše!" Jinak podle něj nebude možné, aby země střední a východní Evropy uhájily v současné neomarxistické Evropské unii svou identitu.

Pád komunismu přinesl podle něj jejich občanům naději, o níž snili po desítiletí, ale v následujícím vývoji prošly jejich země pohybem po jakési U křivce, což se týká více České republiky než Polska. Pozitivní změny u nás byly na počátku následovány pomalým návratem k více socialistickému, více etatistickému, méně svobodnému a méně demokratickému systému, než jaký jsme si přáli. Bylo to způsobeno naší nedostatečnou vírou ve svobodu, ve volný trh, v historii prokázané hodnoty, tradice a vzorce chování. Bylo to způsobeno zejména naším naivním, málo pozorným a  neomluvitelně nezodpovědným vstupem do postdemokratické a supranacionální centralisticky organizované Evropské unie, která nedbá na parlamentní demokracii, neusiluje o volný trh a přehlíží staré dobré civilizační evropské tradice.

Neomarxistické procesy v EU  půjde zastavit podle Václava Klause jedině revolucí

Suverenita jednotlivých členských zemí Evropské unie je podle jeho slov věcí minulosti. Dnes dominantní europeismus narušuje historicky prověřené pilíře tradiční evropské společnosti: "Národní stát je považován za nepřijatelnou základnu nacionalismu a proto i válek; rodina je narušována agresivním genderismem a feminismem, prosazováním ‚manželství‘ osob stejného pohlaví a zpochybňováním přirozené sexuální orientace mužů a žen; v národním společenství původně zakořeněný člověk, Polák i Čech, se má stát Evropanem s cílem vytvořit ‚homo bruxellarum‘. Je uměle podporováno smíchávání občanů různých evropských zemí a – zejména v poslední době – je organizována masová migrace do Evropy,“  rozhořčeně kritizoval Václav Klaus a  rezolutně uzavřel, že naším úkolem je tyto procesy v EU zastavit, což půjde v současné EU pouze revolucí: „Ano, je možné, aby si naše země udržely identitu, ale vyžaduje to v Evropě provést zásadní změnu, něco, čemu jsme říkali sametová revoluce. Zvyšující se četnost násilí a terorismu v západní Evropě v návaznosti na masovou migraci však naznačuje, že to nemusí být tak sametové,“ uzavřel svůj emotivní a důrazný projev Václav Klaus. 

Dá se uzavřít, že  

Václav Klaus vyzval jako první evropský státník k revoluci v EU. Nezbývá než se modlit k Bohu, aby se tato povedla a abychom získali opět ztracenou státní suverenitu. 

snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty