Jediné co může pomoci zabránění apokalypsy Ukrajiny jsou neustálé výzvy všech státníků k zastavení vražedných bojů. Co děla OSN? Proč neprotestuje a nezasedá? Byla přece založena k tomu, aby zabránila 3. světové válce.
Vláda čelí kritice, že nic nedělá s prudkým zdražováním benzínu v důsledku toho, že se EU rozhodla potrestat Rusko za akce na Ukrajině tím, že nebude od něj kupovat pohonné hmoty. Německo se dokonce rozhodlo nedostavět plynovod z Ruska. Zdá se však, že tím vlády těchto států trestají víc samy sebe, protože ceny benzinu jdou prudce nahoru a propuká mezi lidmi díky tomu panika. Tím, že vyzval premiér občany, aby si nevytvářeli zásoby dopředu, situaci nevyřešil. Naopak, vyvolal tím ještě větší paniku a benzinky jsou brány útokem. Ostatně na vyvoláváni paniky je pan premiér expert. Nikdo z okolních státníků po vypuknutí bojů na Ukrajině neoznámil svým národům, že jsou ve válce, jako on. Zděšení lidí bylo tak obrovské, že za tuto větu čelí trestnímu oznámení za šíření poplašné zprávy.
Nepomůže ani další jeho prohlášení na twitteru, že vláda intenzivně řeší, jak reagovat na ekonomickou válku Vladimíra Putina proti ČR a zemím EU, ani tvrzení, že má tato válka Putina jediný cíl, rozvrátit demokratickou strukturu naší země a její jednotu. Aniž bych se chtěla prezidenta Putina zastávat, myslím, že ten pán má v současné době naprosto jiné starosti, než se starat o demokracii v naší zemičce, nehledě k tomu, že ekonomickou válku vyhlásila ČR včetně nás jemu. To, že to komentoval slovy, že dopady této ekonomické války pocítí i ti, kdo mu ji vyhlásili, je bohužel pravda. To již pociťujeme v obrovském zdražení pšenice, benzinu... To vše v době, kdy Ukrajinci prchají do okolních zemí včetně té naší. Je proto potřeba něco udělat, abychom uprchlíkům situaci ulehčili, neboli abychom byli vůbec schopni na to mít prostředky a peníze. A to se nestane rozdmychováním vášní dvou nenávistných politických soupeřů siláckými slovy a politickými proklamacemi.
Naopak, jediné co může pomoci, jsou neustálé výzvy k zastavení vraždících bojů.
Každý, kdo vyzývá k pokračování bojů do posledního muže, mi vždy připomene nelidský Hitlerův rozkaz admirálovi Gunteru Lutjensovi na letadlové lodi Bismarck bez kormidla kroužící v kruhu, aniž mohla ujet před anglickými loděmi, aby bojovala do jediného muže. Nakonec se zachránil pouze kocour Sam, který si zřejmě neuměl rozkaz přečíst. Hrůzostrašná utrpení rodin pozůstalých po zavražděných mladých chlapcích snících ještě před měsícem o tom, co v životě dokáží a s kým si půjdou zatančit a místo toho povolaných do vražedných bitev, si nikdo z podobných politiků toužících se historicky zviditelnit neumí představit. A to na obou stranách konfliktu.
Psychiatři radí, aby si člověk, který někoho odsuzuje, představil, že se ocitl na jeho místě. Jenže jak si to máme představit, když neznáme dosud exaktní a důvěryhodný popis příčin celé tragédie. Každá strana tvrdí něco jiného a naši komentátoři se snaží všemu nasadit korunu tím, že vysvětlují učeně, jak se dělají dezinformace na internetu. Je to zřejmě děláno úmyslně, protože bez objektivní analýzy konfliktu jde samozřejmě vládou snadno manipulovat s davem, který se do vypuknutí bojů politikou neobíral, aby se postavil na její stranu. Teď nemám na mysli jen naší vládu, ale i ukrajinskou, ruskou a dokonce i americkou. Ano i americkou, protože se nemohu ubránit pocitu, že Ukrajina je jen záminkou ke konfliktu Západu a Ruska.
Jak jsem již uvedla, není k disposici žádná opravdu důvěryhodná analýza konfliktu a proto nezbývá, než vycházet z toho, co se v posledních desetiletích odehrávalo
Jakmile se povedlo prezidentu Putinovi postavit Rusko na nohy za pomoci Friedmanova ekonomického modelu zavedením rovné dvanáctiprocentní daně a tržního hospodářství, stalo se obávaným soupeřem EU i Ameriky, které naopak zelenou a prosocialistickou politikou pod taktovkou Merkelové a Obamy stagnovaly. Obě tato uskupení se snažily Rusko zastrašovat jednáními o připojení Ukrajiny do EU a poté případným jejím vstupem do NATO. Zatímco Ukrajinci to přijímali s nadšením, Rusové se toho báli. Vzpomeňme jen na situaci v roce 2014 po návratu prezidenta Viktora Janukovyče z Bruselu, když odmítl vstup Ukrajiny do EU s tím, že pouhých 14 miliard eur na obnovu Ukrajiny, které mu nabízela Merkelová, nestačí na obnovu Ukrajiny a že chce raději přijmout nabídku Ruska na 46 miliard dolarů. Musel před zklamanými Ukrajinci prchnout do Ruska a vypukl krvavý Majdan. Tehdy mi bylo těchto lidí velice líto. Kdybych byla studentkou na Ukrajině, určitě bych byla mezi protestujícími studenty. Leč z pohledu zvenčí jsem již cítila, že se stali jen pouhou loutkou boje EU vs. Rusko, který vyhovoval tehdy Americe.
Bylo jasné, že se tím bojem oslabí obě strany konfliktu, což jako do té doby vůdčí mocnost uvítala. A skutečně se to začalo dít. Jakmile Putin připojil v průběhu konfliktů na žádost tamních obyvatel Krym k Rusku, Merkelovská EU začala vymýšlet nejrůznější sankce na Rusko. To jí to vracelo postupným přerušováním obchodů a nakonec se obrátilo na Čínu, zejména při prodeji plynu a ropy v hodnotě 52 miliard dolarů. Vzpomínám na konferenci v Senátu ČR o této problematice. Byla jsem zděšena při promítání map, kudy všude začala Čína okamžitě stavět pět obřích ropovodů z Ruska a budovat magistrálu přes celou zem směrem do Evropy. Podrobně jsem o tom psala v článku
Červeně jsou značeny nově postavené a nadále stavěné plynovody resp. ropovody z Ruska do Číny
To je do budoucna veliké nebezpečí zejména pro EU a vlastně pro celý bývalý svět. Ale vraťme se k Ukrajině.
Na chvíli to vypadalo, že se situace kolem Ukrajiny zklidnila. Ale napětí mezi Ruskem a EU zůstávalo stále, lépe řečeno se stupňovalo. Ukrajina stále očekávala, že bude moci nakonec vstoupit do EU, NATO zase nepřestávalo zastrašovat Rusko neustálými manévry ať již na hranicích Ukrajiny, či na moři v okolí Krymu. Vše se v poslední době vystupňovalo tím, že hrozilo členství Ukrajiny v NATO. Proti tomu Rusko protestovalo. Naše média o tom mlčela, ale obyvatelé Krymu se začínali bát a ke všemu tomu země kolem Donbasu - Luhanská a Doněcká republika požadovaly samostatnost na Ukrajinské vládě s odůvodněním, že tam žije většina Rusů. Kyjev tam chtěl situaci uklidnit tvrdým potlačením tzv. separatistů, aby zachoval celistvou Ukrajinu. Prosakovaly zprávy o ukřižování jejich dětí a podobné krutosti. Ti žádali pomoc od Ruska. A rozbuška v noci 22. 2. 2022 bouchla prohlášením prezidenta Putina, že zakročí vojensky.
Ukrajina zvolila v očekávání vstupu do EU a členství v NATO vojenskou konfrontaci s Ruskem.
Karty byly nocí 22.2.2022 rozdány a 24. 2. 2022 vtrhla ruská vojska na Ukrajinu. Pokud prezident Zelenskyj útok nečekal, ukazuje to na jeho politickou naivitu, protože při dlouhodobých pohrůžkách Putina vůbec nebral v úvahu, že jedná s bývalým agentem nejkrutější organizace v Rusku - KGB. Dokonce s jejím předsedou! Člověkem cvičeným, že nikdy si nesmí nenechat vzít své plány a záměry bez boje.
A co je už úplně nepochopitelné, že na to zapomněli i politici v Berlíně, Paříži a dokonce ve Washingtonu. Zelenského omlouvá to, že měl zřejmě naivní představu, že mu k boji za lepší budoucnost Ukrajiny pomůže jím obdivované NATO, které Rusko přinutí k zastavení války. Neuvědomil si zřejmě, že vstupem do konfrontace NATO s Ruskem by vznikla třetí světová válka, po níž západní politici nebaží. Bylo proto od nich velice kruté obětovat tolik životů Ukrajinců toužících po svobodném životě připojením své země k EU planými sliby.
Současní vedoucí politici všech zemí by si měli uvědomit, že národy vždy v historii ocenily státníky, kteří vedli zemi k prosperitě tím, že neválčili. A měli by všichni požadovat okamžité ukončení bojů a vše řešit diplomatickou cestou, po čemž volá náš bývalý prezident Václav Klaus:
Kde je ukrytá OSN?! Proč nejedná?! Každý den zpoždění znamená krutou smrt mladých chlapců na obou stranách střetu, o civilistech nemluvě.
láda čelí kritice, že nic nedělá s prudkým zdražováním benzínu v důsledku toho, že se EU rozhodla potrestat Rusko za akce na Ukrajině tím, že nebude od něj kupovat pohonné hmoty. Německo se dokonce rozhodlo nedostavět plynovod z Ruska. Zdá se však, že tím vlády těchto států trestají víc samy sebe, protože ceny benzinu jdou prudce nahoru a propuká mezi lidmi díky tomu panika. Tím, že vyzval premiér občany, aby si nevytvářeli zásoby dopředu, situaci nevyřešil. Naopak, vyvolal tím ještě větší paniku a benzinky jsou brány útokem. Ostatně na vyvoláváni paniky je pan premiér expert. Nikdo z okolních státníků po vypuknutí bojů na Ukrajině neoznámil svým národům, že jsou ve válce, jako on. Zděšení lidí bylo tak obrovské, že za tuto větu čelí trestnímu oznámení za šíření poplašné zprávy.
Nepomůže ani další jeho prohlášení na twitteru, že vláda intenzivně řeší, jak reagovat na ekonomickou válku Vladimíra Putina proti ČR a zemím EU, ani tvrzení, že má tato válka Putina jediný cíl, rozvrátit demokratickou strukturu naší země a její jednotu. Aniž bych se chtěla prezidenta Putina zastávat, myslím, že ten pán má v současné době naprosto jiné starosti, než se starat o demokracii v naší zemičce, nehledě k tomu, že ekonomickou válku vyhlásila ČR včetně nás jemu. To, že to komentoval slovy, že dopady této ekonomické války pocítí i ti, kdo mu ji vyhlásili, je bohužel pravda. To již pociťujeme v obrovském zdražení pšenice, benzinu... To vše v době, kdy Ukrajinci prchají do okolních zemí včetně té naší. Je proto potřeba něco udělat, abychom uprchlíkům situaci ulehčili, neboli abychom byli vůbec schopni na to mít prostředky a peníze. A to se nestane rozdmychováním vášní dvou nenávistných politických soupeřů siláckými slovy a politickými proklamacemi.
Naopak, jediné co může pomoci, jsou neustálé výzvy k zastavení vraždících bojů.
Každý, kdo vyzývá k pokračování bojů do posledního muže, mi vždy připomene nelidský Hitlerův rozkaz admirálovi Gunteru Lutjensovi na letadlové lodi Bismarck bez kormidla kroužící v kruhu, aniž mohla ujet před anglickými loděmi, aby bojovala do jediného muže. Nakonec se zachránil pouze kocour Sam, který si zřejmě neuměl rozkaz přečíst. Hrůzostrašná utrpení rodin pozůstalých po zavražděných mladých chlapcích snících ještě před měsícem o tom, co v životě dokáží a s kým si půjdou zatančit a místo toho povolaných do vražedných bitev, si nikdo z podobných politiků toužících se historicky zviditelnit neumí představit. A to na obou stranách konfliktu.
Psychiatři radí, aby si člověk, který někoho odsuzuje, představil, že se ocitl na jeho místě. Jenže jak si to máme představit, když neznáme dosud exaktní a důvěryhodný popis příčin celé tragédie. Každá strana tvrdí něco jiného a naši komentátoři se snaží všemu nasadit korunu tím, že vysvětlují učeně, jak se dělají dezinformace na internetu. Je to zřejmě děláno úmyslně, protože bez objektivní analýzy konfliktu jde samozřejmě vládou snadno manipulovat s davem, který se do vypuknutí bojů politikou neobíral, aby se postavil na její stranu. Teď nemám na mysli jen naší vládu, ale i ukrajinskou, ruskou a dokonce i americkou. Ano i americkou, protože se nemohu ubránit pocitu, že Ukrajina je jen záminkou ke konfliktu Západu a Ruska.
Jak jsem již uvedla, není k disposici žádná opravdu důvěryhodná analýza konfliktu a proto nezbývá, než vycházet z toho, co se v posledních desetiletích odehrávalo
Jakmile se povedlo prezidentu Putinovi postavit Rusko na nohy za pomoci Friedmanova ekonomického modelu zavedením rovné dvanáctiprocentní daně a tržního hospodářství, stalo se obávaným soupeřem EU i Ameriky, které naopak zelenou a prosocialistickou politikou pod taktovkou Merkelové a Obamy stagnovaly. Obě tato uskupení se snažily Rusko zastrašovat jednáními o připojení Ukrajiny do EU a poté případným jejím vstupem do NATO. Zatímco Ukrajinci to přijímali s nadšením, Rusové se toho báli. Vzpomeňme jen na situaci v roce 2014 po návratu prezidenta Viktora Janukovyče z Bruselu, když odmítl vstup Ukrajiny do EU s tím, že pouhých 14 miliard eur na obnovu Ukrajiny, které mu nabízela Merkelová, nestačí na obnovu Ukrajiny a že chce raději přijmout nabídku Ruska na 46 miliard dolarů. Musel před zklamanými Ukrajinci prchnout do Ruska a vypukl krvavý Majdan. Tehdy mi bylo těchto lidí velice líto. Kdybych byla studentkou na Ukrajině, určitě bych byla mezi protestujícími studenty. Leč z pohledu zvenčí jsem již cítila, že se stali jen pouhou loutkou boje EU vs. Rusko, který vyhovoval tehdy Americe.
Bylo jasné, že se tím bojem oslabí obě strany konfliktu, což jako do té doby vůdčí mocnost uvítala. A skutečně se to začalo dít. Jakmile Putin připojil v průběhu konfliktů na žádost tamních obyvatel Krym k Rusku, Merkelovská EU začala vymýšlet nejrůznější sankce na Rusko. To jí to vracelo postupným přerušováním obchodů a nakonec se obrátilo na Čínu, zejména při prodeji plynu a ropy v hodnotě 52 miliard dolarů. Vzpomínám na konferenci v Senátu ČR o této problematice. Byla jsem zděšena při promítání map, kudy všude začala Čína okamžitě stavět pět obřích ropovodů z Ruska a budovat magistrálu přes celou zem směrem do Evropy. Podrobně jsem o tom psala v článku
Červeně jsou značeny nově postavené a nadále stavěné plynovody resp. ropovody z Ruska do Číny
To je do budoucna veliké nebezpečí zejména pro EU a vlastně pro celý bývalý svět. Ale vraťme se k Ukrajině.
Na chvíli to vypadalo, že se situace kolem Ukrajiny zklidnila. Ale napětí mezi Ruskem a EU zůstávalo stále, lépe řečeno se stupňovalo. Ukrajina stále očekávala, že bude moci nakonec vstoupit do EU, NATO zase nepřestávalo zastrašovat Rusko neustálými manévry ať již na hranicích Ukrajiny, či na moři v okolí Krymu. Vše se v poslední době vystupňovalo tím, že hrozilo členství Ukrajiny v NATO. Proti tomu Rusko protestovalo. Naše média o tom mlčela, ale obyvatelé Krymu se začínali bát a ke všemu tomu země kolem Donbasu - Luhanská a Doněcká republika požadovaly samostatnost na Ukrajinské vládě s odůvodněním, že tam žije většina Rusů. Kyjev tam chtěl situaci uklidnit tvrdým potlačením tzv. separatistů, aby zachoval celistvou Ukrajinu. Prosakovaly zprávy o ukřižování jejich dětí a podobné krutosti. Ti žádali pomoc od Ruska. A rozbuška v noci 22. 2. 2022 bouchla prohlášením prezidenta Putina, že zakročí vojensky.
Ukrajina zvolila v očekávání vstupu do EU a členství v NATO vojenskou konfrontaci s Ruskem.
Karty byly nocí 22.2.2022 rozdány a 24. 2. 2022 vtrhla ruská vojska na Ukrajinu. Pokud prezident Zelenskyj útok nečekal, ukazuje to na jeho politickou naivitu, protože při dlouhodobých pohrůžkách Putina vůbec nebral v úvahu, že jedná s bývalým agentem nejkrutější organizace v Rusku - KGB. Dokonce s jejím předsedou! Člověkem cvičeným, že nikdy si nesmí nenechat vzít své plány a záměry bez boje.
A co je už úplně nepochopitelné, že na to zapomněli i politici v Berlíně, Paříži a dokonce ve Washingtonu. Zelenského omlouvá to, že měl zřejmě naivní představu, že mu k boji za lepší budoucnost Ukrajiny pomůže jím obdivované NATO, které Rusko přinutí k zastavení války. Neuvědomil si zřejmě, že vstupem do konfrontace NATO s Ruskem by vznikla třetí světová válka, po níž západní politici nebaží. Bylo proto od nich velice kruté obětovat tolik životů Ukrajinců toužících po svobodném životě připojením své země k EU planými sliby.
Současní vedoucí politici všech zemí by si měli uvědomit, že národy vždy v historii ocenily státníky, kteří vedli zemi k prosperitě tím, že neválčili. A měli by všichni požadovat okamžité ukončení bojů a vše řešit diplomatickou cestou, po čemž volá náš bývalý prezident Václav Klaus:
Kde je ukrytá OSN?! Proč nejedná?! Každý den zpoždění znamená krutou smrt mladých chlapců na obou stranách střetu, o civilistech nemluvě.
