Datum 28. října 2018 je památné tím, že jsme toho dne, po mnoha staletích, kdy nám vládli cizinci, obnovili českou státnost a do čela naší samostatné suverénní země se postavil český vlastenec, profesor Tomáš Garrrique Masaryk. Bohužel v současné době se stalo slovo vlastenec takřka symbolem pro zrádce a ničitele šťastných zářných zítřků ve všeobjímající náruči EU. Všichni političtí eurohujeři a eurofederalisté sice pokrytecky slaví vznik naší samostatnosti a není jim dokonce ani trapné nosit věnce k soše jejího zakladatele prezidenta Masaryka, ačkoliv je jasné, že právě kvůli nim jsme v roce 2003 o jím tak obtížně získanou samostatnost přišli. A to potupně, bez boje, v referendu, v němž po obrovské mediální masáži naši občané hlasovali pro její zánik a pro nový protektorát zvaný tentokrát E
Předseda Svobodných Petr Mach na oslavě Dne nezávislostisnímek: Ivana Haslingerová, Fragmenty
Jak by se asi díval na jejich počínání nejen prezident Masaryk, ale Alois Rašín, Karel Havlíček, Josef Jungmann a další tehdejší národní buditelé a vlastenci, bez jejichž přičinění by období samostatné první republiky nenastalo! Co by jejich počínání řekli hrdinní letci a další vlastenci, kteří za osvobození se z protektorátu Velkoněmecké říše pokládali životy, jen aby nežili oni a jejich děti opět v nesvobodě a pod vládou cizího protektora. Někteří tito eurohujerští či eurorealističtí politici měli alespoň tolik slušnosti, že se stáhli do pozadí a neslavili nedávno ztracenou samostatnost. Ne tak nadšenec pro eurofederaci prezident Zeman. Nechápu, jak se může hlásit k odkazu prezidenta Masaryka, když jeho celoživotní dílo - samostatnou republiku - přenechal cizí moci.
Jediní Svobodní, jejichž předseda Petr Mach je spolu s významným britským politikem Nigelem Faragem, členem Euroskeptické frakce Evropského parlamentu, se mohou každému z bojovníků za naši státní svrchovanost podívat zpříma do očí a se vzpřímenou hlavou se přijít poklonit k soše národního buditele Jungmanna na jeho náměstí v Praze. Jedině z jejich úst nezní totiž slib, že za naši státní suverenitu budou bojovat, jako lež. Proto zní následující slova europoslance Petra Macha upřímně:„Chci žít v naší zemi a nechci, aby moje děti musely emigrovat. Bohužel lidé odcházejí, stejně jako odcházeli po staletí, opět do ciziny. Do Anglie, do Švýcarska a dalších zemí, kde mohou svobodněji žít a vydělat si peníze. Chci uchovat naši jedinečnost a nejíst jen povolené euromáslo či europivo. To neznamená, že rád necestuji a vzájemně se neinspiruji. Chci svobodně cestovat a obchodovat. Na to ale nepotřebujeme EU.“
Podle inženýra ekonomie Petra Macha Svobodní oslavují vznik první republiky nejen jako radost nad tím, že nám přestaly vládnout jiné národy, ale především jako cestu k prosperitě, která potom nastala: „Prosperita je vždy důsledkem svobody. Je důsledkem svobodného chování lidí, kteří mohou svobodně projevit své schopnosti a svobodně tvořit a pracovat. Nejde ji nařídit žádnými příkazy a normami shora. Ruku v ruce s tím, že přicházejí občané o svobodu, přichází národ o prosperitu.“
Inženýr Mach se nebál jako jediný současný politik naplno konstatovat, že jsme o naši Masarykem vybojovanou svobodu přišli nejen po dobu protektorátu za války, ale i v roce 2003 referendem o vstupu do EU. Z německého protektorátu jsme se dostali díky hrdinným vlastenecky cítícím lidem, kteří za naší suverenitu šli bojovat do ciziny - do Anglie či Ruska - a nyní je na nás, abychom se dostali i z protektorátu EU.
„Námitka, že jsme do EU vstoupili dobrovolně a můžeme kdykoli vystoupit, neobstojí. Řada z nás tu možnost rozhodovat díky svému věku neměla. Je to stejný alibismus jako vidět na bilboardech hesla typu „My to za vás zařídíme.“ Je to politika zbavování se zodpovědnosti, kterou zvolili ti, co hlasovali pro vstup do EU. Jen lidé, kterým vyhovuje vzdání se zodpovědnosti za svůj vlastní život, si mohou přát, aby za ně někdo určoval, čím mají svítit, topit, vysávat byt či co mají jíst… Aby jim někdo cizí vypracovával směrnice, jak mají žít. Pokud někdo namítne, že se mu líbí, že jsme v EU, protože Unie nám dává větší dotace, než do ní platíme, je to člověk vzdávající se za úplatu prožití svobodného života. Neuvědomuje si, že za poskytnutou úplatu musí poslouchat příkazy někoho jiného, že je toto chvilkové pohodlí velmi draze vykoupeno,“ uvedl ve svém projevu pan europoslanec. Dodávám, že takoví lidé jsou vlastně pod mentální úrovní mnohých zvířat. Představme si například tygra, který by dal za kus masa přednost životu v kleci míso svobody v divočině.
„Proto nesmíme povolit v úsilí dosáhnout opět svrchovanost naší republiky a tím i osobní svobobody nás všech. Buďme připraveni, že nás nebude mnoho, že se naši odpůrci nevzdají. Nenechme se tím zviklat a dělejme vše pro to, abychom v roce 2018 mohli slavit naši skutečnou nezávislost“ uzavžel důrazně předseda Svobodných.
Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk připomněl, že nezávislost, jakou jme získali 28. října 1918, jsme získali i v 90. letech minulého století. Zvedali jsme tehdy hlavy zpod knuty komunistické totality a začali budovat normální hospodářsky úspěšný život. Bohužel vše zničil mýtus o sociální levici a naprosto asociální pravici: „Tehdy jsme podcenili, že podobné mýty dlouho přetrvávají a pravici to obrovsky ublížilo. Nálepku sociální získala levice. Nyní nastává boj o nálepku národní zájmy. Hnutí ANO vytvořilo dokonce think-tank pro definici, co to vůbec jsou české národní zájmy. Dokonce i proevropští zelení šli do voleb s heslem „Stojíme za Českem“. Nenechme se tentokrát o toto slovo připravit.“
Ano, výraz "národní zájem" začíná nabývat na významu. Strany, které používají slovo národ, dostávají od eurohujerů špatnou nálepku. „Pravice utekla z boje o slovo sociální. Nyní se nevyhýbejme boji o slovo národní zájem. Máme svoji vizi, co to je národní zájem. Je to mír a prosperita. Mír je bezpečnost země. Prosperita dává občanům svobodu tvořit, budovat a žít podle vlastního uvážení. A toto si přejí všichni občané bez ohledu na politické zájmy. Svobodní jsou zárukou, že tyto národní zájmy jejich vláda vytvoří,“ uzavřel pan místopředseda.
Syn pana místopředsedy Pajonka naslouchal projevu tatínka opravdu s nečekaným zájmem
Další místopředseda Svobodných Radim Smetka upozornil, že stále se hovoří jen o nezávislosti ČR na EU, ale lidi zajímá spíš nezávislost jich samotných na státu. Nezávislost vlastní si připouštějí víc než nezávislost státu. Svobodní by měli být stranou, která jim v tom pomůže.
Místopředseda svobodných Karel Zvára připomněl výsadní postavení Československa ve státech rakouskouherského císařství. Mělo proto možnost vyjednat si podmínky své státní nezávislosti samostatně. Jeho samostatnost byla podepřena zvenčí, jinak by ji nezískalo. „Toto výsadní postavení v EU nemáme. Proto Svobodní podporují euroskeptické síly, abychom se mohli svést společně s Velkou Británií za získání samostatnosti. Doufejme, že příště tu budeme slavit svátek skutečně existujícího národního státu, nikoliv jeho rozpuštění v kotli EU.“
Nezbývá než popřát Svobodným, aby se jim jejich předsevzetí v zájmu našeho národa splnila. Ať jim k tomu pomáhá Bůh!
PS: Co je dobrou zprávou pro příznivce Svobodných, že se zřejmě panu předsedovi Machovi podařilo konečně vytvořit kolem sebe skupinu stejně smýšlejících lidí, která se dovede společně i pobavit. Alespoň tak tomu bylo po mítinku v Chýši jedové v Praze. Atmosféra tam byla velice příjemná a plány, které se tam kuly nad dobrým mokem, by se daly shrnout do jedné věty:"Europeisti třeste se!".
© Kulturní komise ČR
