Přímé bankovní daně jsou beranidlem pro vznik federální EU

Ministři financí zemí Evropské unie schválili dne 23. ledna tzv. kvalifikovanou většinou možnost, aby část Evropské unie zavedla novou evropskou daň – daň z finančních transakcí(FTT-Finantion transaction tax). Její pomocí si prý chce jedenáct zemí EU – Německo, Francie, Itálie, Estonsko, Belgie, Řecko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko, Slovinsko a Rakousko vylepšit rozpočet. Další země se mohou připojit k iniciativě později. Tlak na zavedení FTT vyvíjely především největší ekonomiky – Německo, Francie a Itálie, které ve FTT vidí nástroje na posílení spolupráce umožňující skupině jedenácti zemí EU postupovat společně v oblastech, kde to není možné v celé sedmadvacítce. Německo a Francie tlačily na zavedení FTT dokonce tak silně, že téma o ní prosadily na jednání nejbohatších zemí světa G20. Na štěstí tam s nápadem zavedení globální finanční daně pohořely. Pohořely s tímto hazardem prozatím i v  EU jako celku. Kvůli odporu Británie, ČR i dalších zemí, které se obávaly možného odlivu finančních operací z EU, či přenesení nákladů na spotřebitele. Otázka je, proč vlastně doopravdy se Německo a několik dalších států tolik zasazuje o zavedení této jednotné evropské daně, když i její zastánci uznávají, že povede k poklesu ekonomického růstu HDP až o 2 % a ke snížení objemu z operací s cennými papíry až o 70 %. Na to se snažil dát vysvětlení seminář think-tanku Efektivní stát (eStat) europoslance Edvarda Kožušníka, který považuje otázku daňové politiky za jednu ze zásadních.

 

 

„Jediná jistota na tomto světě, jsou daně a smrt,“ říká pan europoslanec a proto uspořádal seminář „Přímé daně  EU – hrozba či pomoc? o této ožehavé otázce, která se stala opětovně vážnou příčinou sváru mezi vládními stranami ODS a TOP09.  A o vysvětlení této problematiky požádal viceguvernéra České národní banky, která je poradním orgánem EU v této věci, Mojmíra Hampla. V zasedacím salonku Café Louvre na Národní třídě v Praze se sešli zástupci bankovního sektoru i politické reprezentace, aby si vyslechli jeho přednášku. Pan Hampl  je nejen 4 roky viceguvernérem naší Centrální banky, ale koncem roku byl nominován prezidentem republiky na dalších 6 let. Jedná se tudíž o osobu, na jejímž mínění bude v budoucnu záležet, zda nás tato celoevropská daň, proti níž již několik let vystupuje prezident Klaus na seminářích svého Centra pro ekonomiku a politiku, postihne či nikoliv. Pokud bije na poplach pouze Klausův CEP,tak bohužel pravdoláskovní politici a jejich média jeho výstrahy bagatelizují. Je proto dobře, že se touto nesmírně závažnou otázkou začal zabývat think-tank Efektivní stát (eStat)europoslance Edvarda Kožušníka, který je součástí evropského sdružení think-tanků, které začíná být v EU stále více slyšet a jehož závěry začínají být brány vážně. Pan Kožušník je místopředsedou sdružení evropských think-tanků a nikdo  ho nemůže lacině obvinit z  euroskepticismu. I naše pravdoláskovní média ho musejí proto brát vážně.

Po přednášce přítomní pochopili, že za "nevinným" požadavkem na zavedení celoevropské bankovní daně stojí něco mnohem nebezpečnějšího. Že tento projekt má mnohem dalekosáhlejší rozměr politický: Evropští politici chtějí ekonomickou krizi EU využít ke zřízení Evropského ministerstva financí. Aby totiž EU mohla vybírat daně FTT od jednotlivých členských států, bude muset zřídit nové centrální Evropské ministerstvo financí (EMF). A právě neexistence centrálního Evropského ministerstva financí je tím, co brání vzniku jednotného superstátu EU. FTT je tudíž beranidlem pro ty, kteří chtějí velkou federální Evropu. Nejenže budou mít díky FTT záminku tento úřad vytvořit, ale navíc tyto zdroje z vybraných daní utvoří příjmy na vybudování superstátu EU. Proto není vůbec radno hrozbu podceňovat, a to nejen proto, že zavedení této daně by ožebračilo ČR ještě víc než dosud. Především by to odradilo investory, které již nyní odrazují trojčlenkové daně pana Kalouska a tato další daň by byla už jen pomyslnou třešničkou na dortu, pro niž by naší zem již definitivně ignorovali. Znamenalo by to v budoucnu trvalou ztrátu národní suverenity.

Ke cti našeho premiéra Petra Nečase nutno dodat, že ČR investory touto novou daní zatím zatěžovat nehodlá, a to i přes velký odpor ministra financí Miroslava Kalouska. I když pan Kalousek vyhrožuje nepodepsáním nové koaliční smlouvy, celá ODS se postavila 31. ledna za premiéra Nečase s tím, že ODS „odmítá ultimáta. Názor ODS je již více než rok konzistentní. Přistoupení k fiskálnímu paktu přichází v úvahu jedině poté, co bude schválena finanční ústava a ústavní zákon o referendu o přijetí eura.“ ČR chce slyšet odpovědi na to, jaké dopady by zavedení daně v části Unie mohlo mít na neúčastnící se státy. Dořešit se bude muset například otázka toho, kam by vybrané peníze šly. Je velice smutné, že se najdou u nás politici, kteří se nesnaží chránit vlastní zem jen proto, aby se zavděčili Německu a dalším silným státům v EU.

Ale vraťme se k přednášce viceguvernéra Mojmíra Hampla, který hned v úvodu zdůraznil, že rozhodně nechce propagovat vznik Evropského ministerstva financí (EMF).  Zdůraznil, že debata o tomto problému se táhne již  od roku 2009 a  přestože se politici EU snaží od té doby o to, aby tento typ zdanění byl zaveden, nejde jim to tak jednoduše, jak si představovali.  Po jejich neúspěchu na G20 se země, které o FTT nestojí, vymlouvají, že to není globálně ve světě akceptováno a ony o tom budou hovořit až potom. Debata ale i přes tyto námitky stále pokračuje díky tomu, že Německo a Francie tlačí neustále na to, aby se koncept jednotného ministerstva financí rozvíjel. V září 2011 předložila EK materiál určený původně pro všechny země EU , v němž navrhla, aby daň u obchodů s dluhopisy a akciemi měla sazbu 0,1 procenta a u derivátů 0,01 procenta. Přinést to mělo desítky miliard eur do rozpočtu EU. Tento její legislativní návrh nezískal podporu všech zemí EU. Země, které mají velký finanční sektor, mezi něž patří i ČR,  se bránily proti jeho přijetí. Za Fischerovy vlády získala ČR dokonce výjimku. Nebyli jsme přitom ale zdaleka nejhlasitější. Velká Británie, Lucembursko, Švédsko a Dánsko byly mnohem energičtěji proti. „Rmoutí mne proto, že se u nás říká, že kdo toto  nechce přijmout je antievropan,“ posteskl si pan Hampl. Nakonec 23. ledna bylo kvalifikovanou většinou rozhodnuto, aby EU jedenácti zemím umožnila, aby si na tomto konceptu pracovaly.  A dokonce už i EP, přestože nemá na to kompetence,  hlasoval o výše uvedeném legislativním usnesení EK o FTT. Pro bylo 487, proti 152 poslanců.  Deset poslanců za ČR bylo pro (komunisté a socialisté), 7 proti (ODS),   Lidovci se rozdělili – Roitová  pro, zbytek se zdržel hlasování. Je smutné, že ani v takto závažnému útoku na naši státní suverenitu se nedokáže naše politická representace v zahraničí sjednotit.

Viceguvernér Hampl uvedl čtyři zásadní věcné důvody, proč FTT není dobré zavádět:

1. Zkušenosti zemí, které FTT zavedly, byly takové, že tato daň dopadla na koncové klienty bank. Nebyla trestem pro zlé bankéře, jak to populisticky presentují levicoví politici, jen se naopak díky ní zdražily operace pro klienty bank, neboli dopadla na běžné občany. Ani EK toto nepopírá.

2. Je nelogické hovořit o této dani právě v okamžiku, kdy vedeme obrovskou debatu o budoucí kapitálové přiměřenosti a o tom, že finanční sektor v EU potřebuje posílit kapitál a likviditu. Odtok prostředků právě z těchto sektorů je proto nyní nelogický. I bez FTT budou evropské země mít obrovský problém dostát všem novým požadavkům, které se na ně chystají.

3. Měli bychom se poučit z minulosti a neopakovat její chyby. Se zaváděním této daně mělo například již špatnou zkušenost Švédsko, které ji zavedlo v roce 1984 a po 6 letech ji zrušilo. Banky totiž nejsou hloupé a finanční operace převedly ze Stockholmu do Londýna. Ten se nyní těší na podobné kroky bank EU. A nejen on. Protože je FTT celosvětově nekoordinované, vše se přesune do New Yorku, Hong-kongu…. 

4. Zavádění FTT bude mít negativní efekt nejen na finanční sektor, tato daň je navíc ekonomicky protirůstová. Ani její přívrženci nezastírají pokles ekonomického růstu o půl až dvě procenta a  snížení objemu z operací s cennými papíry o 70 %. Je  nepochopitelné ve fázi, kdy EU ztrácí růstové impulsy a konkurenceschopnost, snižovat vše ještě víc touto daní.

"Obávám se toho, že posílená spolupráce těch 11 zemí, které se rozhodly dobrovolně sebedestruovat,  přinese nový legislativní návrh tlačící na země, které tam nejsou. Debata pro oba tábory určitě nekončí. Zavedení daně i v těch 11 zemích bude mít dopad na všechny ostatní i na pozici EU v celkovém finančním sektoru. Chceme proto nejdříve slyšet, jak bude nový návrh té jedenáctky formulován, než se o tom začneme bavit, " uvedl viceguvernér Hampl a europoslanec Kožušník dodal: "Daněmi je možnost něco vynutit vždy jednodušší, než jakýmkoliv jiným způsobem. Zavedení FTT bude  mít dopady na ostatní země jako cokoliv, co se děje jednostranně. Kdybych chtěl bý agresivní, pak bych řekl,  že zavedení daně je antievropské. Tlačí na refragmentaci jednotlivých finančních systémů. Povede to i ke zdražování přeshraničních operací. Je to daň antiintegrační a refragmentační.“

Podle 1. náměstka ministra financí Ladislava Minčiče bude velmi obtížné po tomto rozdělení 11:16 aplikovat flexibilní EU. Když se 11 zemí rozhodne něco zavést, bude obtížné dosáhnout dohody s dalšími 16ti. Bude obtížné hledání spojení několika zemí do koalice, která jim pomůže něco prosadit. Jde to ale interpretovat i obráceně. Pokud se 11 silných států EU pro něco rozhodne, může se stát, že do roka to budou muset zavést všechny. I když zatím stojíme stranou, měli bychom vědět, co dělat, aby byla tato daň pro nás co nejméně hrozná. Aby se součástí našeho právního řádu nestalo něco nesmírně závažného a hrozného. Státy sdružené v jedenáctce jsou jiného typu, naší ekonomiku by to ožebračilo.

Je potřeba být u této debaty a snažit se ji ovlivnit. Uvědomit si, že FTT se týká našeho vnitřního trhu tak jak tak. Bude nesmírně obtížné ovlivnit parametry návrhu, který jedenáctka chystá. Nenechme se ukolébat prezentací, že jde jen o bič na zlé banky. Každý, kdo má pojistku, spořící produkt či podílové fondy, to schytá na vlastní kůži. Týká se to opravdu každého z nás. Bude se to týkat každé bankovní operace. Proto musíme být v pozoru. Až těch jedenáct zemí uvidí negativní dopad na jejich finanční  instituce, vyvine velký  tlak, aby se ostatní přidaly. Těžko svou jedenáctku rozpustí. Jde jim totiž o prosazení snu o federální Evropě a za ten jsou ochotni platit čímkoliv. Pravděpodobnost, že toto jejich úsilí půjde ovlivnit, je malá. Proto se musejí naši bankéři a politici alespoň snažit zmírnit dopad jejich rozhodnutí. Za nejzásadnější z našeho pohledu proto vidí pan Hampl, že kdyby povinnou osobou byly fondy kvalifikovaných investorů, mělo by FTT menší dopad, než když to budou všichni. Každá derivátová operace zdraží exportérovi operace. Jednu přeshraniční operaci provádí často přes tři partnery a náklady se sčítají. Řada finančních  institucí proto zvažuje, jakou právní fomu by měly mít v těch 11 zemích. Zda dceřinka tam není moc drahá a nebude lepší vyvázat ji jinam. ČR navíc požaduje legislativní návrh, aby se stala novým Lucemburskem a lákala investory, aby u nás zakládali fondy.

A pozor, je tu ještě další hrozba: Je totiž vůbec otázkou, zda je správné zavádět obecně sektorové daně. V EU prožíváme zásadní krizi univerzálních daní. Daň ze zisku už není tou, co byla před staletími. Nezohledňuje způsobilost nést břemeno daní. Stejně tak DPH byla udělána tak, že řada subjektů z ní může utíkat. Proto se vymýšlejí jiné daně. Je jen otázkou, kdy nezačne EK uvalovat daň např. z chemického sektoru či jiného sektoru se zdůvodněním, že univerzální daně fungovaly v podmínkách jiného kapitalismu.

Byla vedena rovněž diskuse o tom, že vysokoobrátkové obchody jsou škodlivé, že rychlé obchodování s deriváty je špatné a že je ho třeba utnout kaskádovitou daní. Tam snad jedině by měla podobná daň jako FTT smysl. Pozor ale na to, že FTTP nesníží pouze hospodářský výkon jedenáctky, ale i zemí kolem ní. Vybere se méně daní a budou větší schodky, což povede to k nedozírným důsledkům, neboť právě proto, že FTT je daň kaskádová, bude zatížení díky ní mnohonásobné.

„Když vstupovaly nové země po pádu komunismu do EU, řešil pan Jacques Delors velký nezájem světa o evropskou politiku. Ve svém nadšení z osvobození si to východní země neuvědomovaly a nadšeně se do EU hlásily. Překrylo to na dvacet let problémy EU. Nyní opět je nastolena otázka, jak má EU vlastně vypadat. Politici v EK přišli s nápadem  mít týž bankovní účet pro všechny země. To by posunulo EU k jednotnému státu. Zaplatí to všechny země. FTT je beranidlem evrofederalistů k uskutečnění jejich snu o suoperstátu. Jako politik činím závěr: ČR je na exportu vysoce závislá. Krize EU je krize konkurenceschopnosti. Pokud  lidé mají mít práci, není dobré zavádět nové evropské daně,“ uzavřel Edvard Kožušník. 

© Kulturní komise ČR, Únor 2, 2013