Politický nátlak na Ústavní soud je v právní státě nepřípustný

Poslanec Melčák podal stížnost k  Ústavnímu soudu (ÚS) proti termínu předčasných voleb a ten proto pozastavil 2. 9. 2009 rozhodnutí prezidenta republiky o termínu jejich vyhlášení. Nastala obrovská panika mezi představiteli poslaneckých stran. Ve večerním pořadu pana Moravce se ozývaly výkřiky, jako že by měl nastat konec světa a ne prosté ponechání vlády pana Fischera ještě nějakou dobu. Vláda stejně do konce roku má za hlavní úkol sestavit rozpočet a ten bude tak jako tak sestavovat pan ministr Janota, protože nikdo jiný, natož nově dosazený ministr, to nebude umět. Takže o žádnou Ústavní krizi, o žádnou pohromu vůbec nejde. Pouze o zbytečně vyhozené peníze velkých stran na volební kampaň.

dnoupohromu vůbec nejde. Pouze o zbytečně vyhozené peníze velkých stran na volebníkampaň.

Představiteléněkterých menších stran sice v skrytu duše jásají, ale navenek drží basu afarizejsky hrají pohoršené, o tom ale psát nechci. Na to si může každé děckoodpovědět samo, komu rozhodnutí ÚS prospěje a komu nejvíce ublíží.

Spíše mne zaráží, že až do tohoto okamžiku si nikdy nikdonedovolil proti rozhodnutím ÚS ani špitnout s odůvodněním, že se tov právním státě nesmí. A ono opravdu nesmí. A že to byla rozhodnutímnohdy velmi sporná! Připomeňme jen odpověď ÚS na stížnost prezidenta republikyproti Lisabonské smlouvě nebo presidentem Havlem dosazenými soudci zamítnutýpožadavek ODS na změnu volebního hlasovacího systému, který, jak se ukázalopozději, by býval už dávno vyřešil naše povolební problémy se slabými vládnímikoalicemi. Přesto slušní demokratičtí politici nečinili nátlak na rozhodnutísoudu a respektovali jej.

Nátlaku politiků na soudy jsme si užili v minulosti dost.Pana Urválka, který v inscenovaném procesu s doktorkou Horákovouřečnil na nátlak strany a vlády, si jistě vybaví každé dítě. A právě přivzpomínce na to mne včera zamrazilo, když někteří politici chtějí něcopodobného znovu obnovit. Do úst politika v právním státě nepatří výrokypana Topolánka typu: „Neodpovědný krok ÚS přivedl naši zemi do reálnéÚstavní krize. Požádal jsem prezidenta republiky, aby hned na zítřek (na 11hodinu) svolal jednání předsedů Poslanecké sněmovny, Senátu a vlády ČR a taképředsedů parlamentních politických stran. Výsledkem tohoto jednání musí býtzávazek předsedů poslanecké sněmovny, senátu a vlády, že v nejkratšímmožném termínu doručí vyjádření ÚS k ústavní stížnosti poslance Melčáka.Tento krok je nezbytný k urychlení jednání ÚS. Vyzýváme ÚS, abyv zájmu občanů České republiky a stability politického systému rozhodl conejrychleji o podstatě ústavní stížnosti v řádu dnů. Nepochopitelné jezdůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu. To říká, že neexistují okolnosti, kteréby svědčily o veřejném zájmu pro konání voleb v plánovaném termínu. Jsme pevně přesvědčeni o tom, že je veřejným zájmem mít co nejdříve legitimnívládu vzešlou z řádných voleb."

Kdyby podobné požadavky vznesl komunistický poslanec, pak bych siřekla, že se komunisté nezměnili. Když ale takto činí nátlak na náš nejvyššísoud politik, který hlásá, že vede pravicovou stranu, je to opravduzarážející. 

Ano, jeho vláda měla vyslyšet včas kritiku prezidenta republiky oomezení bezvýhradných pravomocí soudců a zabývat se včas jejich doživotnímjmenováním a imunitou. Po tom ostatně volá již několik let nejenom prezident,ale i veřejnost. Kdyby si včas přečetl knihu Václava Klause „Soudcokracie"a jeho vláda se jí zabývala, nemuselo dojít k této úsměvné situaci. Alejen proto, že se jedno soudní rozhodnutí nelíbí právě jeho straně, činitpolitický nátlak na rychlost a rozhodnutí soudu, to  se prostě v právním státě nesmí.

Proč ODSnepodpořila obecný zákon o možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny,který by do budoucna předcházel podobným situacím a krizím, po němž nyní takvolá? Proč až nyní se probouzí a hlásá, že „udělá všechno pro rychlé aodpovědné řešení." Měla na to přece v minulosti dostatek času. 

Pan Topolánek to vše zdůvodňuje, že chce zabránit „hluboképolitické krizi, dalšímu zhoršení ekonomické situace státu." Obává se,že  „jednak vyvolaná ústavní krizemůže vyústit nejen v totální krizi důvěry v politický systém, ale iv totální destabilizaci finančního a bankovního systému. Chce zabránitdalším dopadům dnešního rozhodnutí Ústavního soudu na občany."  Jak jsem již psala výše, žádná Ústavní krizenenastává. Destabilizace financí horší než dosud také nehrozí, protože se ofinance bude starat týž pan Janota. A o důvěru v politiky se měl spolus ostatními poslanci starat, když byl premiérem. Jinak by díky jehochování a nespokojeností mnoha pravicových občanů i politiků s ním,nemusela vzniknou nová pravicová Machova strana Svobodných.

VyhrožovatÚstavnímu soudu, že „pokud Ústavní soud bude otálet a nerozhodne v řádudnů..." je v demokratickém právním státě nepřípustné a bezprecedentní.