Petr Mach: „Postoje Nigela Farage jsou mi blízké“

V Evropské unii to začíná pěkně vřít. Portugalsko, Irsko, Řecko a Španělsko (Portugal, Ireland, Greece, Spain – PIGS) se blíží díky její altruistické levicové politice ke státnímu bankrotu, Litva se vzbouřila proti politice pozitivní diskriminace a v zájmu mravní výchovy mládeže uzákonila propagaci homosexuality jako trestní čin. Korunu všemu nasadil významný odpůrce Evropské ústavy pokrytecky nazývané Lisabonská smlouva (LS), dlouholetý předseda Strany britské nezávislosti (UKIP) a člen Evropského parlamentu (EP) Nigel Farage, který v růžové komnatě EP pronesl dokonce požadavek vystoupení Velké Británie z EU. Zdůvodnil to tím, že chce mít nadále v čele VB noblesní královnu a nikoliv presidenta Hermana Van Rompuyho podobajícího se dle jeho slov „druhořadému bankovnímu úředníkovi s charismatem navlhlého hadru (charisma of a damp rag) přicházejícího navíc z nezemě (non-country)“. A to se ještě předem  omluvil, že nechce být kritický. „Kdo jste? Nikdy jsem o Vás neslyšel. Pochybuji, že někdo v Evropě vůbec kdy o Vás slyšel!“ hřímal předseda UKIP.

Jeho poslední slova ve mně okamžitě asociovala povzdech našeho pana prezidenta Václava Klause před přijetím Hermana Van Rompuyho na Hradě: „Nevím jak mám toho pána z EU vzhledem k jeho několika názvům správně titulovat“. Nakonec ho přijal, jak zdůraznil, „pouze tak, jako řadu jiných představitelů Evropské unie před ním,“ a to i přesto, že ihned po přijetí LS ustanovila EU Rompuyho do úřadu svého "prezidenta", kterého pokrytecky tituluje "stálý předseda Evropské rady", a ten obratem začal vykonávat spanilé jízdy do všech národních států, které od té chvíle spadají pod jeho protektorát. Prezident Václav Klaus se podobně jako Nigel Farage netají tím, že se mu nový post bývalého ministra financí za belgickou křesťanskodemokratickou stranu a poté belgického premiéra Rompuye, stejně jako Lisabonská smlouva, která tuto figurku vytvořila, nelíbí.

Je potěšitelné, že přesto, že žádný z vůdců tzv. „parlamentních stran“ pana prezidenta v tomto jeho postoji nepodporuje, existuje na naší politické scéně strana Svobodní, která udržuje se stranou UKIP již delší dobu čilé kontakty. Její předseda Petr Mach říká: "Postoje pana Nigela Farage jsou mi blízké. Svobodní vznikli ze stejných důvodů jako jeho UKIP ve Velké Británii. Věřím v další hlubší spolupráci našich stran.“

A že nejde jen o politické proklamace ale i o činy, o tom svědčí, že Petr Mach se Svobodnými vítal příjezd protektora Rompuye na Hrad slogany: "Only Klaus is our President, not you, Mr. Rompuy" („Pouze Klaus je náš prezident, ne vy"...) a "van Rompuy: expensive and useless President" ("van Rompuy: nákladný a zbytečný prezident), "EU = Socialism" ("Evropa = socialismus"). "Pán z EU" si tak mohl díky Svobodným přečíst, jak o něm řada našich občanů smýšlí. V jejich myslích při této příležitosti vytanuly vzpomínky na příjezd jiného říšského protektora, také Hermana, do Čech a na osud, který mu „jeho Češi“ uchystali.

"Funkce tohoto pána z EU stojí daňové poplatníky zbytečně miliony korun každý měsíc. Nechceme dva prezidenty, dvě vlády a dvě ústavy. Nám stačí náš president a náš ministr zahraničí a nepotřebujeme nad nimi mít další bruselské nadnáhrady. Chceme žít ve svobodném státě vybudovaném před devadesáti lety Masarykem a spravovaném politiky, které si zvolíme do čela sami a svobodně. A s ostatními státy Evropy chceme pouze bez omezení obchodovat a spolupracovat," sdělil předseda Svobodných Petr

Svobodní podporovali rovněž lid Irska v boji proti Lisabonské smlouvě v opakovaných akcích před Irským velvyslanectvím, na které jim zaslal osobní pozdrav Nigel Farage.  "Vážení přátelé! Je mi líto, že zde dnes s Vámi nemohu být osobně a spolu s vámi manifestovat před velvyslanectvím Irské republiky v Praze. Toto vyjadřování nesouhlasu s elitami EU, které slouží jen samy sobě, je v zájmu občanů nejen z Irské republiky. Můžete si však být jisti, že já tento postoj též manifestuji obyvatelům britských ostrovů každý den, co mi síly stačí,“ napsal tehdy Nigel Farage Petru Machovi.

Přestože naše média neposkytují zatím Svobodným coby „neparlamentní straně“ prostor, v zahraničí se o ní již ví, její akce jsou monitorovány. Petr Mach navazuje kontakty v Bruselu s politiky typu Nigela Farage, kteří o krocích Svobodných vědí a vítají je. Blokáda našich médií může nástup Macha do vrcholové politiky sice přibrzdit, ale pokud nepoleví a bude stejně zásadový jako např. Nigel Farage, pak určitě o něm uslyšíme nejen v cizině, ale i u nás.

I když nyní, jak říká Farage, čelí oba nesmiřitelnému nepříteli lpějícímu na moci, která ohrožuje naše svobody, naši demokracii, naši prosperitu a ve svých vojenských ambicích také naše samotné životy: „Tušíme, že na nás pomalu doléhá nová doba temna srovnatelná s evropskými diktaturami dvacátého století. Evropská unie získala pro sebe ústavu autokratického superstátu. Věřím přesto, že ať jsme v Praze, v Bruselu či Londýně, budeme jednou moci zvednout sklenku na počest opět svobodných národů.  Přeji Svobodným vše nejlepší a přeji štěstí nám všem!“