Peníze vkládané do Kjótského protokolu nutno investovat efektivněji

Není divu, že i ve vyspělých zemích světa nastává pokles životní úrovně, když celý svět vydá na ochranu ovzduší 150 - 350 mld. dolarů ročně, z nichž polovina jde na vyplnění Kjótského protokolu pani Merkelové. Jen za dva roky jeho trvání bylo na jeho plnění celosvětově vynaloženo více než  299 500 000 000 USD  (zhruba 6 888 500 000 000 Kč) a náklady stále stoupají.

To je foto knihfragmenty   

Co jsme si za těch 150 miliard dolarů ročně koupili? NIC! V únoru 2050 budeme pouze moci hrdě oznámit, že našemu globálnímu kolektivu se podařilo snížit růst globálního oteplení o téměř 0.07 °C.  Celých sedm setin stupně!!!  Za první dva roky jsme se tedy ochladili za těch cca 300 mld. dolarů o asi 0.003097976 °C. Utrácíme tolik peněz na malé zlepšení teploty za sto let a přitom bychom mohli udělat obrovské zlepšení pro mnoho lidí hned.  Například bychom za ně mohli vyčistit vodu pro všechny lidi na  světě nebo zachránit  kolem 16 milionů lidských životů (vědci na Harvardské univerzitě zjistili, že záchrana jednoho lidského života za rok stojí 19 000 dolarů) Nebyla by to lepší priorita světa?  Nejlepší ekonomové světa dostali za úkol spočítat, jak by co nejekonomičtěji investovali 50 bilionů dolarů na dobro ve světě neboli 40 dolarů sociálního dobra na osobu. Dospěli k závěru, že by investovali zaprvé do prevence HIV a za druhé  na podvýživu a léčbu malárie.  Teprve na 16. místě žebříčku se ocitl Kjótský protokol. Bylo totiž zjištěno, že za každý dolar  investovaný do Kjótského protokolu se dostane jen 2 centy dobra. 

V New Yorku i v New Orleansu by se lidi utopili, i kdyby USA podepsalo Kjótský protokol. Spíš tam měl Al Gore udělat lepší protipovodňové ochrany než vyhazovat peníze na točení nesmyslných filmů. Zejména za jeho předpokladu, že se zvedne hladina moře o 7 metrů. Na štěstí se zvedla jen o 30-50 cm. Je nutné mít smysl pro proporce. Připomeňme, že v minulém století se zvedla hladina oceánů  o 10-15 cm a nikdo si toho ani nevšiml. 

Netvrdím, že jsou klimatické změny v pořádku, ale jejich dopad na rozvinuté země nebude rozhodně tak velký, jako na rozvojové. Většina škod vzniká totiž ze sociálních faktorů. V Orleansu hurikán většina lidí přežila, v Hondurasu ne. Al Gore říká, že kvůli globálnímu oteplování zemře v roce 2080  o 2000 lidí více, ale již mlčí o tom, že zemřelo 20 000 lidí na podchlazení. Proč raději nepomohl těmto již nyní skutečně trpícím lidem než budoucí chiméře?

Z výše uvedeného plyne, že zamoření naší planety ekologizmem je stejně, ne-li víc nebezpečné, než zamoření komunizmem. Jestli přijde nějaká katastrofa, nebude jí oteplování, ale kolaps světové a tím i evropské ekonomiky. Situace je vážná a již delší dobu, prezident republiky a pravicoví politici bubnují na poplach na mnoha seminářích a přednáškách. Bohužel, namísto, aby se nad jejich varováními ostatní politici a novináři alespoň zamysleli, dští na ně síru. Dočkáme se opět umlčování oponentů na vážná společenská témata a bude, jako tomu bylo v minulém režimu, povolena jen jedna pravda?