Na přednášce levicového marxistického elitáře Václava Bělohradského jsem byla naposledy před několika lety na semináři Centra pro ekonomiku a politiku.
Z přednášky jsem nabyla dojmu, že se hlásí k marxismu, voluntarismu a sociálnímu inženýrství. Byla jsem proto ráda, že tento postmoderní filosof už nadále u nás nebyl, že se vrátil hlásat své nebezpečné názory na universitu v Terstu v Itálii, kde od roku 1970 žije. Nyní jsem se dozvěděla, že se rozhodl, podobně jako mnoho dalších nedoceněných důchodců, kandidovat do našeho Senátu za ČSSD a Zelené. Svými levicovými postoji své stranické souputníky jistě těší, ale pro národ je to katastrofa. Elitářských sociálních inženýrů, kteří se nám snaží dnes a denně mluvit do života, máme již plný našemu parlamentu nadřazený Evropský parlament a nepotřebujeme, aby nám tito lidé do života mluvili ještě z parlamentu našeho. Překvapilo mne, že tak velká strana jako ČSSD nemá dostatek svých kandidátů, kteří znají opravdové problémy naší země rozhodně lépe než člověk žijící přes 40 let v cizině. Lidé, kteří prožili většinu produktivního života v kapitalistické cizině, mají o zrůdnostech komunismu jen teoretické povrchní znalosti.
O panu Bělehradském vypovídá již mnohé i slovník, který užívá. Při čtení jeho prací se mi vždy vybaví někdejší poslanec za ODA Jan Kalvoda, který vše vysvětloval "vertikálně horizontálním pohledem" na daný problém a běda, když se ho člověk zeptal, co tím myslí. Jeho pohled jasně pravil, že jestli tento pohled na svět nezná, svědčí to o jeho neskonalé nevzdělanosti a se svou dýmkou odplul hrdě do dalších kuloárů Poslanecké sněmovny. Pan Bělohradský zřejmě hodlá naše voliče podobně oslňovat znalostmi "odborných" pojmů jako narativy, konstrukty, propojená realita, kulturní kreolizace, tekutá společnost, brýle pro propojenou realitu... Pokud tedy někdo nezná pojem kulturní kreolizace či narativ, ať se ke vzdělanci jeho rozměru raději nepřibližuje. Vysvětlí Vám, že například pojem konstrukt je přece známý od roku 2009, kde ho zavedli intelektuálové na výstavě v Tate Gallery v Londýně...
Pokud by šlo ale jen o úmyslně používané pojmy místo běžných českých slov nutných k tomu, aby pan kandidát na senátora ČR vypadal jako inteligent, bylo by to úsměvné, ale Bělehradského pseudovědecká utkvělá představa, že "nejen moderní národy, ale i každá lidská entita, jsou pouhými kulturními konstrukty, které drží pohromadě jen a jedině společně sdílené příběhy", je již opravdu nebezpečná. O to víc, že se svou pseudovědeckou suverenitou pro tyto "konstrukty" používá pan Bělohradský pojem "narativy", které jde podle něho navíc dokonce možné libovolně měnit. Ono úplně jinak, než že národy nejsou utvořeny svou tisíciletou historii, zní věta, že jakési narativy nejsou nic utvořeného jejich tisíciletou historií a díky tomu jsou jednoduše proměnlivé. K tomu, abychom takové národy, pardon narativy, proměnili podle svých představ, stačí potom mít podle něho k disposici pouhou maličkost - dostatečně efektivní mediální kanály. Voluntarismus jako vyšitý!!!
Ve svém článku v Právu 18. 8. 2016 dokonce tento volutarista tvrdí, že "český národ vytvořil Palacký a autoři falešných rukopisů a francouzský národ že vytvořila revoluce". Vůbec se nezamýšlí nad tím, že k tomu, aby Palacký mohl psát o českém národě, museli před tím existovat Češi po staletí žijící v tomto národě a že revoluci ve Francii provedli již existující Francouzi. Neboli že Francouze neudělala revoluce, ale naopak Francouzi udělali vražednou revoluci, která zničila do té doby po staletí existující vládu francouzkých králů a na čas do čela již dávno existujícího francouzského národa dosadila místo krále jeho vrahy.
Je sice pravda, že revoluce mohou pozměnit mnohdy na dlouhou dobu ničivě a tragicky život občanů v daných národech, ale pokud má paměť sahá, žádná z nich nevytvořila národ. Ten již existoval před ní. Na to, aby člověk mohl odmítnout populistickou Bělohradského tezi, že "vznik národů „nebyla evoluce, ale revoluce“ nemusí být ani intelektuál. Každý školák se dozví v dějepise pro základní školy, že národy, pardon narativy, vznikaly dlouhodobým staletým a mnohdy tisíciletým vývojem. Neboli, že národy nevznikaly revolucemi, ale tisíciletým vývojem evolučním, který nemohl dlouhodobě ovlivnit žádný sebevětší politický manipulátor a revoluce mohly pouze na čas tento vývoj zabrzdit.
Ať již se snaží ten či onen „vyvolený“ sociální inženýr slovo národ nahradit slovem narativ či jiným, nic nezmůže s tím, že národy a speciálně evropské národy, mají dlouhodobou historii a že vznikaly dlouhodobým pozvolným vývojem.
Václav Bělohradský nebyl za života v italské emigraci zřejmě dostatečně poučen, co za hrůzu byl komunismus, jinak by se po návratu do vlasti nesnažil opět vytvořit v naší na chvíli svobodné zemi zrůdný diktátorský marxistický svět. A opět nepomůže, že bude marxismu přidávat přívlastky jako kulturní. Marxismus zůstane marxismem, i když mu levicoví intelektuálové frankfurtské školy, která pana Bělohradského v 70. letech tolik ovlivnila, říkají kulturní. Jinak by věděl, že umělé snahy směrovat vývoj národa diktaturou jistým směrem vedou do pekel, stejně jako do pekel vedou záměry podobné levicové sociální inženýrky Angely Merkelové, která chce potlačit národy vůbec a z jejich neposlušných občanů uměle tvořit nové Evropany, i kdyby to byli třeba negramotní a často zločinní pouštní nomádi.
Pan Bělohradský by si měl rychle uvědomit, že tyto snahy evropských elit v čele s Merkelovou vyvolávají u milionů občanů stále intenzivnější uvědomění si národní identity a volání po rozumných politicích, kteří jim ji ve volbách zaručí. Že občané netouží po elitářských politicích, kteří mají společnou životní charakteristiku - megalomanství vedoucí je za dosažením cíle až k naprosté nezodpovědnosti. A že je od tohoto nezodpovědného megalomanství neodradí ani stovky a tisíce zbytečně zavražděných občanů a dětí, jako se to již děje díky "hostům" paní kancléřky.
Za komunismu stály v cestě k nastolení snu o marxistickém pokroku vládnoucím elitám tzv. "reakční třídy", současným evropským elitám stojí v cestě po vybudování jednotného evropského superstátu "evropské národy", pardon narativy. Ale i kdyby si v evropském eurospeaku vymysleli pro slovo národ sebenesmyslnější slovo, vzdělaní Evropané poznají jejich myšlenkovou prázdnotu. Možná proto se snaží politici typu Bělohradského vytvořit nového evropského člověka i třeba z nevzdělaných nomádů. A touto činností se lidé jejich typu podepisují na bastardizaci evropské kultury, jak to o nich trefně říká bývalý prezident ČR Václav Klaus.
Je ironií, že tito nevěřící levičáci nedomýšlejí, že jimi zvaní noví obyvatelé budou jednou chtít, aby jim vládl Alláh prostřednictvím jejich proroka. Kdyby činnost těchto sociálních inženýrů nestála tolik životů a neovlivňovala stovky milionů Evropanů, byla by to vlastně veselá fraška a člověk by jim to přál. Jenže ono jde o vážnou a snad nejvážnější dobu, v níž se evropské národy jejich vinou nacházejí. Nezbývá než doufat, že se nejen Němci, ale i naši občané vzpamatují ještě hodinu po dvanácté, podobné šílence nebudou volit a zabrání tím (snad) nastávající evropské apokalypse.
P.S.
Voluntarismus (z latinského voluntas = vůle) je ve filosofii a v psychologii směr nebo postoj, který ze tří klasických aristotelovských složek či schopností duše (rozum, vůle, paměť) klade na první místo vůli.
