Ladislav Jakl: "Boj s politickou korektností je zoufale potřebný!"

O čem všem vypovídá mediální kampaň vedená proti dr. Ladislavu Bátorovi a jaké mohly být její skutečné důvody, o tom diskutovali politici ze všech stran pravicového spektra spolu se signatáři Memoranda na podporu prezidenta Akce D.O.S.T. na dalším z pravidelných setkání Hovory na pravici. Přítomní se shodli na tom, že útoky proti Bátorovi nenastaly proto, co kdy dělal, ale že jeho Akce D.O.S.T. nabývá čím dál tím víc na důležitosti, a proto se musí na ni najít hůl, aby hlásala politicky korektní nepolitickou politiku Brarstva pravdy a lásky.

Přednášky moderoval Michal Semín, ředitel Institutu sv. Josefa spolu s místopředsedou Akce D.O.S.T. Petrem Bahníkem. Přednášejícími byli člen středočeského krajského výboru TOP 09 Jiří Hejlek, předseda Mladých křesťanských demokratů Petr Fučík, předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková, osobní tajemník prezidenta republiky a šéf Politického výboru jeho kanceláře Ladislav Jakl a poslanec EP za ODS Hynek Fajmon. Diskusní sál Vědeckotechnické společnosti na Novotného lávce v Praze přivítal více než stovku účastníků.

Ladislav Jakl připomněl slova Vladimíra Železného: "My jsme Ti, kteří určují témata" a konstatoval, že je to pravda, neboť 80 % blogů je na téma, který jim někdo vnutil, aniž resonuje s jejich životem, i když si to možná myslí. Vzpomněl na svou činnost redaktora v Lidových novinách: "Každá porada  v médiu začíná čtením tisku konkurence. Pokud má něco zajímavého, hned se po tom vrhnou a večer nepoznáte, které noviny čtete. A není to jen stejné téma, ale lenost redaktorů vede i k podobnému slovníku a pohledu na problém. Klasickým příkladem je tzv. Bátoriáda. Pozvánka na "Hovory na pravici" je mi milá a děkuji nejen za ní, ale i za celou činnost Akce D.O.S.T." Podle pana tajemníka je velmi užitečné se takto scházet. Proč?

Předně proto, abychom si našli čas vidět se a poznat se osobně jako lidé, ne jen jako virtuální postavy. Mnoho z nás má podobné názory a ve většině občanského života si připadáme jako Marťani, protože říkáme věci, které ostatní neříkají. A takovéto setkání opraví kalibraci každého z nás na to, co je normou a co extrémem.

Druhý důvod, proč pořádat tyto večery, je podle Jakla potřeba si věc ujasnit. "Ideové ukotvení máte, ale neznamená to, že najdete vždy správný klíč na odemknutí problému, aby Vaše myšlenky byly užitečné. Proto je dobré zjistit, co je opravdu vpravo a co ne. Pak jsme mnohdy překvapeni, proč je rovný důchod pravičácká myšlenka a progresivní dávka v nemocenské naopak levicová," uvedl Ladislav Jakl.

Za třetí je třeba podle pana tajemníka určit správnou taktiku, aby naše myšlenky byly přijaty. Zjistit v čem a s kým se můžeme spojit na jejich prosazení a v čem to nepůjde, i když jsme třeba ochotni odhodit osobní averse. "Já rozhodně věřím, že ani já ani nikdo z panelistů nechce porážet pravdu ani lásku. My chceme porážet elitáře a manipulátory, kteří si tyto pojmy ukradli a zmanipulovali. Dokázat jim, že ten, kdo s nimi nesouhlasí, není proti pravdě ani proti lásce, ale proti jejich ideovému směřování ke třetocestním zářným zítřkům. Až si dají do jména třeba Vltavu, budeme říkat, že musíme porazit Vltavu, ale ne tu krásnou řeku za okny," zdůraznil Jakl a dodal: "Názory, které zastáváme, považuje intelektuálně kavárenská fronta za něco cizorodého. My si zvykli na polemiku, nevadí nám, když na nás někdo útočí a uráží nás. Oni se ale obávají hrát s námi hru na dvě branky, i když jich je třeba dvacet a nás pět.  Chtějí nás proto vyloučit z veřejné diskuse a diskvalifikovat dopředu jako nepřijatelnou skupinu nepatřící do debaty mezi slušnými lidmi. A to je věc, kterou si nemůžeme nechat líbit!"

Čtvrtý důvod je velmi zoufalá potřeba nutné obrany před faktorem politické korektnosti. "Teror politické korektnosti není jen v ostrakizaci Václava Klause a těch, kteří s ním souhlasí. Jejím záměrem je vyvolat strach. Proto tu dnes jsme především kvůli zoufalé potřebě obrany před terorem politické korektnosti. Nyní jsme v defenzivě. Je třeba sebrat síly, nadechnout se a občansky se nedat!" vyzval velmi důrazně přítomné Jakl

Zavzpomínal, jak bylo obtížné se v roce 1991, kdy byl poslancem České národní rady, nahlas ozvat v amosféře pravdy a lásky. Vyžadovalo to velké sebezapření. Už jen samotný pocit při příchodu k řečništi byl nepříjemný. Kolem jste slyšeli jen odfrkování dvousethlavé saně. Tím si musel člověk projít, aby překonal nevoli. Už při vykročení vyvstal strach, abyste si rozmysleli jít protestovat. A to je smysl i Bátoriády. Její aktéři hrozí: "Příště bys to mohl být i ty!"

Jana Bobošíková zdůraznila zejména to, že Bátoriáda především vypověděla o tom, že v České republice vládne neuvěřitelné pokrytectví. Skutečným důvodem není podle ní vynadat Bátorovi, alepotlačit jiný názor, než mají přátelé Václava Havla, a to tím, že se snaží vyvolat v lidech pocit strachu. Vyzvala proto ke sjednocení skutečné pravice: "Celá společnost, a hlavně veřejnoprávní média, je prosycena atmosférou polistopadové Pravdy a lásky. Vyzývám vás k tomu, abychom se sjednotili, protože jedině tak můžeme Pravdu a lásku porazit!" Pravdu a lásku tu propagovalo již mnoho iniciativ, jako například Děkujeme, odejděte neboUnie svobody. Na rozdíl od nich nám chybí jediný moment, a to je sjednocení. "Našim cílem je porazit Pravdu a lásku a já věřím, že pokud se spojíme, tak se nám to podaří!" uzavřela Bobošíková.

Hynek Fajmon připomněl, že existuje společná imigrační politika EU a Schengenská dohoda umožňující volný pohyb osob mezi zeměmi, které ho přijaly: "Brusel připravuje jednotnou vizovou politiku pro státy mimo prostor EU a harmonizaci pravidel pro přijímání uprchlíků. Podle EK by měly státy v tomto směru zaujmout princip soldarity. Např. kdyby přišli uprchlíci z Afriky do Itálie, pak je EU rozprostře v rámci principu solidarity do všech států EU. Právní základ pro rozhodování o tom již EK má a dožijme se toho velmi brzy. Můžeme spoléhat jen na to, že rozumný premiér bouchne do stolu a bude chtít menší kvóty." Jana Bobošíková opravila pana Fajmona, že Lisabonská smlouva zrušila právo veta a nestačí ani sebeskvělejší jeden premiér, ale kvalifikvaná většina premiérů.

Po skončení přednášek následovala bouřlivá diskuse:

Alexandr Tomský ji otevřel slovy: Léta si lámu hlavu, co stojí za politickou korektností. Nedávno jsem měl na CEPu přednášku o EU a konečně jsem na to přišel. Nejedná se o pravdu ani o lásku, jedná se o něco daleko horšího. Jedná se o lest, kterou jsou Jakobíni. Jakobínské zlo působí dodnes. Před půldruhým stoletím ve své nejkratší povídce popsal ducha jakobinismu velký skotský spisovatel Robert Louis Stevenson:
Sešli se jednou pod ostružníkem čtyři reformátoři a na jednom se shodli: 

"Svět je zapotřebí změnit."

 "Musíme zrušit majetek," začal jeden.

 "Musíme zrušit manželství," prohlásil druhý.

"Musíme zrušit Boha," řekl třetí.

"Kdybychom tak mohli zrušit práci," povzdychl si čtvrtý.

"Takhle ne, přátelé, začněme s praktickou politikou," řekl ten první.

"Nejdříve musíme srovnat všechny lidi na stejnou úroveň."

"Ne, nejdříve," řekl druhý, "musíme zavést rovnost obou pohlaví."

"Nejdříve ovšem," řekl ten třetí, "musíme najít způsob, jak to udělat."

"Tak to musíme zrušit bibli, prohlásil ten první."

"Ne, bude lépe,když zrušíme morální zákony," oznámil druhý.

"A místo nich dáme lidem lidská práva" - dodali bychom dnes my.

Přestože redaktor MF DNES Ondřej Šťastný určitě musel vědět, že doktor Bátora byl na kandidátce Národní strany v dubnu 2006, a problém se sběrným táborem v Letech nastal až tři roky poté a o Romech, které on tak miluje, se tehdy ještě nehovořilo, položil přesto panu Jaklovi licoměrně otázku, zda je správné, kandidovat za stranu, která o Romech mluví jako o cikánském neřádu. Nehledě k tomu, že nebyl sebemenší důvod, proč by na toto měl odpovídat právě pan Jakl, který má, jak je všem novinářům známo, adoptovaného krásného Roma. Jakl odpověděl otázkou:

"Pane Šťastný, představte si člověka, který kandidoval za stranu, jejíž program je absolutně nepřijatený nejen pro Vás, ale pro většinu společnosti, a to ne jako nečlen, ale jako její člen, a stal se prvním náměstkem ministra. To se stalo. Napsal jste proti tomu něco? Né? Proč jste to neudělal? Protože to nevíte? Tak Vám to prozradím. V roce 1990 kandidoval za Komunistickou stranu v kraji Severomravském Jaroslav Soural. Za stranu, která dohnala Horákovou k smrti a kvůli níž u nás umřelo stovky vězňů a která měla třídní nesnášenlivost přímo v programu. Proč jste neprotestoval proti tomu? Kolik článků a písmen jste napsal o hypotetické kandidatuře nezávislého kandidáta za pro Vás nepřijatelnou stranu a kolik za stranu, která má v programu a praxi zabíjení svých odpůrců. Co proti tomu řeknete?"

Pan Šťastný je ve věku mého syna. Pro tyto občany ve věku našich dětí je komunnistická minulost neznámá a jeho postoje to jasně dokládají. My ale socialistickou diktatruru prožili. Proto je nám starším proti srsti, aby někdo jen za to, že kandidoval za legální stranu, kterou Doc. Mareš charakterizoval jako protinacistickou, protože kategoricky vystupovala a vystupuje proti Sudetským Němcům a bojuje za platnost Benešových dekretů, byl diskvalifikován v práci. Okamžitě to totiž v každém vyvolá asociaci s tím, co dělali komunisté lidem za to, že někdo nesouhlasil s jejich zrůdnou ideologií. 

Jan Skácel zdůraznil, že Národní strana není nacistická ale nacionalistická. Bohužel neúcta k jazyku a z toho pramenící matení pojmů vede k záměnám těchto slov. Heslo "Nic než národ" bylo krédem otce národa Františka Palackého. Strana se hlásí ke Kramářovi a k Rašínoi zastřelenému komunistou Šoupalem. "Nezaměňujme nacionalismus – vztah  k národu za vlastenetví - vztah k zemi, kam jsme se narodli," vyzval Jan Skácel.

Ladislav Bátora uzavřel konfernci slovy: "Díky za podporu, bez ní bych to byl nevydržel. Byly to nejkrutější týdny v mém dosavadním životě. Spolužáka z gymnásia Pepíka Hausmana jsem neviděl mnoho let. Po dnešním večeru si ale říkám. Stálo to za to a udělal bych to znova!"

Pro nezasvěcené připomínám, oč jde v kauze Bátora: Ladislava Bátoru chtěl ministr školství Josef Dobeš (VV) učinit svým prvním náměstkem. Proti tomu se postavil nejen premiér Petr Nečas a stínová ministryně školství za ČSSD Vlasta Bohdalová, ale posléze i děkan FF UK Michal Stehlík, který dokonce Bátoru - tříčtvrtinového Maďara - označil za xenofoba. Je vidět, že ho nemohl znát, protože to je nemožné. Pod tlakem kritiky ministr Dobeš nakonec od nápadu Bátoru jmenovat svým prvním náměstkem upustil, od 1. dubna ho však s velkou pravděpodobností jmenuje svým poradcem. Proti tomu už premiér Petr Nečas nic nemá. Za poradce si podle něj ministr může vybrat koho chce. Nečas sám ostatně čelil podobné "bátorovské" kritice v případě svého poradce Romana Jocha.

Po skončení konference se přítomní odebrali stejně jako minule do restaurace u Valšů, kde diskuse pokračovala do pozdních nočních hodin. Přítomní se shodli na tom, že Bátora je český vlastenec, který je proti Evropské unii, Lisabonské smlouvě, multikulturalismu a feminismu. V tom se názorově shoduje s prezidentem Václavem Klausem a jeho blízkými spolupracovníky. Celá slavná Bátoriáda tak ukázala, že směřování Akce D.O.S.T. je správné a že se stává již kavárnským povalečům toužícím po socialismu s lidskou tváří nebezpečnou. Nezbývá tudíž, než Ladislavu Bátorovi gratulovat a popřát mu hodně sil v boji za cestu ke svobodě a ke kapitalismu. Pomáhej mu v tom Bůh.