Dobrý článek.Dávám

Pěkné. Rozdíl musí být zřejmý snad každému, tak proč ne p. Halíkovi, potažmo dokonce papeži Františkovi, který údajně, dle našich médii prohlásil, že křesťanský Bůh a allah jsou jedno a s muslimy jsme bratři ve víře. Je to ostudné tvrzení, bez ohledu, kdo ho tvrdí, protože se zlem se nejde ztotožnit. Ani mu ustupovat. Musí se pojmenovat a vystoupit proti němu. Celé dění okolo migrace je nepochopitelné, snad opravdu běh dějin učuje elita vyvolených, kteří razí tuto cestu navzdory vůli všech občanu EU.

Myslím si, že blog je velmi dobrý. Výtky k tomu, že křesťanství není srovnáváno s islámem plynou z neznalostí. Určitě by to značně přesáhlo únosný rozsah a hlavní důvod je v tom, že to srovnatelné není. Islám je v podstatě vojenská doktrína jak dobývat území jak nejdříve se nenápadně jen vpravit do převládající společnosti, až zavádět na něm právo šaria, které je nadřazené pozemským zákonům. Určuje postup jak území obsadit, jak zastrašit jinověrce a nebo je zahubit, jak utvořit podmínky pro svatou válku - džihád a pod. Doporučuji číst závěry vědeckého zkoumání islámu od Billa Warnera. jsou velmi poučné. A jen pomohou vytvořit si názor. Neagitují, ale jen ozřejmují. Je nezbytné odložit emocionální přístupy. Nikam nevedou.

Dnes nás naštěstí nikdo nenutí podle bible žít, na rozdíl od muslimů, můžeme číst i jiné knihy a dokonce nevěřit v žádného boha. Pravda, v minulosti třeba Karel Veliký šířil křesťanství mečem a pořádaly se svaté války. Naštěstí císař zvítězil nad papežem a tím náboženství odešlo do soukromí. Je jedno k čemu se modlíte doma, třeba ke zlatému praseti, důležité je, že nikoho nenutíte dělat totéž. Tomu se říká sekulární stát. To je jedna z evropských hodnot. Za další považuji tvrdou práci, a rovnost před zákonem. A ta tzv. solidarita, vycházející z pokynu: miluj svého bližního, jako sebe samého, už neurčuje, kdo je bližní. Rozhodně můj bližní není ani Afričan, ani blízký Asiat. Dokonce ani Turek, bydlící v Istambulu.

„už neurčuje, kdo je bližní“ není pravda. Viz biblický příběho milosrdném Samařanovi. (Lukáš 10,25–37) – Podle tohoto podobenství je mým bližním každý.

Nicméně A) ani bližního nebudu milovat víc než sebe, jakož B) budu dobro prokazovat v první řadě těm nejbližším:

„A tak dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry.“ (Galatským 6,10)

„Kdo se nestará o své blízké a zvláště o členy rodiny, zapřel víru a je horší než nevěřící.“ (1. Timoteovi 5,8)

..

Z toho plyne, že dobro mám prokazovat všem, ale v prvé řadě rodině a církvi. Je-li zájem jedněch v konfliktu s dobrem druhých, je nabíledni, jak se chovat.

A krom toho pokud někdo vyžaduje, nárokuje, abych mu sloužil, je dobré se ptát, prokážu-li mu dobro tím, že mu vyhovím podle jeho představ.

A už vůbec nemám právo kohokoli nutit, aby prokazoval komukoli dobro.

Chcete-li srovnávat, nestačí začíst se pouze do jednoho pramene problematiky, ale také do toho, o němž se domníváte, že je naprosto, ale naprosto odlišný. Domnívat se neznamená ovšem vědět. Také by mě zajímalo, zda jste členkou katolické církve, chcete.li exkomunikovat p. Halíka. Pokud ne, je to od vás drzost, protože vám není nic do toho, kdo v ní je nebo není. Pokud ano, je takový výkřik na úrovni fanatiků.

Ale že byl Mohamed vrah a lupič v tom se snad shodneme.

Smůla je že to někteří zde místní diskutéři a blogeři nikdy nepochopí,a vás vás,obvinujíc ze lži,budou své lži vydávat za pravdu..

Myslíte Vladimíre? :)

Ja na rozdil od toho, kym Halik neni, prejdu k tomu, kym nejspise je. Zlem. Zlem ve sve skryte, vsak krystalicke podobe. Jako spise 'kosmicky agnostik' musim priznat, ze krestanstvi ma silny lidsky a moralni obsah. U me karma za skvely clanek.

Když jakýkoliv člověk přistupuje k názorově odlišnému s nenávistí není to dobrý člověk. Nemůže to být kněz i když jím je. Nenávist je charakteristická pro nedostatek důkazů. Dokazování jde z rozumu. nenávist je z oblasti citů.

Opravil bych dvě věci.1) Halík není profesorem teologie a dokonce ani není vystudovaný teolog.

2) Ježíš nezměnil judaismus. Judaismus v jeho době neexistoval Judaismus, jak jen známe dnes byl ustanoven až na židovské synodě v Javné (Jabné) roku 93, která byla svolána Gamalielem II. a to nejen jako reakce na křesťanství, ale také na vnitřní rozpory mezi náboženskými frakcemi v hebrejském náboženství a zničení jeruzalemského chrámu Římany. Na této synodě zvítězil takzvaný rabínský judaismus a došlo k redakci knih "Starého" zákona, kdy byly vypuštěny všechny knihy psané řecky.

Mimochodem redakce knih Starého Zákone dle Jabné se drží protestanté. Katolíci východního i západního ritu, tedy římští a pravoslavní uznávají kánon platná do synody v Jabné.