Jan najít klíč k úspěchu

V Nové galerii Pražského hradu proběhl již XIX. ročník mezinárodní konference „Klíčové faktory úspěchu“. Konferenci pořádala v den slavnostního vyhlášení vítězů soutěže „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH” panevropská společnost pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci Comenius. Cílem soutěže je v celonárodním měřítku nalézt, vybrat, zviditelnit a veřejně slavnostním způsobem ocenit v ČR zaregistrované firmy, podniky, či společnosti z co nejširšího spektra ekonomických aktivit, které dosahují vynikajících, mimořádných anebo pozitivně pozoruhodných výsledků. Systém vyhodnocení a stanovení pořadí v maximální míře využívá konkrétní znalosti širokého okruhu vybraných odborníků. Nominace proto vycházejí z osobních znalostí, zážitků, či zkušeností z období posledních dvanácti měsíců, získaných jak při profesionální činnosti, tak i ze soukromých kontaktů s nejrůznějšími hospodářskými subjekty. Základním a jediným měřítkem konečného umístění je četnost nominací jednotlivými respondenty. Přítomní manažeři přebrali týž večer ve Španělském sále Pražského hradu toto ocenění.

Konferenci uváděli prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý a prezident společnosti Comenius Karel Muzikář 

Protože tato konference probíhá již po mnoho let a naše revue Fragmenty má tu čest ji každoročně monitorovat, zalistovala jsem v archivu několik let zpět a bylo zajímavé, jak odpovědi manažerů odrážejí stav společnosti v daných letech. Zatímco v roce 2011 by se daly s trochou nadsázky shrnout odpovědi manažerů, že „úspěch je být sexy“ a v roce 2012 že „úspěch je úsměv“, tak v roce 2013 manažeři tvrdili, že „úspěch spočívá v zamezení korupce“ a z jejich odpovědí vyplývaly samé důvody, co jim v úspěchu brání. Největším problémem bránícím jim v úspěchu byla netransparentnost obchodování coby živná půda pro korupci, která se stávala z morálního problému (poskytnutí lahvinky zubaři či pár tisíc úředníkům za vyřízení žádosti) pojmem vysoce ekonomickým (nevýhodné státní zakázky až o 40 % dražší než v nestátním sektoru, získávání pozemků za stamilióny v cenách pár tisícovek, díky nimž úniky v platbách do státního rozpočtu činí v přes 100 miliard). Proto jsem s napětím čekala, zda se společnost již s tímto problémem, který nastolila Topolánkova vláda a Nečasova si s ním nedokázala poradit, alespoň trochu vyrovnala,  a odpovědi panelistů konference budou již méně pesimistické. A byly. Letošní ročník by šlo shrnout pod heslo„úspěch je narodit se ve skvělé zemi, kde se dobře podniká“.

President pořádající společnosti COMENIUS Karel Muzikář položil  na výše uvedené konferenci všem vrcholným manažerům nejúspěšnějších českých společností otázku: "Co je skutečný úspěch, na čem závisí a jak se dosahuje?“.

Podle prezidenta Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého je nutné k tomu ještě přidat vytvoření odpovídajícího prostředí v rodině, dále pak vzdělání a tvrdou práci. Neochota tvrdě pracovat mu vadí nejen u mladých lidí, ale i u podnikatelů, kteří hrají v pracovních dnech golf, místo toho, aby pracovali. Zisk je zodpovědnost a má být reinvestován a nemá být promarněn v radovánkách. Připustil sice, že jen tvrdá práce nemusí přinést úspěch, že k němu je strašně důležité mít štěstí. Když mu ale nejde někdo naproti připraveností, tak úspěch mít nebude. Proto je nutné mít patřičné vzdělání a připravenost. „Vzdělání nemusí být vždy universitní, ale člověk musí mít invenci kombinovanou s praktickou činností, jít stále za svou vizí a umět ji prosazovat díky své intuici,“ uvedl pan prezident HK a jako příklad uvedl špičkové prezidenty USA Reagana a Eisenhowera, kteří měli celoživotní jasnou vizi a tvrdošíjné schopnosti ji v klíčových okamžicích prosadit díky své intuici.  A ještě řekl něco, s čím sice nesouhlasil prezident Comenia Muzikář, ale jemu přineslo velké uvolnění a rozlet, když kvůli tomu odešel v roce 1997 dobrovolně z funkce ministra, tedy říkat, co si myslí, aniž musí zvažovat politické důsledky. Právě tato vlastnost prý dělá manažery skutečně odolnými osobnostmi, které se nebojí neúspěchu.

„Co si myslím, to nesdílím. Musel jsem se to odnaučit, neboť za dobu trvání této soutěže máme již 18. vládu. Celá společnost na tom stojí, že si napůl lžeme a napůl se chválíme. Naše děti nemají vztah k práci, protože se narodily do situace, kdy nemají jako například čínské děti nebo my v dětství bytostnou potřebu přežít. Je těžko to do nich dostat jen řečmi,“ komentoval přednášku pana Dlouhého Karel Muzikář.

Tomáš Březina, zakladatel a 100% vlastník Best, a.s., pokládá za prvořadý předpoklad úspěchu dobře se narodit a to nejen v dobré rodině, ale i ve skvělé zemi. Všem Čechům se to podařilo v porovnání se světem: „ČR je skvělá zem, nejsou tu tsunami, jen drobné potůčky povodní, máme pitnou vodu, což je cennější než ropa, žijeme v neuvěřitelně silné ekonomice, i když exportně je až bezelstně a hloupě otevřená. Neznám ekonomiku ve světě, kterou by táhlo pouhých 15 % obyvatelstva.“ Důležité je dále pro úspěch mít doma silné zrcadlo, které nám pomůže objevit v každém z nás talent. Málokdo ho objeví a rozvíjí. Většina se stane obětí svých rodičů, kteří transformují své nesplněné sny do nich. Kdo chce mít úspěch, musí tento objevený talent proto rozvíjet bez ohledu na rodiče. Pokud se mu pak podaří za předpokladu výše uvedeného vybudovat firmu, je nutné trvale pracovat na její změně. Změny musíme dělat rychlejší než konkurence a už vůbec ne, až když začne krize.

Pan Březina připomněl, že bychom si měli být vědomi toho, že tento krásný život nemusí trvat věčně. Připomněl, že mimo rodinu se za posledních 45 let narodilo o 400 % víc dětí, klesla individuální zodpovědnost lidí za sebe sama čekáním na dávky, nikdy nebyly tak vysoké daně a tolik státních zásahů jako nyní, o prapodivných rozkoších raději pomlčet a u některých církví dochází k bigótnosti přímo fundamentální. A právě tyto věci - rozpad rodin, oslabení osobní osobnosti, příliš velký vliv státu a velké daně, rozkoše místo práce a úpadek náboženství byly příčinami zániku středověkých ikonických civilizací včetně Říše římské. Měli bychom si proto uvědomovat stav a zběsilost konání naší civilizace. Vynález Jamese Watta v roce 1765, parní stroj, zničil ekonomickou gramotnost miliard lidí. Všichni pracující na poli se pak přestěhovali do úřadů. Peníze a obživa ale nevzniká v kanceláři u mzdové účetní. Gottlieb Daimler vynálezem spalovacího motoru, motorky a aut nás uzavřel do plechových konzerv. Otto von Bismarck v roce 1889 provedl reformu státu tak, že zbořil základy obnovy civilizace a položil základy vymírání států. Tima Berners-Lee to vynálezem internetu dorazil a zrychlil nesnesitelně tuto civilizaci tím, že dal světu virtuální život. Konrad Zuse nás posadil za počítače. O Googlu a internetu nemluvě.  „Ptám se těch chatujících dětí, zda vůbec vědí, jak se děti dělají. Že se nevygooglují,“ usmál se pan Březina a doplnil, že budeme-li se tím vším řídit a přežijeme-li to, jsme velikáni.

„Velikáni ale nemají u nás ustláno na růžích a za života se vděku nedočkají. Plive se po nich,“ uzavřel svůj referát pan Březina.

Marta Nováková, prezidentka  Svazu obchodu a cestovního ruchu, polemizovala s panem Dlouhým v tom, že k úspěchu jen nadšení, vzdělání ani pevná vůle nestačí. Přesně s tím prý šla jako absolvent technické university do podnikání, ale už by tak naivní nebyla. Dřela, zapomínala pro práci na rodinu, na koníčky, na děti. Nežádala o úvěr a vše reinvestovala a přesto žádné peníze osobně neměla. Kontaktem s podnikateli ve Vídni zjistila, že jí chybí zkušenosti s podnikáním. Že se musí přestat bát riskovat a to i finančně. Že se musí naučit víc věřit sama sobě, věřit, že to, co chce, také dokáže. Že nesmí spoléhat na pomoc státu, ale musí si najít tým lidí na spolupráci a naučit se delegovat pravomoci: "Manažer by měl pochopit, že každé narozené dítě má talent, a když se mu povede ho spojit s tím, co dělá, je nejen šťastné, ale i úspěšné. Správný manažer by měl pomáhat najít zaměstnancům tento vnitřní talent a využít ho k jejich spokojenosti i k úspěchu firmy." Jen tak budou jak ona, tak zaměstnanci mít pocit štěstí ze své práce neboli z cesty vedoucí k cíli, ne jen z cíle. Bez tvrdé práce to vše samozřejmě nejde a musí se neustále vzdělávat, jinak se zakrňuje.

Rut Bízková, předsedkyně Technologické agentury ČR – na podporu výzkumu a vývoje připomněla, že před lety řekl prezident Havel, že země nevzkvétá, nyní by musel říci, že naše zem vzkvétá: "Máme 6250 obcí, tedy 3x víc, než Polsko. Ležíme v centru Evropy, každý, kdo něco chce, musí přes nás. Naše příroda je bohatá. V Německu to sice lépe vykládají, ale ve skutečnosti mají horší životní prostředí. Pracovala jsem na rozborech vody v Ústavu ČSAV v Řeži za komunismu a polovina vzorků byla špatná. Nyní je voda čistá. Emise jsou 10× zlepšeny. Od roku 1990 jsme nezažili vážný neúspěch. Roste věk dožití o 10 let od roku 1990. Zefektivnit státní správu jde, nesmí být ale nestabilita politického prostředí. Ta vede k vysokým daním."

Jiří Havlíček, 1. náměstek MPO, se zaměřil ve svém příspěvku na to, co chce ministerstvo udělat pro zlepšení podnikatelského prostředí u nás. Především si podle něho zaslouží podporu export. Proto MPO resuscitovalo agentury CZECH MADE a CZECH INVEST, které mají poskytovat exportérům služby na míru a neunifikovat je, jako dřív. Také chce více cestovat s podnikateli na veletrhy a brát je na zahraniční cesty. Přibude jim tam navíc 12 nových obchodních radů.  Poradí mj. podnikatelům, jak reagovat na sankce. Připravuje se transatlantická zóna volného obchodu. MPO chce také udělat marketingovou podporu značky ČR, změnit systém pojišťování, zavést do škol technická cvičení.

Renata Mrázová, generální ředitelka ING, radila všem ženám v byznysu, aby byly průbojnější. Nemají se bát říci při žádosti o zaměstnání, že danou funkci chtějí, protože jsou nejlepší, a být průbojné. Ona prý by jinak funkci nedostala, protože pro šéfa ING v Amsterodamu byla jinak jen nezajímavou dámou z východního bloku.  Rodinný byznys zaměstnání u manžela se prý dá vydržet jen několik let, i když je příjemný dostatkem času na děti, na rodinu, na sebe a tím, že nepříjde o místo. V korporacích jsou zase svázaná křídla díky různým úrovním. Proto je nejlepší být v nich generální ředitelkou. Takový úspěch vede k získání vyššího společenského statutu a k tomu vám umožní zlepšit životy lidí kolem Vás. 

„Chtěl jsem si u Vás koupit k loňským vánocům nový model mobilu, ale prodavač mi řekl, že mám počkat do Nového roku, že pak bude v obchodě do 3 měsíců. Počkal jsem, a  on mi zase řekl, abych raději počkal, že za 8 měsíců má přijít ještě novější model. Choval se naprosto nesmyslně. Nedivte se, že se Čína při takovém přístupu se stala největším prodejcem telekomunikačních zařízení,“ uvedl svoji přednášku Chen Jianjun, Chargé d’affaires Čínské lidové republiky a pokračoval, že  právě na znalostní ekonomiku a na její rychlou aplikaci v průmyslu klade Čína veliký důraz, hned po zemědělství a průmyslu."Klíč k úspěchu jsou inovace a zase inovace. Předpokladem úspěchu je zvídavá mysl. Důraz na inovace je největším faktorem úspěchu. Všichni bychom měli projevovat zvídavost jako Newton, který pozoroval hvězdy, proč visí na obloze a nesrazí se a tato jeho touha po poznání vedla k objevení gravitačního zákona. Je také důležité revidovat staré znalosti. I v učebnicích může být chyba. Něco dnes uplatňované nemusí platit v budoucnosti. Být skromný a učit se je správné, ale ustrnutí jen v okruhu znalostí vymezeném předchůdci to k úspěchu nestačí. Je nutné překonávat předchozí znalosti. Je důležité mít dobrodružného ducha a nenechat se odstrašit druhými. Opravdoví velikáni ducha se nestáhnou do ústraní. Vědí, že pokud člověk mající mnoho tvůrčích myšlenek přestane kreativně myslet, přestane být tvůrčí a usne na vavřínech. A to nesmí," sdělil pan diplomat.

Pan Chen Jianjun se pokusil porovnat klady totalitní vlády jedné strany a demokratického řízení státu: „Když se sejdou čínští komunisté, uvažují v dlouhodobé strategii pěti či deseti let a mohou proto reformy dělat klidně krok po kroku bez obav, že po volbách bude vše zrušeno. U Vás se dějí změny od voleb do voleb, tedy velmi často. To vede k nestabilitě a k nedůvěře investorů. Každá tak vyhraněná změna politiky vlády škodí stabilitě státu. Představte si, kdyby se v Číně každý rok měnila politika, jak by se celý svět lekl s ní spolupracovat. Svět ale ví, že nechceme dělat skokové změny a že podnikatelé můžou u nás investovat s jistou perspektivou. V našich ministrech se svět vyzná, u Vás kandiduje každou chvíli několik desítek jakýchsi sdružení, v nichž se nevyznáte ani sami.“ Aniž bych chtěla přivolávat předlistopadovou totalitu, přece musím uznat, že na slovech pana velvyslance něco je. Naši politici by se měli v zájmu stability a tím prosperity země umět dohodnout na zásadních strategiích a nebourat bezmyšlenkovitě vše, co předchozí vlády udělaly, pouze to vylepšovat. Ideální byla kdysi opoziční smlouva tolik nenávidšná pány Kalousky. Opoziční ODS nechala socialistickou vládu 4 roky pracovat aniž volala každého půl roku po jejím pádu a pokud by nebyla tato dohoda křikem malých stran v čele s lidovci a nepolitickými politiky tehdejšího Hradu zrušena, mohla po volbách pokračovat i opozice v podobné práci. Zkrátka vznikl by zde postupně systém dvou velkých stranických uskupení jako v USA, který by byl funkční a něco by dokázal vybudovat.

Podnikatel a vydavatel The Fleet Sheet, skvělý žurnalista Erik Best, který přišel v zastoupení policejního prezidenta, je přesvědčen, že všechen úspěch má díky americké vládě. „V roce 1981 postřelili prezidenta USA Reagana a ministr zahraničí generál Haigh vystoupil a řekl, že je od této chvíle on u moci, že on ovládá situaci. On ale nepatřil oficiálně po prezidentovi na nástupnickou funkci, tu měl vykonávat vicepresident. Bylo mi to divné a doma mi jako osmiletému klukovi vysvětlili, že ale pan generál vystudoval diplomacii ve Washingtonu. Já do té doby v Montaně netušil, že existuje škola pro diplomaty. Rozhodl jsem se tehdy, že ji půjdu studovat a vybral jsem si jako řeč ke studiu ruštinu, protože tehdy strašili válkou a tak jsem chtěl mluvit rusky, abych poslouchal, co si říkají ruští generálové, místo boje na frontě. Studoval jsem dokonce i v Moskvě,“ uvedl pan Best. Naplánoval si tak program na celý život, ale po studiích díky změněné politické situaci na něj úspěch v diplomacii nečekal. Věnoval se proto investičnímu bankovnictví a začal podnikat.

„Náhoda a dějiny mi ale nachystaly příležitost a velkou roli tím, že u Vás přišla listopadová revoluce. Kdyby přišla o 20 let dříve či později, nebyl bych tu. V USA mi zavolali v roce 1991 z Ministerstva zahraničí, abych jel k Vám jako novinář a studovaný diplomat pro tuto oblast. Bylo mi 28 a jel jsem. V Severní Karolině bych byl jeden z mnoha. Nejlepší rada jak mít úspěch je - být nachystaný pro úspěch, abyste mohli okamžitě nastoupit, pokud se naskytne příležitost. Kdybych nestudoval diplomacii a neznal život ve východním bloku, nikdo by mne k Vám neposlal.“ A manažerům poradil pan Best soukromě, že musejí vydělávat víc peněz, než o kterých ví manželka: „I kdybyste vydělával jako Gates, manželka peníze utratí do posledního dolaru a budete stále chudí,“ smál se pan Best.

Alessandro Pasquale, generální ředitel Karlovarské minerální vody, a.s., pokládá za velké štěstí, že měl skvělé rodiče, kteří mu byli příkladem. Lidé si jich vážili a on chtěl od dětství být stejně dobrý. Ale i přes sebelepší rodinu k tomu, abychom dosáhli úspěchu, musíme mít schopnost nést osamocenou odpovědnost: „Prostředí má sice velký vliv, ale musíme mít odvahu rozhodovat se sami za sebe. Zásadní roli hraje proto naše osobní schopnost a síla překonat odpovědnost v rozhodování,“ je přesvědčen pan Pasquale a dodal: „Úspěch sám není ale dostatečný k tomu být šťastným. Bez úspěchu nedosáhnete štěstí a úspěchu nedosáhnete bez štěstí.“ 

Jan Klas, generální ředitel Řízení letového provozu ČR, hovořil o tom, jak chce zlepšit podnik výběrem pracovníků. Nemusí mít vysokou školu, ale musí projít psychotesty, znát dobře angličtinu a být zdraví.  Z 1500 lidí ve věku od 25 do 55 let vybere v konkursu 20 %. I tak nedokončí všichni výcvik. 

Jiřina Nepalová, předsedkyně představenstva a ředitelka RENOMIA, a.s. je toho názoru, že nejlepší je, když spolupracují členové rodiny a převezmou její firmu, až jí dojdou síly. Předpokladem úspěchu je, aby práce byla koníčkem, mít hodně optimismu a dobré nálady, nevidět věci černě a vzít život do vlastních rukou.

Ředitel pro strategii, SIKO koupelny, Vítězslav Vala připomněl po všech velkých slovech věc velmi důležitou, že totiž na prvním místě, aby mohl člověk pracovat a jít za úspěchem, je zdraví a štěstí. Jen zdravý a šťastný člověk má tu správnou motivaci, která je pro úspěch nutná. Proto v USA hledají motivované lidi. Za komunismu nastala obrovská devalvace systému hodnot ve společnosti, tito úspěšní lidé nebyli oceněni, naopak. A také připomněl, že by žádný úspěšný podnikatel neměl zapomínat na potřebné. Jeho podnik dal Nadaci Dobrý anděl 5 milionů. Připomnělo mi to slova amerického herce Willama Smitha „Na co by nám byl úspěch, kdybychom byli soukromě nešťastní,“ a myslím, že jsou slovy klasika "takovou tou správnou tečkou za tím naším případem".

Na závěr snad ještě zbývá zmínit, že po přednášce se přítomní manažeři sešli na neformálních rozhovorech u svátečního oběda ve Zlatém sále Hradu.

 © Kulturní komice ČR, snímky: Ivana Haslingerová, Fragmenty