Státy jako např. Slovensko, které zavedly rasovny (pardon, říkají jim noblesně karanténní stanice), kde zabíjejí toulavé psy a kočky ve velkém – na Slovensku nejpozději do sedmi dnů po odchytu – se brání, že tak musí činit neb se jim psi a kočky přemnožují. A zde se ptáme: "Proč tedy povolují tyto státy bezohledným "podnikatelům" provozovat množírny psů a koček ve velkém? Proč namísto zavádění středověkých zákonů o antoušcích raději nesníží počet těchto množíren? Je jasné, že pokud státní pravomoc nezaujme k problematice přebytečných množíren psů a koček, sloužících pouze pro zisk majitelů, seriózní postoj, bude týrání přemnožených psů a koček pouze nabírat větší a větší obrátky, společnost bude nadále traumatizovaná nezvladatelnými psy ve špatných rukou či toulavými vyhladovělými kočkami a my všichni utratíme ze svých peněz mnoho za následnou korekci neustále se zhoršujícího stavu. Aby mi bylo dobře rozuměno. Nejedná se o to zamezit majitelům připustit své pejsky a postarat se o prodej jejich štěňat vhodným majitelům, ale o stanice, kde majitelé množí zvířata ve velkém pouze pro zisk (ceny štěňat jdou do desítek tisíc) a ta co se jim nepodaří prodat naprosto bezohledně a bezcitně vypustí do ulic, pohodí u dálnic či do lesů. Proto by bylo zákonné omezení vzniku tohoto problému reálnou cestou v omezení vzniku dalších neustále narůstajících problémů, co s těmito nebohými zvířaty pak provádět.
Zvláště nyní, kdy pro peníze jsou schopni lidé udělat cokoliv a nárůst patologického chování společnosti je stále na vzestupu, vyplouvá stále více na povrch brutální chování lidí ke zvířatům právě v těchto zájmových chovech. A protože žalovatelnost přestupků a vymahatelnost trestu právě v této oblasti je stále velmi složitá, mnohdy téměř nereálná, začíná situace přerůstat přes únosné meze. Z chování naší společnosti je patrno, že spoléhat na etiku a morálku těchto "milovníků" zvířátek nelze. Proto by státy, kde se toto množení pro zisk děje a mají pak obrovské problémy co s vyhozenými zvířaty dělat, měly urychleně vydat zákonné normy pro omezení počtu těchto stanic a pro možnost kontroly nad chovem psů a koček v těchto chovných stanicích.
A nejde jen o Slovensko. I u nás soudě podle zpráv, které chodí do redakce nastalo již přemnožení psů a koček a rok od roku se počet nevhodného chování ke zvířatům zvyšuje. Sice je oficiálně nevraždíme jako na Slovensku, ale útulky praskají ve švech. Proto se jeví jako velmi nedostatečné pouhé potrestání viníků za pomoci současných zákonů a nařízení jako velmi nedostatečné. Cesta prevence pro výskyt problému by byla proto výhodnější.
Ušetřila by nemalé státní finanční prostředky protékají záchytnými stanicemi a útulky přeplněnými naprosto zbytečně produkty přemnožené populace v důsledku nekorigovaného rozmnožování zvířat v množírnách. Klesl by počet napadení psy nevhodně vychovanými a žijícími v nevhodných podmínkách ohrožují společnost a navíc by zabránila mnoha týrání a bolesti zvířat. Nejen slovenští, ale i naši zákonodárci by se měli urychleně zamyslet nad legislativou omezující preventivně bezohledné a finančně lukrativní množení psů a koček se záměrem, že majitel nic neriskuje pokud je přemnoží. Když zvířata neudá, prostě je vyhodí beztrestně na ulici.
Jsem si vědoma, že je to není jediný důvod nárůstu počtu toulavých a zaběhnutých zvířat. Je mi jasné, že jejich počet roste s i s poklesem životní úrovně obyvatel v důsledku ekonomické krize, ale je to jeden z velmi závažných důvodů.
