EU je zločinné spolčení neviditelných loutkařů

Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) pořádalo seminář na téma „EU v pasti centralizace“. Moderoval ho jeho výkonný ředitel Jan Skopeček, protože pan prezident nečekaně onemocněl. I když pan Skopeček obstál v roli moderátora na jedničku, bylo nám líto pana prezidenta. Určitě by se mu býval tento CEP líbil, nehledě k tomu, že všichni přítomní se těšili na jeho nezastupitelné glosování v roli moderátora právě tohoto tématu. Člen redakční rady Revue Politika Tomáš Břicháček se na téma semináře podíval očima právníka, Lukáš Petřík a Alexandr Tomský očima politologů publicistů.

„Evropská Unie není v pasti, je to past,“ uvedl hned v úvodu svého vystoupení Alexadr Tomský a dodal: „Mysleli jsme že půjdeme do férové ekonomické soutěže a nikoli do experimentu vytvořit vládu kontinentu. Byla to ale naše vlastní naivita a nepozornost – úředníci EU záměr neskrývali. Jenže my jsme chtěli po desetiletích komunistické diktatury tak moc do západní kapitalistické Eropy, že jsme si nevšimli, že vstupujeme do Unie, která již buduje „socialismus s lidskou tváří. Původní plán byl ohromný. EFTA byla v roce 1973 slabá a vývoj v Evropském společenství se zdál být lepší a úspěšný. Všichni tam chtěli po uvolnění od Rusů být přizváni a volně obchodovat. Nikdo nechtěl vidět nevýhody. Dokonce i Margaret Thatcherová byla v roce 1973 pro vstup Velké Británie do EU. Ukázala se opět naivní víra evropských politiků podobná té, když před nástupem Hitlera podcenili NSDAP. Komentáře evropologů mi připomínají dodnes postoje někdejších západních sovětologů, kteří sledovali nejrůznější frakce v SSSR, ale celkové negace si nevšímali. Mne naopak každá zpráva o EU naplňuje obavou, že se dozvím ještě něco horšího, než co už vím.“

Kdy došlo ke zlomu v nazírání na EU, je podle Tomského obtížné určit. Většina politologů říká, že to byla Maastrichtská dohoda. Ať již to začalo jakkoliv, faktem je, že doba se radikálně změnila. Německo je nespokojené, protože se dostalo do pasti eura.

„Děkuji prezidentu Klausovi za to, že Češi zcela jistě do eurozóny nevstoupí. Ve VB řídí EU 60 % ministerstev, u nás zaměstnává všechna ministerstva. Politici hlasují vždy pro evropské zákony a je jim jedno, zda tím poškodí vlastní národ, jako to učinili například přijetím fotovoltaik,“ uvedl Tomský

Silný stát má bránit makroekonomiku a ne detaily mikroekonomické, jako by byl firma. Má chránit řád a tradici. Genderová studia nemají na universitách co dělat. Neuplyne přitom ani týden, aby nepřišlo nařízení Evropské komise (EK) o nich či o něčem podobném. Tato antidiskriminace staví naruby římské právo. Hlavní úkol EK je však integrovat státy do stejné podoby a občany v nich rovněž. „Odkud se tito noví vládci vzali? Kde se vzala ideologie likvidovat státy na úroveň provincií?“ položil si Tomský otázku a hned si odpověděl:

„Již staří Řekové objevili ideál symetrie. V politice je to fatální zásah státu do života. V důsledku toho vznikají megalomanské projekty jako kdysi pyramidy. Projekty obnovitelné energie a společné měny eura jsou zářnými příklady symetrie v politice. Jak je mohli politici připustit! Proč nebyli politici již dávno lynčováni? Nikoho nepadne hnát politiky k odpovědnosti za fotovoltaické plantáže!“ bouřil Tomský a poukázal na to, že jsme kdysi mysleli, že ideál beztřídní společnosti byl správný a jen praxe jeho nastolení byla špatná. Je to ale naopak: „Ukázalo se jakým strašlivým omylem dějin byla Jakobínská revoluce. Francie zavedla konsensuální vládu politických elit bez opozice. Sešli se 4 reformátoři s myšlenkou, že změní svět tím, že zruší majetek, Boha a práci. Nejdřív hodili všechny občany na stejnou úroveň, zavedli rovnost pohlaví, zrušili Bibli. Neboli zrušili dosavadní morální zákony. Lenin už k jejím idejím nemusel přidat ani čárku, aby zavedl Říši zla. My místo Říše zla zavádíme revoluční nihilismus a přidáváme navíc lidem lidská práva.“ Na štěstí je podle Tomského čas neúprosný. Voltaira už nikdo nečte. Jako se rozpadl SSSR, tak se rozpade i EU na základě ekonomickém.

Tomáš Břicháček, se na problém podíval očima právníka. Podle něj základním nositelem evropské integrace je právo. Na pohled vzdálená EU je díky právu všudypřítomná: „Probudím se, otevřu okno a dýchne na mne směrnice o kvalitě ovzduší a omezení hluku. Uvařím si kávu a je zde směrnice o jakosti vody. Při vstupu do výtahu vidím předpis o výtazích. Vyjdu na chodník a je zde předpis na ochranu chodců před vozidly a o podpoře chůze jako dopravního prostředku. Uvidím kosa a je tu směrnice o volně žijících ptácích. EU se zkrátka chová jako současné reaktory v Japonsku. I výkonný sluha se ukáže jako ničivý nepřítel, pokud se vymkne rozumné kontrole. Federalizace EU má podobné rysy jako řetězová reakce.“ Dříve musel být k platnostem federálních zákonů souhlas všech států, po přijetí Lisabonské smlouvy (LS) stačí souhlas jen jejich kvalifikované většiny a tak se náš stát stal z rovnoprávného suveréna menšinovým akcionářem. LS rozpoutala v EU řetězovou reakci příkazů a paragrafů. Co jednou obsadí evropská norma, to už neopouští. Území je dlouhodobě zamořeno. Rada Evropy může rozšiřovat pravomoci EU bez změny smluv. Pokud některý stát nechce její nápady přijmout, bruselští úředníci s úsměvem počkají na změnu vlády v něm a předloží požadavek znovu, až je jednoho dne přijat. Tato salámová taktika je základním principem evropské integrace.

„Jaké jsou brzdy pro řetězovou reakci v rektorech víme, jaké jsou ale brzdy pro tento živel podobný jaderné explozi?“ ptal se Břicháček. Britský premiér John Major myslel, že pomůže tzv. Princip subsidiarity, jejímiž autoritativními a jedinými vykladači budou vykladači EU. Subsidiarity se ale v praxi dovolává jen přehlasovaný stát. Sliby přenášet pravomoci jsou tedy liché. Kdyby nebyl tento princip zakotven, ušetřil by se inkoust. Centralizace vedle sebe nestrpí svobodu. Regulace naopak na sebe nabalují další a další předpisy a vyhlášky.

Podle politologa Lukáše Petříka EU je podvod a znamená protidemokratický převrat. Volný trh byl jen záminkou pro nalákání států do ní. V EU nemůže fungovat demokracie, protože v ní není nic společného, dokonce ani demos ne. V EU nejsou společné zprávy ani noviny. Lidi zajímá, co se děje doma, a ne to, co dělají bruselští úředníci, které nikdo nevolí a nezná. Svůj národní stát naopak důvěrně známe a nechceme přenášet jeho svrchovanost na nadnárodní orgány. Naše politiky známe, můžeme je odvolat či podpořit. Jak ale můžeme kontrolovat úředníky, které nikdo nezná, natož je odvolat? K demokracii je nutná důvěrná znalost. Nadnárodní organizace proto postrádají demokratické prvky.

„Národní parlamenty jsou nyní už jen fasádou pro nedemokratické rozhodování EU. Brusel nám zasílá 90 % legislativy. Chceme to? Má švédský elektrikář rozhodovat, kolik smí zasázet Čech cukrové řepy? Chceme platit ze svých daní rozhazovačné Řeky? Nechceme! Snížil bych plat českým politikům o tolik procent, kolik procent zákonů za ně rozhoduje Brusel,“ rozhořčil se Petřík a připomněl, že má pravdu pan prezident, že EU nemůže do budoucna existovat bez fiskální unie a ta bez unie politické. Eropa měla úspěchy, protože byla decentralizována. Centrálně řízené hospodářství nikdy nepřineslo úspěch. Federace nefungují nikde dobře. Ani v USA, které vznikly v době občanské války jen díky 600 000 mrtvých. Federální EU nejde tudíž reformovat. Jediná možnost je z ní vystoupit a naopak vstoupit do EFTA jako Švýcarsko či Norsko. Tyto státy rozhodně nestrádají. Možná se ale EU rozpadne dřív, než čekáme.

Senátor Jiří Pospíšil v diskusi připomněl, že evropská myšlenka subsidiarity není originální, ale je je převzata z náboženství. Subsidiarita je církevní pojem - vyšší orgán rozhodne o tom, zda nižší orgán na něco stačí, nebo mu pravomoc na řešení problému má odebrat. Církev má ale věřící. Úředníci EU budují církevní organizaci bez věřících. Ti podle nich prý přijdou později. Je to proto jak podvod tak i past. „Nikdy nikdo neřekne, které hodnoty evropské integrace to jsou, o nichž stále mluví. Víra lidí v EU povoluje, leč organizace zůstává mocnou. Vznikl parlament bez opozice. Pouze se občas sletí do Bruselu staršinové celé EU a konstatují, že v některých detailech by bylo užitečnější, kdyby se cosi pozměnilo, aby například děti jedly víc ovoce, směr ale že podle nich je správný. Vytváří se tak společnost souhlasu. Kdo vymyslel žárovku a jakým objevem byla, to neřeknou, pouze konstatují, že by se takové neekologické věci neměly vyrábět. Tak se dnes mění EU v past. První známky problémů nastávají díky euru. Až si lidé uvědomí, že to vše znamená snižování jejich životní úrovně, vzbouří se,“ uvedl Pospíšil.

Členové katolické církve nemusí ale EU jen kvůli subsidiaritě podporovat. Spíše bych EU přirovnala k vojenské struktuře, kde rovněž subsidiarita platí a neuposlechnutí je silně trestáno. Voják nemůže z boje utéci, je zastřelen. Kněz může odejít do civilního života bez trestu.

I když moderátor Jan Skopeček po konstatování, že EU je past a podvod, se domníval, že již ostřejší slova nemohou padnout, mýlil se. Děkan Národohospodářské fakulty doc. Miroslav Ševčík udělal báječnou tečku za seminářem konstatováním, že EU není pouhý podvod, ale zločinné spolčení neviditelných loutkářů, a to proto, že EU slibovala společný a jednotný trh. Ten ale nebyl dobudován. Neviditelní loutkáři řídí národní politiky jednotlivých členských států, aby jim umožnily dělat EU takovou, jaká je. Dokud lidi nepřestane bavit podporovat líné Řeky, špatně hospodařící Iry a další národy, pak to bude, bohužel, fungovat. Věří ale, že se lidé nejpozději do roku 2012 probudí.