ENECHME LEŽET 800 MILIARD KČ V BRUSELU!

Vykazujeme pokles ekonomiky o 1,5 % a přesto necháme již 6 let válet v Bruselu 800 miliard Kč. Premiér Nečas nás nutil šetřit na všem, dokonce i na valorizaci důchodů a na lécích, ale přesto nedokázal, díky neschopným ministrům pro místní rozvoj a financí z TOP 09, vyčerpat  800 miliard  korun, které máme k disposici od roku 2007 do 2013 v Bruselu. Premiér, který toto dovolí a neupozorní na to občany, si nezaslouží vládnout! Pokud by nová vláda neudělala nic víc, než kdyby dokázala tyto peníze pro nás zachránit, smekne před ní určitě každý občan napříč politickým přesvědčením.

 

Bude Jiří Rusnok lepší premiér?                 Snímek Fragmenty, Renáta Lucková

 Co dlouhodobě trápí ekonomy při pohledu na naše ekonomické reálie je především neefektivita státní správy. Její nápady, pokud někdy vůbec s nějakým přijde, nevznikají od politiků neboli od stran a jimi řízených ministerstev, ale od podnikatelských svazů a podnikatelů. Ti na tripartitách podávají celí nešťastní již řadu let návrhy, jak zlepšit podmínky pro rozvoj našeho průmyslu a tím příliv tolik potřebných peněz do rozpočtu, ale politiky to nezajímá. Od svého zvolení se okamžitě začnou zabývat výhradně sami sebou a starost o dobrý chod státu a tím o dobrý život občanů, kteří v ně skládali ve volbách naděje, je jim kvůli malicherným osobním soubojům jen na obtíž. Pro ekonomiku státu je toto chování opravdu tragické. On totiž ani ten nejlepší sportovec v rukou špatného trenéra špičkové výkony nepodá. Vzpomeňme jen na lyžařku Šárku Záhrobskou.

Výmluvy politiků, že za všechnu jejich nečinnost a v důsledku toho za propad státní ekonomiky můžou jacísi zlí kmotři a podlá korupce, zapůsobí pouze na nevzdělané voliče, ale před myslícími a alespoň trochu ekonomicky vzdělanými lidmi neobstojí. Proto ten propad hlasů pravicových voličů. Oboje výše jmenované je sice nešvar, ale v dobře řízeném a skutečně právním státě, když se tam najde podobné chování bezcharakterních lidí, ekonomika takového státu roste a státní dluh neroste ročně o stovky miliard. Určitě i v Lucembursku je spousta Janečků, Tluchořů či Šnajdrů, ale jejich zisky tvoří jen nepatrný podíl tamních státních bilionových rozpočtů. Rozpočet státu tedy počínání takových lidí podstatně nenaruší. HDP Lucemburska činí 271 % průměrného HDP EU, zatímco náš jen 79 %.  Svádět vše na korupčníky se hodí pánům Kalouskům a Sobotkům, aby zanikl jejich naprostý ekonomický diletantismus a to, že za jejich šéfování na Ministerstvu financí narůstal ročně dluh o cca 100 miliard korun. A samozřejmě nekompetentním premiérům, kteří je okamžitě nevyhodili, ale naopak se jich zastávali a vyhazovali kohokoliv, kdo poukázal auditem na jejich neschopnost či možná dokonce záměr. I když korupčníci a zloději patří za mříže, tak tito političtí výtečníci by tam patřili v první řadě. To, jak naprosto bezdůvodně náš stát zadlužili 1,716 miliardami Kč, tedy každého z nás částkou 183 000 Kč, to je opravdu na zprovoznění Daliborky.

Naprosté ekonomické diletantství našich ministrů financí i premiérů (nehovořím v tomto článku o současné vládě) způsobilo současnou  ekonomickou katastrofu státu, který se kdysi dokázal pod vedením ekonomicky zdatných ministrů a premiéra Klause dostat v roce 1995 na 6,5% růst HDP i po přebrání komunisty zdevastované ekonomiky. Proč nyní nedokáží 8 let vládnoucí politici ČSSD a 5 let vládnoucí „ekonomové“ z ODS či TOP09 pracovat stejně efektivně?

Zde neobstojí vysvětlení, že je vše způsobeno nějakou nekonečnou světovou ekonomickou krizí. Mnohé země EU dokáží i v podmínkách zelené a socialistické EU pracovat nadprůměrně a výsledky jejich hospodaření nejsou až na ostudném 17. místě v porovnání s průměrným HDP EU. Přitom naše ekonomika není ve svém rozletu bržděna eurem tak, jako ekonomiky mnohých zemí stojících před námi. I když musím uznat, že EU a bohužel i USA se svými megalomanskými zelenými socialistickými projekty svou ekonomiku a tím ekonomiku jednotlivých zemí a států brzdí, jak jen mohou.

Ekonomické neúspěchy našeho státu jsou tedy dány i neschopností a nezájmem naší domácí politické reprezentace. Vykazujeme pokles ekonomiky o 1,5 % a přesto necháme již 6 let válet v Bruselu 800 miliard Kč. Pan Nečas nutil šetřit na všem, dokonce i na valorizaci důchodů a na lécích, ale přesto nedokázal díky neschopným ministrům pro místní rozvoj a financí z TOP 09 vyčerpat  800 miliard  korun, které máme v Bruselu k disposici od roku 2007 do 2013. Neomlouvá ho, že mu Topkaři zřejmě hrozili odchodem z koalice, když jejich vrtochům a machinacím nedá zelenou. Premiér, který toto dovolí a neupozorní na to občany, si nezaslouží vládnout. Pokud by nová vláda neudělala nic víc, než kdyby dokázala tyto peníze pro nás zachránit, smekne před ní určitě každý občan napříč politickým přesvědčením. A pro ty politiky, kteří to nedokázali za šest let vládnutí udělat ze zbabělosti před pádem vlády a zhroucením svých lukrativních postů, by měl pan prezident zpřístupnit Daliborku. Možná bychom se jako vedlejší produkt stali zemí houslových virtuosů...

Vím, že získání peněz z EU je mazaně bruselskými politiky podmíněno poloviční spoluúčastí našeho státu na těchto projektech s tím, že v době budování musí stát hradit všechny náklady. Je mi tedy jasné, že všem ekonomům začnou blikat v hlavách kontrolky při oznámení, že by se nová vláda hned po nástupu zadlužila 1,6 biliony Kč, aby MOŽNÁ získala polovinu peněz zpět. Přesto si myslím, že kdyby peníze byly investovány do infrastruktury a do výzkumu místo toho, aby se rozházely v různých školeních nebo budování aquaparků či předražených cyklostezek, pak by bylo velmi záslužné o tom rychle přemýšlet a poprosit Sněmovnu, aby na chvíli upustila od žabomyších bojů o místa a spojila se o získání evropských peněz pro zlepšení hospodářství země. V tom by ukázala alespoň jednou svoji velikost. Země s dobrou polohou a infrastrukturou – byť vybudovanou na dluh – by okamžitě přilákala investory. Peníze do výzkumu se zemím do nich investujícím vracejí neuvěřitelně brzy. USA je zemí s největšími investicemi do výzkumu a každý dolar se vrací podle prezidenta Obamy  až 410krát. Budování dálnic přinese mnoho pracovních míst, nebudou se platit miliardy na podpory v nezaměstnaným, ale budou vidět naopak výsledky jejich práce. Lidé začnou nakupovat a žít jako lidé a nebudou utápět svůj vztek a frustraci v pivu a hracích automatech.

Pan premiér Rusnok si vytyčil za hlavní priority vlády nastartovat hospodářský růst, rozšířit díky tomu počet pracovních míst a zaměřit se na regionální aspekty. Tyto všechny tři věci by takto investované peníze více než navrátily a on jako premiér by konečně přinesl politickou stabilitu země, která je nejdůležitější pro dobrý chod státu.

Samozřejmě to chce plánovat v dlouhodobém horizontu země. Půjčit si na 7% úrok a přitom nechat růst státní dluh o 2 %, to řešením není. Zadlužit se ale pro kvalitní investice, pro nastartování ekonomického růstu a získání 800 miliard z EU na splácení našeho státního dluhu, to už zní jinak. Vzít si dluh s jasnou dlouhodobou představou prosperity není hanba. I ty největší prosperující firmy mají dluhy, ale musejí prokázat na co si půjčují a jaký bude z toho za několik let zisk.

 Vím, že toto dokáže v současném ekonomickém marazmu uskutečnit jen velmi odvážný člověk s jasnou vizí a obrovským pracovním nasazením. Ale zapsal by se do dějin nevratně!