Vrátí se Václav Klaus do aktivní politiky? O tom se dozvíme v tradičních "Hovorech na pravici" pořádaných konzervativním pravicovým uskupením Akce D.O.S.T , v nichž promluví na téma "Co učinit s českou politikou a ekonomikou?"
I když se zdálo, že odchodem profesora Klause z Hradu, který byl v posledních letech jedinou baštou naší pravicové politiky, u nás zanikne pravice úplně, je výše uvedená zpráva nadějí, že naopak odchod z nepolitické funkce prezidenta republiky mu uvolnil ruce a on se pokusí opět povznést hlavu české pravici. Alespoň z toho, že si za první komplexní veřejné vystoupení u nás k této tak závažné tématice vybral právě Hovory na pravici, které se staly postupem několika let pod vedením Akce D.O.S.T. srdcem skutečné české konzervativní pravice u nás. Tedy těch občanů, kteří na první místo v životě člověka kladou SVOBODU a návrat k základním, staletími prověřeným křesťanským hodnotám samostatného národa.
Zdaleka to neznamená zpátečnictví, jak se snaží někteří módní liberálové tvrdit. Pouze neničení všeho, co lidstvo dosud nalezlo a co mu umožnilo přežít a vyvíjet se. Tedy zachování národních států a křesťanských tradic, na nichž jsou založeny základy evropské civilizace a základy všech evropských států. A v ekonomice volný trh založený na idejích takových ekonomů jakými byli Adam Smith, Milton Friedman, Friedrich August von Hayek a další nositelé Nobelových cen za ekonomii. Tedy žádných zpátečníků, ale lidí, jejichž myšlenky se osvědčily. Friedman, který byl ekonomickým poradcem Ronalda Reagana za jeho působení ve funkci guvernéra státu Kalifornie například zdvojnásobil její rozpočet.
Samozřejmě, že při čtení zprávy, že "konzervativní pravicové uskupení Michala Semína Akce D.O.S.T. pořádá v pondělí 17. června 2013 v 18 hodin v budově ČSVTS na Novotného lávce 5 setkání s bývalým prezidentem Prof. Ing. Václavem Klausem, CSc., který promluví na tolik očekávané téma "Co učinit s českou politikou a ekonomikou?", se každý zamyslí nad tím, co bude asi chtít pan profesor po návratu do politiky dělat? Zda se bude chtít spíše angažovat v domácí či zahraniční politice. A v jaké funkci.
Ve zprávách o potopách či neustálých žabomyších válkách politiků na naší domácí scéně zanikly zprávy o tom, co dělají naši poslanci v Evropském parlamentu (EP). Zakladatel a prezident Aliance evropských konzervativců a reformistů (AECR) se sídlem v Londýně, místopředseda Mezinárodní demokratické unie (IDU) a předseda poslaneckého klubu ODS v EP Jan Zahradil by si například přál návrat profesora Klause do čela kandidátky ODS do EP: „V Evropském parlamentu je zapotřebí silná opozice. My ji vytváříme dlouhá léta. Ten federalistický hlavní proud v EU, který tvoří hlavní strany z pravicové i levicové části spektra, potřebuje silnou opozici a každý silný hlas je tam potřeba. Stál bych proto o to, aby se Václav Klaus postavil do čela kandidátky ODS do EP. Myslím, že by to byl dobrý restart vzájemných vztahů. ODS nemůže nechat Václava Klause zapadnout. Neumím si ani představit, že by kandidoval za někoho jiného, že by se například chtěl spojit se Svobodnými nebo s Janou Bobošíkovou, to by byla degradace jeho autority. Já budu na grémiu i jinde v ODS velmi stát o to, abychom se s panem exprezidentem na tom domluvili. Hlas Václava Klause by v EU určitě nebyl neslyšitelný a on sám by tam nebyl neviditelný.“
Kdyby se tedy rozhodl Václav Klaus ucházet o kandidaturu do EP za ODS, má tam vybudované skvělé zázemí v čele s člověkem, který vždy ve vážných sporech s EU se ho zastával a stál za ním. A pokud by se stal Jan Zahradil po odchodu Petra Nečase předsedou ODS, vztah s ODS a Václavem Klausem by se posílil i na domácí scéně a její voliči by se postupně vrátili.
Je ale otázkou, zda by profesora Klause bavilo pracoval namísto v krásném Hanspaulském zámečku ve Štrasburské kanceláři o velikosti třikrát čtyři metry a také, zda se bude chtít po tom, jak se k němu lídři ODS zachovali, do ní vrátit. Jan Zahradil k tomu říká: „Protože Evropská unie a evropská tématika je jeho silné téma, tak by mi to připadalo celkem přirozené. Je ale zapotřebí s panem exprezidentem napřed mluvit, jestli je to jeho vážný úmysl. Mám proto v plánu s ním o tom hovořit. I kdyby se ale rozhodl jinak, chci nabídnout jeho Institutu spolupráci ze strany naší frakce na společných projektech.“
Bylo by krásné, kdyby se podařilo těmto dvěma politikům vrátit EU ke svým kořenům, s nimiž byla založena, chorobně ctižádostiví politici v ní přestali budovat megalomanský superstát, na jehož řízení nestačí, a začali se konečně starat o to, aby se státům v ní sdruženým dobře obchodovalo bez cel a s volným pohybem všeho. Ale nechci předjímat. Možná se rozhodne pro spoluvládnutí s prezidentem Zemanem ve funkci premiéra formou opoziční smlouvy, nebo nás překvapí něčím úplně nečekaným a stane se třeba rovnou prezidentem celosvětového uskupení všech pravicových stran, IDU. Uvidíme, co přinese budoucnost.
V každém případě patří Janu Zahradilovi dík za to, co v EP vybudoval, a za jeho neohrožený postoj přihlásit se otevřeně k Václavu Klausovi i po jeho odchodu z oficiální politiky a po nehorázných útocích mnohých současných nejen levicových, ale i tzv. pravicových politiků vůči němu. Chování někdejšího korunního prince a nynějšího premiéra Petra Nečase je bezprecedentní a rovněž postoj Petra Macha nesvědčí o politické prozíravosti.
