Charakteristický hudební artefakt křesťanství, zvuk zvonů, posílí zvon Marie Terezie
Takže nejen Praha, ale i Konopiště uslyší naplno hlas zvonů tak, jak to má být, a jak si to přál Otec vlasti Karel IV. Málokdo si ale při zvuku zvonů uvědomuje, co práce a peněz za rozezněním každého zvonu stojí. Není proto divu, že po celých devadesát let se nikdo neodhodlal navrátit například do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha tři zvony zrekvírované za první světové války na koule do děl. Naštěstí po fokolaristovi kardinálu Miloslavu Vlkovi nastoupil na arcibiskupský stolec hluboce věřící opravdový katolík kardinál Dominik Duka, který si uvědomuje, stejně jako Otec vlasti Karel IV., co pro občany a pro celý národ znamená hlas zvonu. Že zvony jsou symbolem, který doprovází svou melodií každého z nás od narození až po naši smrt. Symbolem, který nás svolává k modlitbě a dává nám víru naději na nesmrtelný život. Symbolem svornosti a spolupráce všech lidí národa. Pan kardinál Duka si proto hned po nástupu do úřadu patriarchy českého přál, aby byly zvony katedrály Svatého Víta, Václava a Vojtěcha slyšet v plné síle po celé Praze a samozřejmě i zvony v dalších kostelech po celé zemi. Aby si nejen věřící, ale i atheistickým komunistickým marasmem duševně poničení nevěřící lidé uvědomili, že katolická církev i přes zákazy Hitlerů, Stalinů, Gottwaldů a Husáků přežila do třetího tisíciletí a opět zvedá hrdě hlavu. A jako muž činu začal okamžitě sjednávat nápravu. (podrobně jsme o tom psali např. v článku Po rozeznění zvonů si lidé uvědomují, že přes zákazy Hitlerů, Stalinů, Gottwaldů a Husáků církev opět zvedá hrdě hlavu) Poprvé se zvony ve Svatovítské katedrále rozezněly ve společném chorálu 12. 5. 2012 u příležitosti oslavy u příležitosti 450. výročí obnovení Pražského arcibiskupství po jeho zničení za husitských válek (podrobně viz: Dominik Duka : "Obnovení církve po pádu komunismu je možné", Arcibiskupství pražské oslaví 450 let od obnovení po zničení v husitských válkách). Od té doby se stále častěji nesou z hradčanské katedrály Sv. Víta, Václava a Vojtěcha nad Prahou nádherné burácející zvuky těchto sedmi zvonů. Svatovítská katedrála se díky tomu stala vskutku národním symbolem, jehož zvony znějí velkolepě a nádherně pro všechny naše občany.
Od té doby se v mnoha kostelích po celé naší zemi rozeznělo bezpočet zvonů. A nyní bude jedním z dalších krásný zvon Marie Terezie na Konopišti, který byl ulit u příležitosti 300 let od narození této naší královny (*13.5.2017), která i přes vládu osvícenského absolutismu zůstala konzervativní přesvědčenou katoličkou protireformačního zaměření. Byla to však moudrá žena a přestože jí názory osvícenců byly cizí, vybírala si ministry a rádce z jejich řad. Ti navrhovali reformy, které ona upravovala nebo i nepřijala. Připomeňme kancléře Kounice, osobního lékaře van Swietena, právníka Martiniho a od roku 1765 spoluvladaře císaře Josefa II. Touto rozumnou politikou zabránila tomu, aby nedocházelo k vážným konfliktům s českými stavy. Snímek zvonu k poctě této panovnice zaslal Mgr. Tomáš Stařecký.
Jeho Eminence Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český, si předsevzal, aby i v současné moderní době zvony upozornily nejen věřící, ale všechny naše občany, že tvoří jeden národ, a aby spolupracovali na jeho sjednocení. A jako muž činu toto obrovské přání dokázal uvést v život a katedrála se stala vskutku národním symbolem jehož zvony znějí skutečně mohutně a nádherně pro všechny naše občany.
"Tóny zvonů k naší zemi patří. Je to krásná symbolika – za válečných časů se zvony rozlévají na děla, zatímco v časech míru můžeme nové zvony instalovat na věže kostelů. Spočítám-li nově ulité zvony v celé naší vlasti po 17. listopadu 1989, jejich počet cosi vypovídá o prosperující společnosti, která má vztah i k duchovnímu rozměru života. Zvuk zvonů je charakteristickým hudebním artefaktem křesťanství. Plnil však nejen náboženskou funkci, ale i sekulární. Svolával nejen k bohoslužbě, vítal nově narozené a loučil se se zemřelými, ale varoval i před nepřítelem, ohněm, povodní, nebo rozháněl bouřné mraky. Vítal panovníka při nástupu do úřadu a jeho návštěvách v jednotlivých městech a obcích. Zvláštní intenzity nabyl tento hlas za tureckých válek, kdy třikrát denně svolával věřící k modlitbě – ráno, v poledne a večer. Byly i doby, kdy se zvony na protest odmlčely," říká pan kardinál Duka a dodává: „Je pro mne milým překvapením, kolik lidí se o zvony zajímá. Pro mne osobně jsou zvony především symbolem hluboké spolupráce uvnitř naší společnosti. A to, jak rychle a nadšeně reagovala společnost na jejich obnovení, je toho dokladem."
Šéf pražských zvoníků od svatého Víta, Mgr. Tomáš Stařecký, rozeznívá největší zvon katedrály - Zikmund. Při pohledu na obří zvon Zikmund je jasné, že není nic jednoduchého takový kolos rozhoupat. Je k tomu potřeba 6 zvoníků.
„Zvony a zvoníci přežili války, komunismus, nevraživost bezbožných lidí. Chceme, aby jejich tradice přetrvala. Aby zvony, i když třeba s novými srdci, zvonily dalších tisíc let," říká hlavní zvoník katedrály Mgr. Tomáš Stařecký, který nám radostnou zprávu o novém zvonu pro Konopiště zaslal. "Dvacáté století nemělo rádo zvony. Mnohé z nich byly rekvírovány do válek. Další kritické období pro ně byla komunistická diktatura trvající 50 let, jejíž představitelé neměli zvony rádi. Jejich výrobce nazývali metalurgy a zvoníci pomáhající rozeznít církvi zvony byli dvacet let pod státním dozorem. Když jsem se na konci 70. let stal svatovítskýcm zvoníkem, byla atmosféra velmi stísněná. Po převratu v roce 1989 se zdálo, že se situace změní k lepšímu. Ale opět se začaly ozývat hlasy, jak je možné, že zvoníme. Setrvačnost v myslích lidí byla veliká. Přesto se nám podařilo tuto tradici udržet a dneska jsme nejen historickou zvláštností, ale lidé obdivují hlas zvonů a mají chuť je poslouchat. Je nás zde celkem sedm. Čtyři houpeme zvony a dva jejich srdci, když zveme v neděli odpoledne všechen lid na mši. Děkujeme ze tuto změnu pánu Bohu, ale i výrobcům zvonů a panu kardinálovi za jejich zkompletování," zavzpomínal šéf pražských zvoníků.
Zbývá dodat, že patronkami zvonů v katedrále byly Livia Klausová a Miroslava Němcová. Snímek je zachycuje na bohoslužbě věnované slavnostnímu vysvěcení zvonů. snímky: Ivana Haslingerová, Fragmenty
© Kulturní komise ČR
Ivana Haslingerová Pancířová
Libor Vondráček: Odebráním přílepku 10a k §10 naší ústavy zanikne nadřazenost práva EU
Proč si ke své 49. tříhodinové přednášce na Novotného lávce v Praze vybral právník na mezinárodní právo a předseda Svobodných Libor Vondráček právě téma Mrazivá fakta o právu EU a ČR vysvětlil...
Ivana Haslingerová Pancířová
Klempířova IV. pražská defenestrace by probudila i Blanické rytíře, kdo probudí Senát?
Musím přiznat, že mě rozhodnutí Motoristů nekandidovat do Senátu upřímně překvapilo. Právě zde jsem očekávala řadu osobností z konzervativního pravicového prostředí, z okruhu lidí, kteří se dlouhodobě pohybují kolem...
Ivana Haslingerová Pancířová
Melodrama Malá mořská víla v podání Tomáše Víška
Tomáš Víšek patří k nejvýraznějším českým klavíristům. Má široký a neotřelý repertoár, ale vedle světových děl dominuje česká hudba. S mimořádným přijetím se setkal například jeho klavírní recitál na mezinárodních festivalech...
Ivana Haslingerová Pancířová
Národní archiv České republiky s úctou vzpomíná na spolupráci s prof. Milanem Knížákem
S hlubokým smutkem jsme dne 26. července přijali zprávu o úmrtí pana profesora Milana Knížáka. Byl významnou a nepřehlédnutelnou postavou české kultury, osobností vskutku renesanční...
Ivana Haslingerová Pancířová
Milane, nikdy na Tebe nezapomeneme
Rozloučení prezidenta Václava Klause s největším přítelem Milanem Knížákem: Vážení smuteční hosté, dámy a pánové, vážená a milá paní Marie a všichni Milanovi blízcí, sešli jsme se na rozloučení s jedním z velikánů naší země.
| Další články autora |
Poznejte český film jen podle obrázku
České filmy jsou plné nezapomenutelných hlášek, legendárních postav a scén, které známe snad...
Sloní zadek není diagnóza. Proč s ním můžete chodit a vůbec netušit, že ho máte?
Není to diagnóza postavy ani módní trend. Sloní zadek je poněkud nelichotivé označení pro situaci,...
Volby 2026 skončily, začíná sčítání hlasů. Kde sledovat výsledky online a kdy budou známé?
Volební místnosti se v sobotu 10. října ve 14 hodin uzavřely. Komunální a senátní volby 2026...
Výsledky voleb v Praze: V poločase boje o pražský magistrát vede hnutí STAN
Volební místnosti se po 14. hodině uzavřely. Pražané tak rozhodli o budoucím vedení metropole i...
Ve Velké Chuchli chátrá továrna, kde se natáčela Kráska v nesnázích. Dovnitř se chodí křovím
Za křovím ve Velké Chuchli chátrá bývalá továrna, která má za sebou pozoruhodnou historii. Vyráběly...
Výsledky voleb v Praze: Po poločase boje o pražský magistrát vede hnutí STAN
Volební místnosti se po 14. hodině uzavřely. Pražané tak rozhodli o budoucím vedení metropole i...
Volby v Pardubicích podle propočtu ČTK vyhrálo ANO, druhá je ODS
Komunální volby v Pardubicích podle propočtu ČTK vyhrálo hnutí ANO, po sečtení více než 90 procent...
Odvolaný starosta Vápenné Hannig obhájil ve volbách se svým uskupením prvenství
Bývalý starosta Vápenné na Jesenicku Leoš Hannig, jejž zastupitelé odvolali necelé čtyři týdny před...
Vítězný Havířov sobě přirovnal výhru v baště ANO k zázraku
Lídr vítězného uskupení Havířov sobě Jiří Jekl přirovnal výhru v baště ANO k zázraku. Domnívá se,...
- Počet článků 420
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1328x
Po nedobrovolném opuštění vědecké práce díky bezprecedentnímu zásahu Rudolfa Zahradníka musela i přes předchozí dvojnásobné udělení mimořádné odměny ČSAV za výsledky své práce z ČSAV odejít. Místo vědeckých prací o supravodičích a pod. byla nakonec nucena psát o zvířatech, politicích a podobných záležitostech. Nakonec se psaní článků a esejí stalo její druhou životní láskou a od roku 1996 je šéfredaktorkou Kulturně-hospodářské revue @Fragmenty_news a jednatelkou Kulturní komise ČR, z.s.
Ve volných chvílích kromě turistiky ráda maluje. Ilustrovala např. knihu pohádek spisovatelky a básnířky Českomoravské vysočiny Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí".
Nikdy nebyla členkou KSČM neboť komunismus pokládá za největší neštěstí lidstva 20. století.























