Socialistické ministerstvo vnitra navrhlo zákonem vyjmout areál Pražského hradu z již schválených církevních restitucí. Není divu, že toto zákonné opatření vyvolává v občanech právem vzpomínku na podobná rozhodnutí soudruha prezidenta Klementa Gottwalda a jeho tehdejších nevzdělaných pohůnků, kteří s církví jednali protiprávně a rozkradli jí všechen majetek. A je velice smutné, že se do této doby opět začínáme vracet. Že stále ještě v našem národě žijí lidé, kteří chtějí církev a její představitele vyčlenit mimo ostatní občany a připravit je o všechnu svobodu a demokracii, kterou si spolu s ostatními občany v listopadu 1989 vybojovali po všech těch hrůzách a utrpeních v komunistických kriminálech soudruhů Gottwaldů.
Pokud přijme naše společnost toto zákonné opatření ministra Peciny, bude to vzkaz občanům, že již nežijeme v demokratickém státě, kde platí právní řád pro všechny občany bez rozdílu. Že se vracíme do nesvobodného totalitního zřízení, v němž jsou se zpětnou platností dehonestovány smlouvy, na nichž je podpis nejen nejvyššího představitele církve u nás, ale dokonce prezidenta republiky. Kde prostě přestávají opět platit mravní zásady a nastává návrat do totalitního státu pod rudé prapory se srpem a kladivem.
Kardinál Dominik Duka celebruje mši svatou v Katedrále s. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, foto: Ivana Haslingerová, Fragmenty
Po mnohaletých nedůstojných tahanicích se zdálo, že si konečně může Jeho eminence kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský, oddychnout a že i naše země sice jako poslední, ale přece jenom přijala po mnohaletých apelech Ústavního soudu dohodu o vyrovnání státu s církvemi. Opět ale musí pan kardinál absolvovat nedůstojné schůzky a vysvětlovat novým socialistickým politikům, že smlouvy parafované jím a předchozím prezidentem republiky nejsou cárem papíru. Že platí již tři roky od dob prezidentování Václava Klause podepsaná dohoda o tom, že budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, by měly zůstat jim a budovy, které jsou potřebné pro bezpečnostní chod státu, mají náležet státu. Přesto musel absolvovat schůzku s premiérem Jiřím Rusnokem a prezidentem Milošem Zemanem, který prý ústně potvrdil platnost té dohody pana kardinála Duky s prezidentem Klausem.
„Dohoda, kterou jsem s panem prezidentem Klausem podepsal nebyla dohoda, která by řešila majetkoprávní vyrovnání církve se státem, protože já nejsem majitelem církve ani státu. Vážím si ale jeho i mého slova, a kdybych měl porušit slovo, tak se vzdám českého občanství a odejdu z této země. To chci říci všem, kteří vyvolávají v předvolebním boji zbytečná napětí. (…) Nové zákonné opatření Ministerstva vnitra chce vlastně potvrdit rozhodnutí soudruha Klementa Gottwalda. Já už dva roky upozorňuji, že v této zemi nás někteří lidé chtějí připravit o všechnu svobodu a demokracii, kterou jsme si vytrpěli a vybojovali," varoval v Českém rozhlase Radiožurnál monsignor Duka.
Redaktorka Hanka Shánělová na to překvapivě a nesmyslně reagovala, že "Je doba těsně před volbami a my nesmíme vysílat jakékoliv návody, koho volit či nevolit." Pan kardinál se právem podivil, že přece žádné návody koho volit nikomu nedává, načež se dozvěděl z jejích úst: "I když mi to neříkáte přímo, je to velmi tenký led." „Paní redaktorko, potom náš Český rozhlas nedodržuje vůbec zásady svobody. Já se právem obávám,… " Nedomluvil. Moderátorka zbaběle a bezdůvodně vypnula vysílání. „Děkuji za cenzurované vysílání,“ zazněla ještě slabě poslední slova Jeho eminence, primase českého kardinála Dominika Duky během vypínání mikrofonu.
Smutné je, že se za toto neprofesionální chování morerátorky Hanky Shánělové veřejnoprávního rozhlasu, kde by měl mít možnost říci svůj názor každý občan, postavil šéfredaktor stanice Jan Pokorný: „Hanka Shánělová postupovala profesionálně. Ode mne dostala v podvečer, kdy se objevily první negativní i pozitivní reakce na její postup, mail, v němž jsem její vyhodnocení situace schválil."
Pan kardinál s noblesou jemu vlastní nikoho z vedení Radiožurnálu nekontaktoval a odešel. Kdo přežil Bory a loretánský domeček StB, ten přežije i cenzuru jedné marxisticky smýšlející či pouze připos…. redaktorky Českého rozhlasu. Jen je smutné, že se to děje 23 let po listopadové revoluci.
Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg k tomu ale vyjádření podal: „Se zájmem jsem četl o vyjádření kardinála Dominika Duky v Radiožurnálu, kde mu moderátorka utnula slovo. Četl jsem to pozorně, nikde nestálo, že by vyzýval k volbě jakékoliv strany. To je mu naprosto cizí. Má obavy z vývoje u nás a já tyto jeho obavy sdílím. To, že už se proti tomu nesmíme ohradit na veřejnosti, je opravdu pozoruhodné. Český rozhlas má informovat, nikoli cenzurovat!"
Publicista Tomáš Haas se správně ptá: "To už se zase nesmí říkat, co byl únor?!“
Pikantní je, že bývalé komunistické poslankyni Kateřině Konečné rétorika pana kardinála nápadně připomíná vystupování československých politiků první poloviny padesátých let minulého století, které ona však zná jen z filmových dokumentů. Projev byl však cenzurován teď a věc je děsivou realitou dnešní a nejspíš i budoucí České republiky. Nikoliv slova pana kardinála, ale ono cenzurování jeho vystoupení opravdu připomnělo mnohým z nás padesátá léta rudých pohůnků předchůdců soudružky Konečné. To, že je zde po 23 letech poprvé opět veřejná rozhlasová cenzura jako v těch nechvalně známých padesátých letech hrůzovlády soudruhů Gotttwaldů, je velice smutným mementem pro doby příští.
Ale vždy je něco zlého pro něco dobrého. Tím, že vypnuli kardinála Duku, zasáhli redaktoři v Radiožurnálu do volební kampaně mnohem víc, než kdyby ho nechali domluvit. Vzpomněla jsem opětovně na Pastýřský list k nadcházejícím předčasným volbám pana kardinála, který četl 20. října 2013 při nedělních bohoslužbách v pražské arcidiecézi a který je zveřejněn na stránkách arcibiskupství pražského. Vřele ho doporučuji všem! Především pak paní Shánělové a panu Pokornému, aby pochopili rozdíl mezi obecnou kritikou zločinného komunistického prezidenta Gottwalda při vzpomínce na padesátá léta, kdy otce kardinála Duky - anglického letce - mučili soudruzi v loretánském domečku a mezi moudrým vyjádřením se k současným volbám z jeho úst.
