Moudrý řecký filosof Platón stavěl ve své Ústavě demokracii po bok tyranie a oligarchie, protože vládu většiny pokládal za krajně nebezpečnou. Demokracie má proto podle něho k totalitě blíž než jakákoliv jiná vláda a může se velmi rychle stát šerednou diktaturou, kdy většina vládne menšině. Poslední dobou se mi stále častěji jeho slova vybavují na mysli, zejména při sledování chování pana Bohuslava Sobotky, který i přes neúspěchy ČSSD pod jeho vedením se chová v televizi byť ještě nezvolen premiérem jako megalomanský císař Napoleon. A to i přesto, že za ním nestojí za léta politické práce nic víc, než velmi neúspěšná funkce ministra financí, který navýšil státní dluh o více než půl bilionu Kč.
Ruiny letního sídla arcibiskupa pražského v Červené ŘečiciJiří Pancíř, Fragmenty
Hned v prvním roce navýšil Sobotka státní dluh o 111,3 miliard Kč a za další jeho čtyřleté panování celkem o 409,0 mld.Kč, neboli ročně průměrně navyšoval dluh 102,25 mld. Kč a celkem o 520,3 miliard. Sto miliard sem, sto miliard tam, a to v době hospodářského růstu! Když nyní tento člověk presentuje jako největší současný problém země mizerných několik set milionů korun, o které má stát platit ročně církvím víc než jim stejně na platy kněží dávno platí, tak si říkám: „Bůh ochraňuj naší zemi před takovými Napoleonky nemajícími své vize, kteří se nestydí působit na nízké pudy svých neinformovaných voličů, jen aby si udrželi funkci.“ Ano, to vše kvůli několika stům milionů korun.
Celý humbuk s 59 miliardami je totiž jen populisticky nafouknutá bublina. Stát v roce 2012 vyplatil na platy duchovních všech 32 církví u nás registrovaných 1,445 miliardy a v roce 2015 by to mělo být přinejmenším 1,672 miliardy korun neboť počty duchovních rostou. Neboli jde při placení 2 mld. ročně o cca 300 milionů rozdílu. Fakticky jde tedy o několik set milionů korun ročně oproti současnému stavu, tedy o zanedbatelnou částku rovnající se promilím státního rozpočtu.Církve navíc jako jediný restituent ustoupily státu ožebračenému pány Sobotky a Kalousky, že mu dovolily splácet dluh po dobu 30 let po pouhých dvou miliardách ročně.Navíc církve nepožadují ušlé výnosy ze svých majetků odhadované na 160 mld. Kč. Chtít po nich další ústupky nelze již nazvat jinak, než zcela sprostým vydíráním. Už proto, že se státu navíc tímto krokem podařilo udělat odluku církve od něj, čímž v budoucnu ušetří peníze za platy duchovních naprosto.
Obce nemohly 23 let díky obstrukcím levicových politiků čerpat peníze z evropských fondů
A je velice důležité pro stovky obcí, že zákon o vyrovnání státu s církvemi pomohl odblokovat církevní majetek. Blokace církevního majetku byla nejhorším nakládáním s majetkem vůbec. Není totiž nic horšího pro obec a její podnikatele, než mít na svém území majetky, s nimiž nemůže nikdo nakládat, a co je podstatné, čerpat na jejich obnovu evropské fondy, protože právně nemají vlastníka. Obce nemohly pole, lesy, rybníky a usedlosti využívat a čerpat peníze z evropských fondů na obnovu infrastrukury, na zemědělskou výrobu ani na ochranu památek. Tím se prošustrovaly miliardy korun! O kolik peněz přišel stát za 23 let na daních z jejich výnosů, kolik lidí připravil o práci, o tom raději ani nemluvit, a to v době, kdy se stát uboze hádá o každou miliardu pro nemocné a nedokáže ani valorizovat penze Kalouskem ožebračeným důchodcům. Pan Sobotka prokazuje, jak je mu lhostejná opravdová ekonomika státu. Jinak by mu nebylo lhostejné, kolik lidí by získalo práci a jaké daně by šly z výnosu do rozpočtu.
O tom, jaké problémy činí obcím a podnikatelům zablokovaný církevní majetek, jsem v posledních letech slyšela na mnoha seminářích a setkáních stesky od mnoha podnikatelů i představitelů obcí. Předseda Svazu měst a obcí, starosta Kladna Dan Jiránek k tomu například říkal, že desítky obcí lze přirovnat k dítěti, které ve dvou letech zavřou do krabice a řeknou mu, aby se vesele rozvíjelo. Umře bez pomoci. Několik desítek obcí je podle něho ve stavu takové klinické smrti. Pokud se vlastnictví církevního majetku urychleně nevyřeší, budou stovky obcí bez rozvoje a nebudou moci čerpat prostředky z EU. Kladno bylo dříve majetkem Břevnovského kláštera. Majetek se zatím nevydával a je dobře, že konečně začne.
Člen zastupitelstva města Červená Řečice Jiří Jedlička říká, že tzv. Blokační zákon o půdě podleparagrafu 29 zabezpečil majetky církví a měl proto ve své době, tedy těsně po revoluci, smysl, ale jeho „dočasnost“ trvající přes dvacet let vede k tomu, že obce mající na svém území církevní majetek jsou diskriminovány bezprecedentním způsobem proti těm, které ho nemají. Brzdí to jejich rozvoj, nestaví se na církevních pozemcích domy, nejdou využívat evropské fondy, ruší se školy… Pan Jedlička ví, o čem mluví. Červená Řečice má na svém území obrovský arcibiskupský velkostatek, letní sídlo pražského arcibiskupa. Jde o zámek a k němu patřící lesy, louky, pole, rybníky. Byli jsme se tam podívat a byli jsme šokováni, jaká ruina se z této památky stala. Je smutné, že komunistické drancování dokončila devastace v posledních 20 letech. Arcibiskupské letní sídlo se dá již nazvat díky tomu zříceninou a hektarový rybník nad zámkem nelze obhospodařovat. A přitom takový skvost by přilákal do Řečice zástupy turistů nehledě k tomu, kdyby tam Jeho Eminence kardinál Dominik Duka trávil se svými blízkými léto. Kolika lidem by to přineslo zaměstnání...
Přitom obec za situaci nemůže. Její pan starosta k tomuto říká: "V roli postižených nejsou jen církve, ale i obce. Církve nechtěly tlačit politiky na čas. Nás čas tlačí, protože chceme stihnout čerpání z evropských fondů. Nesmíme proto stát proti sobě soudně ale postupovat společně a velmi rychle. Tyto problémy nemá jen Červená Řečice, ale i další obce. Blízký Želiv má klášter a kostel a nemá z čeho do něho investovat. Sdružil jsem proto 60 nejvíce postižených obcí v ČR a teprve pak se s námi politici začali bavit. Výčet obcí je ale mnohem větší. U větších měst se nemusí rozvoj úplně zablokovat. Mají i jiné pozemky pro výstavbu, ale nastane tam zase problém u liniových staveb."
To potvrzuje starostka MČ Praha - Slivenec Jana Plamínková : „Do doby, než jsme začali stavět přívodové sítě na elektřinu pro semafory, jsme neměli problém s pozemky patřící domuKřižovníků s červenou hvězdou, který je dominantou Slivence a navíc stojí uprostřed obce,protože pro výstavbu jsme měli dostatek jiných pozemků. Zjistili jsme ale, že je má ve správě pozemkový fond, který nám je nemohl vydat kvůli §29. Křižovníci by pozemky vydali, ale nemohli, protože k nim neměli přístup. Křižovatka se neopravila a důsledkem blokace pozemků na křižovatce již zemřelo 5 lidí. Po zkušenostech s pozemkovým fondem si neumím představit horšího hospodáře, než je stát. Řekli mi, že mají povinnost udržet majetek, aby nespadl, a jinak je jim jejich osud lhostejný."
Právník Sobotka ignoruje výroky Ústavního soudu
Bylo nedůstojné parlamentu 21. století, že se v něm našli poslanci a senátoři, kteří s návrhem zákona o vyrovnání se státu s církvemi nesouhlasili. A to nejen kvůli církvím, ale zejména kvůli ekonomickému rozvoji země. Ale to, co vyvádí Bohuslav Sobotka nyní, tedy že neuznává výroky Ústavního soudu ani zákony schválené Parlamentem republiky, jehož byl členem, pro to již snad nejde nalézt slov.Podle rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) z roku 2005, jedná nejen protizákonně, ale přímo protiústavně.To není nadsazeno. Právník Sobotka totižnaprosto s přehledem ignoruje usneseníÚstavního soudu z roku 2005, prodlevu nepřijetí restitučního církevního zákona parlamentem prohlásil tehdy za protiústavní: „Pokud §29 hovoří o církevním majetku tak, že se jedná o majetek, který přešel na stát v důsledku majetkové křivdy, je nevydání tohoto majetku církvím protiústavní a porušuje článek Listiny práv a svobod.“ Pro tento verdikt hlasovalo 9 z 15 ústavních soudců.
Náboženská tolerance je totiž garantovaná v Listině lidských práv a svobod. Stav při absenci vypořádání se státu s církvemi, kdy stát je dominantním zdrojem příjmů církví, porušuje zákon. Stanovisko pléna ÚS z1.11.2005 sjednotit povinnost zákonodárce vydat restituční zákon i pro církve bylo proto přelomové. Parlament však stále dělal obstrukce i přes 11 dalších vyjádření Ústavního soudu. ÚS upozorňoval, že je povinností Parlamentu konat, jinak je věc protiústavní a soudy nesmějí zamítat církevní žaloby s poukazem na §29.
Dne 31.8.20011 došla Ústavnímu soudu trpělivost a konstatoval, že od přijetí ustanovení §29 v pozemkovém zákonu uběhlo 20 let, což považuje za překročenou lhůtu. Parlament je stále nečinný, přestože podle §89 odst. 2 Ústavy jsou zákony závazné pro všechny. Parlament je podle ÚS vázán ústavou a své kompetence smí užívat jen k naplňování ústavy, ne opaku. Žalobu církve proto mají soudy považovat za restituční.ÚS dal proto obecným soudům instrukci, že nesmějí zamítat církevní žaloby a musejí o nich rozhodovat, protože Parlament nenaplnil to, co v zákoně přislíbil. Nesmí rozhodovat s odkazem na existenci blokačního §29. To je závazné stanovisko ÚS platné pro parlament až do přijetí zákona o vyrovnání státu s církví.
Když se vše nakonec urovnalo v mezích zákona, tak najednou se najde populista, který se chce zviditelňovat tím, že nectí zákon. Je to opravdu fraška!
Církve by se dovolaly u Evropského soudu pro lidská práva
Je zde ale pro stát další ekonomiké nebezpečí, pokud budou pánové Sobotka a Zaorálek ve štvanici proti církvím pokračovat. Neuvědomují si, že v každé demokratické zemi je kladen důraz na ochranu menšin a že mezinárodní právo církve za menšiny považuje.I pro církve musí proto platit v právním státě rovnost před zákonem jako pro každou menšinu. I ony mají právo na navrácení ukradeného majetku a napravení křivd na nich páchaných za minulých diktatur. Nejen náš Ústavní soud, ale iEvropský soud pro lidská práva vydal již v roce 2004 rozsudek, že nečinnost státu v této problematice považuje za zásah do majetkového práva stěžovatele, tedy církví.Kdyby došla církvím trpělivost, tak u tohoto soudu naleznou odvolání a pánové dostanou náš stát do obrovkých ekonomických potíží. Určitě by pak církve již požadovaly i těch 160 miliard za ušlé zisky. Pokud bude tedy pan Sobotka se svým podržtaškou Zaorálkem požadovat, aby pod taktovkou socialistů parlament zákon odmítl, tak v případě žalob církví z rozhodnutí soudů s velkou pravděpodobností stát ztratí stovky miliard Kč a ještě bude platit drahé soudní výdaje. A navíc se zařadíme po bok nedemokratických zemí nectících práva menšin.Připomínám, že Maďaři vrátili církvím majetek již v roce 1993, Slovensko v letech 1992-1993 a následně v roce 2003.
Etický rozměr kauzy
Celá kauza má kromě ekonomického i závažný etický rozměr. Restituce byly nejspravedlivějším prvkem pro návrat majetků zabavených komunistickým režimem. Církve byly z této možnosti vyňaty. Ta věc je nejen ekonomicky nevýhodná ale především morálně nesprávná. A to nejen pro církve, ale i pro stát.
Každý slušný člověk musí bez ohledu na víru na otázku: „Má se vracet ukradený majetek, má platit pro všechny rovnost před zákonem?“ odpovědět „ANO!“
Nehledě k tomu, že o ty mizerné dvě miliardy korun ročně bojuje člověk, za jehož panování na Ministerstvu finací byl stát ožebračen o více než půl bilionu Kč.Pokud takový člověk dělá nyní z mizerných několika set tisíc ročně takové drama, je jasné, že jediný důvod musí být upoutat pozornost a odvést ji od faktu, že nemá vlastní politickou vizi na zlepšení života občanů. Přitom jsem v článku opomenula poukázat na to, jak před 11 lety zradil se svými kamarády prezidenta Zemana. A poukázat na to, že platí rčení, kdo jednou zradil, zradí podruhé. Ale to je již na jiný článek, zda politik s takovou morální kaňkou může být premiérem. Zde pouze uzavírám, že Sobotkovo zviditelnění se protizákonným a vysoce nemorálním způsobem je opravdu nedůstojné, tím spíše pro budoucího premiéra. Snad ale zvítězí Boží spravedlnost a Bůh nás od takového premiéra uchrání.
Snímky Letního sídla arcibiskupa pražského v Červené Řečici pořídil Jiří Pancíř, Fragmenty
