S Moravankou po boku vyrážím bez povolené vycházky k jejímu domovu
přidělané všude knoflíky drátem, jinak by už dávno odlétly. Nad svým šípem lásky jsem zcela ztratil kontrolu. K tomu byl ještě drážděn pohybem vojenského sukna. Netrvalo dlouho a on si bez mého vědomí ulevil.
„To bude určitě tam ten žlutý barák před námi,“ ukázal jsem tím směrem a uvědomil si, že by mě to zklamalo, kdybych musel uprostřed města opustit tohle teplé tělo. Také jsem z její záporné koketní odpovědi měl radost. Začal jsem vybalovat vtipy od kamaráda Harryho, smíchal to se svými hovadinami a výmysly. Nechtěl jsem, aby se Moravanka nudila.
Ke svému zděšení jsem cítil, že se šíp opět hlásí ke slovu a znovu si ulevil. Ještě že do mě není vidět, pomyslel jsem, a ještě že se holka nedívá v ta místa. Dívala se na mě letmo ze strany, teď musíš brzy něco udělat, byla má myšlenka. Támhle končí Znojmo a v posledním baráku bude určitě bydlet. Každou chvíli hrozilo, že do některého zámku strčí klíč. Měl bych ji někam přitlačit do průchodu, abych nevypadal jako srab. Pořád jsem to oddaloval a konejšil se tím, že v tom posledním domečku bude určitě výklenek kde jí budu muset už ale doopravdy dát aspoň pusu. Možná dostanu facku, uvidíme.
Při pomyšlení na pusu šíp opět vyrazil ze své výchozí pozice a pokračoval ve vyprazdňování zásobníku.
Došli jsme k onomu domku a holka se opravdu se slaďoučkým úsměvem zastavila. Teď jsem si teprve všiml, že má předimenzované velké modré oči. Odpojila se, upravila kabelu a udělala úšklebek, kterým mi naznačila, tak a je to.
„Tak tady bydlíš?“ řekl jsem a zárověň hledal očima nějaký tmavý výklenek u domu.
„Ne, nebydlím,“ odpověděla záhadně s našpulenou pusou a já ucítil uprostřed svého těla radostný pohyb. Okamžitě jsem se bleskově předklonil, abych zaretušoval neforemnost v těch svých místech.
„Nebydlím, ale už se raději rozloučíme...“
„Koruna vybrala špatného?“
„Ne, jsem ráda, že vybrala tebe, dokonce jsem trnula..., ale mám to ještě pořádný kus cesty, musíš do kasáren, aby tě nestrčili do vězení...“
„Nedělej si starosti, mám do kasáren vyhrabanej tunel, pudu s tebou až k tobě domů...“
„Dobře, to je od tebe hezké, jen abys brzo nelitoval...“ její odpověď zase zněla záhadně, ale zároveň pobaveně. Čert ví, co mě očekává, ale do rána na rozcvičku je ještě daleko. Musím už konečně něco udělat. Přitáhl jsem si Moravanku mimo pruh světla z pouliční svítilny, natočil si ji tak, abychom stáli obličeji k sobě, a když jsem viděl ten její provokativní úsměv, jemně jsem se na ni přitlačil a dával pozor, aby ji na můj stav nemohl upozornit můj neposlušný šíp. Nejdříve jsem ji vlepil legrační pusu, jakou rodič mlaskne svému děcku, poté delší, a když jsem ucítil odezvu, přisál jsem se na ni po vzoru scének z filmů. K mé spokojenosti mi to opětovala a můj malý přítel se mohl pominout a zase vyprazdňoval zásobník.
Proč tím tak mrhá, vůl, a nenechá si v zásobníku dostatek střel, abych si neudělal ostudu, kdyby to opravdu bylo zapotřebí?
Vydržel bych být přisátý do rána, Moravanka je rozumnější: „Musíme jít, abychom tam ještě dneska došli.“ Začal jsem zase blábolit hovadiny, snažil se, aby zněly vesele. Chtěl jsem tím získat čas k přemýšlení o tom, co jsem kde o takových situacích četl, slyšel nebo viděl v bijáku, aby se vybraný objekt nevyplašil. Jen jsem doufal, že to švarné děvče, i když už na pohled je krev a mlíko, také má veškeré ženské důležité příslušenství, a na patřičném místě.
Počal jsem ji nabízet své chtíčné, nedočkavé a nezkušené rty. Jen to zjištění, že jsou připuštěné, vyvolalo tanec pod mým vojenským suknem a já měl obavu, aby se mi na tom neudělal uzel. Osmělil jsem se svým jazykem počítat její zuby a měřit délku jejího jazyka. Určitě jsem ji lechtal až na mandlích. V přestávkách k nadechnutí jsem z ní chtěl dostat, jak daleko to ještě má domů, jazyk mi totiž už začínal dřevěnět křečí.
V dálce byly vidět světýlka, to bude nějaká vesnice. Než tam dojdeme musím něco podniklnout, tam už příležitost taky už nemusím mít, pomyslel jsem a rozhlížel se do obou stran za příkop, jestli by se tam nenašlo příhodné místo. Začal jsem se ale také obávat toho, že ten můj pitomec si nenechal žádný náboj v zásobníku a že bych také mohl zažít blamáž. Trochu mě uklidnilo, že on je stále hrozně zvědavý a snaží se dostat ven přes zadrátované knoflíky. Co ale s volem, když vystřelí předčasně? Tyhle starosti ještě nemusel můj mozek nikdy řešit, proto asi mám tak rozhicovanou hlavu a celé tělo. To je horší než najít při fotbale na hřišti tu správnou kombinaci. Tam na to je aspoň jedenáct hráčů. Světélka se blížila, moc času nemám, tady je za příkopem zrovna jetel, pokud je mezi ním dost čtyřlístků, mohlo by to klapnout...
Další až příště...
Horst Anton Haslbauer
Nevěřil jsem, že voják dokáže spát za chůze
Na zpáteční cestě z Kravska se ke mně přidal pěšák Gregor. Prý přijel na černo autobusem, jeho galanka si ho vyzvedla ve Znojmě. V Kravsku pak nechtěli rušit nás dva a přidal se ke mně teprve, když jsem nasadil krok zpět na
Horst Anton Haslbauer
Harry jako horník a poté jako popel v urně
První 1960 a druhé 2024. Na Ostravsku je všechno jinak. Už první den vlekli Harryho jeho noví spolupracovníci do výtahu. Když tu klec před sebou viděl, zašprajcoval se jako vůl před porážkou. Po rozjetí klece začal lamentovat,
Horst Anton Haslbauer
Hledání čtyřlístku s Moravankou a má nezkušenost
Tady je za příkopem zrovna jetel, pokud je mezi ním dost čtyřlístků, mohlo by to klapnout. Už to mám, už vím, jak to provedu. „Hele, nejdřív jsem ti chtěl říct, že sem Bohumil Hasl, abys podle ména nepoznala, že sem Němec. Jsem
Horst Anton Haslbauer
Harry k horníkům a naše laškování s Moravankou
Při krátkém loučení na mě Harry vybafl: „A nezapomeň, v pětatřiceti?“ Jen my dva jsme věděli, o co jde, a byl pryč s několika dalšími směr Horní Suchá Důl Gottwald. Plno vojáků jim závidělo, neuměli si představit, jaká dřina se
Horst Anton Haslbauer
Vojenský trojlístek se trhá
Tamtamy hlásily, že se vojákům základní služby druhého ročníku naskýtá možnost odejít předčasně do civilu, pokud podepíši smlouvu do ostravských dolů. Harry nám dvěma v Jablíčku oznámil po pátém pivu své rozhodnutí stát se
Další články autora |
Pohřešovaného manažera našli mrtvého, po noční nehodě patrně bloudil v lese
Policisté v pondělí dopoledne našli pohřešovaného manažera e-shopu s hudebními nástroji Kytary.cz....
Velký test másla: Nejlahodnější vzorek nebyl ani bio, ani z alpského mléka
Premium Lahodné máslo, které chutná a voní po smetaně, nemusí stát majlant. Jenže napěchovat jím mrazák,...
Chaos, protesty a vojáci v parlamentu. V Jižní Koreji hodiny platilo stanné právo
Jižní Korea zažila den plný chaosu poté, co prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo kvůli silám...
Kvůli agresivitě Romy neregistruji, vyhlásila pediatrička po konfliktu s nimi
S neurvalostí, agresivitou a urážkami se setkala v čekárně své ordinace dětská lékařka z Aše. Podle...
Bývalý syrský prezident Asad je s rodinou v Moskvě. V Rusku získali azyl
Sledujeme online Bývalý syrský prezident Bašár Asad a jeho rodina jsou v Moskvě, kde od ruských úřadů získali azyl....
Syrská Sparta. Už to není jen banda otrhaných džihádistů na toyotách
Premium Než si došli pro Asada, postavili si velitelé hnutí Haját Tahrír al-Šám (HTS) armádu britského...
Je to nápoj pro staré lidi, tvrdí mladí Britové. Tradiční čaj jim nechutná
Pití čaje je jednou z nejtypičtějších britských tradic, kterou si na ostrovech užívají už stovky...
Stopadesátkou legálně. První rychlý úsek bude na D3, v návrhu jsou další
Premium Na desítkách kilometrů prvních českých dálnic se bude už v příštím roce jezdit 150 kilometrů v...
Šetřit na byt přes sto let. Co o dostupnosti bydlení říkají statistiky
Premium Průměrná domácnost na byt našetří za 5,1 roku. S takovýmto údajem nedávno přišlo do skládačky...
Prodej rodinného domu 244 m2, pozemek 1025 m2
Stračov, okres Hradec Králové
3 000 000 Kč
- Počet článků 655
- Celková karma 16,26
- Průměrná čtenost 754x