Taky už to zažívám a je to moc smutné,,,

Je...

Kuřáci žiji v průměru kratší dobu než nekuřáci.

Horste děláš správně, že nekouříš, a udělal jsi správně, že jsi tenkrát odmítl být s nimi v zakouřeném bytě. Já bych si notorické kuřáky do bytu nevzal. Skutečně.

Má žena a skoro všechny mé přítelkyně byly nekuřačky. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá.

Jen jednou jsem měl pár měsíců přítelkyni kuřačku. Když jsem ji jednou navštívil, tak v noci často kašlala. To mě budilo, tak jsem šel do obýváku a pustil si tam přímý přenos tenisu z Australian Open. Ráno mi vyčetla, že jsem se v noci díval na televizi.

Za pár týdnů jsem se s ní rozešel. Vadilo mi na ní více věcí, nechtěl jsem ji moc kritizovat, tak jsem jí jen řekl, že nesnáším její kouření.

Jinak to byla celkem dobrá žena, poměrně hezká, bezvadně tancovala, to nám spolu šlo, hrála obstojně na piano. Byla celkem i chytrá, ekonomka, která se v NL dovedla uživit. Chodili jsme spolu tancovat, ale náš vztah moc dlouho netrval.

Pak přestala kouřit a když jsem ji po čase někde potkal, tak byla vdaná a ztloustla.

Horste

Honzo, díky za návštěvu!

Taky už začínám počítat kamarády jen ve vzpomínkách.

Martine, a to jsi oproti mě ještě hódně mladý...

Dovolím si chápat. Třeba i proto, že u mnohých, ba až většiny foto kamarádů, ale i blízkých lidí bych musel přidat černou pásku. Ale, neudělám to. V paměti, a nejen mé, žijí dál tací, jací byli, tedy převážně bez smutku Pozdravů moc Chlape

Poslední dobou vidím před sebou a později i ve snu, ty kamarády, kteří už tu nejsou...

Lidé nezmizí, pokud je na světě člověk, který na ně vzpomíná.

Martino, to je pravda...

Tomáši, přeji ti povedený konec týdne a ještě mnoho dalších let!

Horste vzpomínka od srdce...

Na některé kamarády se nedá zapomenout...

Horste, krásná vzpomínka na velkého kamaráda.

Ano, byl to veselý kluk a holky na něj letěly...