- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pozdí hosti jedí kosti a pozdní glosátoři bez básnického střeva holt dobře nevědí, jak být, s přihlédnutím k předchozím glosátorům, nějak - a pokud možno více - originální. Nejde to, vzdávám to, tak tradičně dávám za jedna s modrou hvězdičkou!
Jardo, děkuji ti
Pestrý život a věčně mladé srdce- to je Horst! Zdravím
Díky děvčátko
Na tý spartakiádě v roce 1955 jsem také cvičil, za Učiliště státních pracovních záloh. Větší nudu v horku jsem zažil jenom na vojně v Boru u Tachova. Ale ty rudé tepláky, co jsme na to dostali, jsme si pak mohli nechat. Aspon něco. Horste, vzpomínej dál...hezky píšeš..
Ten Bor u Tachova mohu potvrdit. Též jsem absolvoval, i když mnohem později.
Honzo, budu se snažit ti věřit
Kocoure, ty máš paměť jak slon. Jsi mladý duchem, nevíš co je staří, ať se Ti i nadále daří.
Davide, díky! Kéž bys měl pravdu. Na oplátku přeji celé tvé rodině zajímavý konec týdne!
Na této spartakiádě jsem coby absolvent prvního ročníku ČVUT brigádničil u turniketu před hlavní branou za 3 Kčs na hodinu neboli 30 korun za celý den v úporném vedru. Na cvičení jsem byl sám levý jak šavle a tak jsem byl rád, že na vystoupení vojáků i záloh nás na chvíli pustili se podívat.
Byli jste docela prima - jak se dnes říká - takový byla doba!
Tenkrát nám, Vladimíre, ještě horko nevadilo. Jen při pohledu na ty holky kolem se nám zrychloval a stoupal tep.