Je to veľa zážitkov, čo si mal na tej vojne.

Jani, ano!

Horste, srpen roku 1964 jsem prožil v zeleném v kasárnách ve Znojmě Na louce, v bývalém klášteře. A bydlel jsem v budově těsně u Dyje, mohli jsme do ní plivnout z okna. Marně doluji nějakou vzpomínku, která by stála za zveřejnění.

Zdravím.

Láďo, tys mě potěšil, byls tam 4 roky po mně. My jsme tam šli před podzimem, v zimě jste tam museli asi mrznout. Byls tam jako pěšák, nebo? Koho jste měli jako velitele pluku? Přeji celé Tvé rodině hezký zbytek předvánočních dnů a poté i ty vánoční! Měj se fajn a ať Ti zdraví slouží! My sloužili tenkrát lidu...

Inu, správný lukostřelec musí býti vynalézavý.

Bať bať, Vláďo!

Jiří

P.S. - ještě jednou:

můj příspěvek byl krásně, opticky, odostavcován, a tohle z něj udělal textový editor.

Promiň, za to já nemůžu.

Ahoj Horste,

promiň, že Ti píšu jen krátce, ale dříve, než Tvůj článek objeví redakce a dá Tě do ZAUJÁLÚ.

Proč bych Ti pořád na novo psal, že Tvůj, už legendární, humoristický popis pravdivých událostí, je naprosto neopakovatelný?

Někdy mi píšeš, „Tony Ty jsi ďábel!“ Proč mi to děláš? Jak mám teď oslovit Tebe? Zkusím to z jiného těsta: „Horste, Ty jsi Diabolo!“ Tento týden dávali v TV ,Tankový prapor ́ i ,Černý barony ́, a já teď tady sedím a přemýšlím, kam tu vaší vojenskou hordu zařadit? A vůbec: Já se už přestávám divit, že byl rok 1989. Sice pozdě, ale přece! (Promiň, vzpomněl jsem si, že jsem si ještě nevzal prášky proti vysokému tlaku, zvětšené prostatě, zástavě srdce, kornatění mozku a dál už nepokračuji, neb jak jsem uvedl, Ti píši jen krátce ...) Jo, a teď? Kde jsem to přestal? Aha, rok 1989. Dneska jsem spal trochu dýl. Sprchuji se každé ráno, neb se koukám na seriál MONK. Dnes do koupelny přiběhla Dana. Zcela výjimečně, a povídá, že na Nově právě proběhla zpráva, že budou exhumovat Miloše Formana! „Co to je za blbost?“ Povídám. „Prý bude točit nový film o nějakých tankistech v Boleticích!“ Byl jsem okamžitě plně při sobě! „Ten Horst! No jasně! Nejenže mě nedá spát, ale teď votravuje i Miloše!“ Tak teď sedím a píšu Ti můj krátký příspěvek. Mítink už dávno začal. Beze mne. Ale co, dyť jsem šéf! Jen přemýšlím, co si na sebe obléknu, až půjdu na casting? Tedy, až se půjdu podívat, jak Diabolo Haslbauer bude dělat casting. Ostatně doufám, milý Horste, že až Miloš zfilmuje váš: „Pekelný Tankový Prapor“ , mě pozveš na udělování Oskarů. To jsem ještě live nezažil. Ale teď už opravdu musím končit, promiň že toho není víc. Tony, pé-e-sák, teď už s modrou knížkou. Ale, to už je zase jiná historie. Rád bych o tom taky psal, ale nechci se zesměšňovat. Vrháš moc dlouhý stín. Pozdrav také od Dany, mé nemilovanější manželky ze všech. V neděli slavíme 58 let výročí svatby. Jo a Oskar taky zd

ĎÁBLÍKU, myslím, že klášter nezaujme, je tam moc uhlího. Ale škoda, že se to asi s tím Formanem nepovede, neb z popele člověka už neuhňácáš. Teď Ti prozradím, co jsem zjistil. To, co zrovna umisťuji na blogu je z knihy vydané 2007. Dnes už bych to tak neda dohromady, paměť už by selhala. To, co po sobě čtu z tehdejší doby, jako kdyby napsal někdo jiný. Na mobil jsem Ti napsal, že se mi podařilo sehnat mobilní kontakt na onu Drahomíru, a to přes obecní úřad Kravska. Úřednice mi mejlem odpověděla, že tu mají jednu zralou ženu tohoto křestního jména, která se narodila v květnu 1939. Že za ní zajde a zeptá se, jestli mě zná a jestli mi může poslat její číslo na mobil. Stalo se. Prý měla ohromnou radost a že prý v horoskopu dokonce měla, že se jí ozve někdo z mládí. Na to číslo jsem napsal esemesku: TEST a za chvíli už mi sama volala. Podle hlasu bych ji už nepoznal. Do třiceti čekala, jestli se neobjevím, poté se provdala do Pardubic. Po patnácti letech se s ním rozvedla, protože začal pít a teď je už mnoho let zpátky v Kravsku v domku po tetičce s jednou kočičkou sama. Internet nemá, luští křížovky. Nabádal jsem ji, ať si internet zařídí, abychom měli lepší kontakt, ten ale určitě se mnou přeruší, protože jsem jí prozradil to o mých vydaných knihách, kde v jedné z nich popisuji mou znojemskou vojnu a naše deseti kilometrové cesty do Kravska. Ve znojemské knihovně moje knihy mají, ona ale není čtenářkou knihovny. Pokud knihy bude mít nějaké znojemské knihkupectví, tak je se mnou konec, uvidíme! Ani žádný čtyřlístek už mě nezachrání. Promiň, že jsem Ti tak málo napsal o téhle novince. Zdravíme vaše dlouholeté manželství i vaše kočky a samozřejmě robotíka!

Správnej voják si dycky poradí, Horste.

Honzo, to byla nutnost.

Bývalý klášter, z toho se muselo blbě utíkat. Já sloužil v Holýšově, to byla bývalá německá munička. V mé době to byla spousta malý baráků roztroušených po lese. Utíkalo se tam odtud parádně.

Měj se Horste

Vašek

Vašku, blbě přes hromadu uhlí.