Nazdar, Horste,

sedím tady, ve firmě v teple, čtu Tvůj - opět suprový blog - a kejchám. Venku je mínus a i když to mám jen kilometr, promrznu vždy na kvadrát.

MDŽ - ovské aktivity jsou mi blízké, i když jsem se na podiu před rozjásaným ženským publikem mohl producírovat jen jednou za život. Strašný! Mám ženy rád, ale co je moc, to je moc! Myslím to množství. Naše STO, tedy spojené trampské osady, bylo nás dohromady asi 125, se rozhodlo vydávat trampský měsíčník. Šlo to jen pod záštitou ČSM, takže jsme ́Kaktus ́ tiskly na Cyklostilu. Telefax ještě neexistoval.

Účast na MDŽ byla tedy součástí našeho malého podvodu a krásná Věra, vedoucí ČSM Prahy 5, když nám, konspirativně, protože jsme měli povolené jen čtyři, podávala pátou kopírovací ́blánu ́, naříkala, že nás všechny stejně jednou zavřou.

Kaktus byl takto téměř nevinný zpravodaj pro trampy. Ještě je mám, ty exempláře, ́všechny skovaný ́. Dělali jsme s Oskarem, - ne s Oskarem mým literárním kocourkem - taky intervius (nevím jak se to správně píše, čtenář odpustí,) s herci. Pepíček Bek, Miroslav Horníček, Josef Zíma a jiní, nás vždy překvapili tím, jak nám, čundrákům fandili.

A hergot, to jsem se rozkecal!

Tohle jsi asi Horste nechtěl slyšet ...

Já se někdy takhle rozepíšu, neb vzpomínky jsou sladké.

Tvůj příběh: Opět dávám za jedna, podtrženou a s hvězdičkou.

Buď rád, že je už zrušené útrpné právo, jinak bysme Tě my, Tvoji čtenáři, natahovali na skřipci. Tak dlouho, až by z tebe vypadlo co nejrychleji pokračování. Hle, dole mi to píše: Zbývá 481 znaků nebo 0 odstavců. Tak to je konec. Definitivní. Nemohu vytvořit další odstavec, aby ten závěr byl úpravnější, co se dá dělat! --- Tak pamatuj, co řekl Lenin: "Piš, piš, piš!" Tvůj přítel Tony. ----

Tony, když se kamarádovi řekne, TY, VOLE! Tak je to vyznamenání a ne nadávka,to je na tom, TY VOLE, světovoučký a jiný národ to nemá, že se tím oslovením dá vyjádřit různé, ať v dobrém či zlém. Přeji Ti, TY VOLE, brzké zdraví bez kýchání a prskání!

A c pokračování příště? Prosím.

Někdy později. Díky za

Veď sa i hovorí, mládí ať se vydovádí

Jani, tak to je!

Jiří, ať tě víkend nezklame!

Tak jsi je pobavil, našel jsi tam náhradu za polobotku?

Honzo, našel, bylo jí 16. Říkal jsem ji Nubiánek, tímto krémem se mazala v létě u vody. O jejím věku jsem se dozvěděl o něco později od jejího otce, při potkání se na ulici.

To špatné se okamžitě zapomene. Jo Horste byli jsme mladí kluci.

Vašek

Vašku, škoda že to tak rychle uteklo. Ale je to úděl všech.

Horste, v rámci dobré zábavy jsi jim valil moudra do hlavy.

Tím přijatelným malým věkovým rozdílem, byl člověk v jejich očích frajer.