Mám rád všechna Tvoje vypravování, nejen pro jejich obsah, ale i styl psani.

Tome díky

Horste zdravím - ke generálu Tesaříkovi - podle vyjádření jeho syna měl prý v době raných padesátých a likvidace či věznění zahraničních vojáků (Píka, Buršík, Bryks, podivná smrt Ant. Sochora a la gen. Patton u Ralska) doma vždy připravený samopal a vyjádřoval se, že jeho, jestli si pro něj přijdou, tak snadno nedostanou. Já, ač ročník ́50, jsem válčil až 1972/74 u ženijní roty motostřeleckého pluku VÚ 2071 ve Dvorech II., takže jsem to k Tobě neměl zase až tak daleko tak, jako je tomu dnes. Zástupce velitele pro věci bojové (ZVBV?) pplk. Smrček, sportovec, měl zálibu v řádném zdravení - ve Švejkovi se tomu myslím říká herštelovat - a když nebyl spokojen, otočil se, předběhl nedbalce zpět a donutil ho pořadově pozdravit. Tím si prý kompenzoval vztek na to, že ho strana dodatečně donutila z civilu aktivovat ... no ale co, byl to komouš! Ještě na polsedním nástupu jsem odmítl nabídku náčelníka štábu na podpis. Tvé poslední příspěvky jsem nějak proflákl, tak se na ně ještě zpětně rád podívám. A co se současné doby dotejče - držme se hesla Tří mušketýrů "jeden za všechny, všichni za jednoho!" a vůbec si držme palce, ať ty otravné, leč nutné, tance okolo svinského čínského vira přežijeme! Zdravím Tě do dáli ...

P.S. Brácha studoval ́63 - ́67 v Plzni a tam byl prý na Majálesu ́67, kromě jiných, hanobících Sovětský Svaz jako "Sovětský trpaslík, největší trpaslík na světě", nesen transparent "Vojna, naše druhá matka, vola udělá i z Jezulátka". Hodně študáku to prý tehdá odskákalo - inu, to byly ty staré zlaté časy ...

Horste,krásné vzpomínky..jo, vojna není kojná a jak jsem psal v mém blogu, vojna je největší zhovadilost. Ale, bez tý vojny? Měli bysme na co vzpomínat?

Jsem rád, že jsi připoměl toho generála Tesaříka. Když jsem v mém blogu popisoval přehlídku v Praze, psal jsem že nám nějaký generál blahopřál k perfektně provedené přehlídce. Jeho jméno jsem zapoměl. A TY JSI MI HO PŘIPOMĚL....byl to Tesařík.

Honzo, to jsem rád a zdravím tvou tlupu!

Tesařík ?

Tomu se říkávalo jednooký orel.

Chlastat ale uměl přímo gardově - hlavně když se sešel se svými kumpány z fronty. Mnohým fronťákům pomohl se pěkně ulit do vojenských skladů, aby nebyli nikomu moc na očích a mohli v klidu doživotně brát slušný žold.

Zdeňku, používal chlast jako medicínu, zřejmě by dneska měl covid i strach zaútočit na Tesaříka.

Poslušně hlásím, že zhasínání žárovky pistolí mě pobavilo.

Chlapče milý, to jsem rád... Hezký sobotní podvečer, večer, noc i poté celou neděli celé rodině!

Ses dobrej Horste. Pamatovat si vsechna jmena z vojny. Ja si pamatuju jen jmeno nejprotivnejsiho mazaka z prijimace a pak kamarada se kterym jsme se pravidelne kazdy rok stykali. Bohuzej letos na jare odesel na ten lepsi svet.

Vláďo, je smutné, že nám odcházejí mozkové závity a ještě smutnější je odchod kamarádů. Přeji ti spokojený život na tom našem světě

Když jsem byl co špagát na vojně, tak byl předsedou SSM jistý Jaroslav Jenerál.

No, a zrovna, když jsem pobýval sám v kanceláři zástupce velitele pro týl (kam jsem se uchýlil proto, že jsem vykonával jistou práci, která vyžadovala plné soustředění, a to bylo nemožné, když jsem se musel furt někomu hlásit), zazvonil telefon a nějaká guma chtěla boty pro Jenerála, že se přijel podívat na cvičení Štít v polobotkách, chce jet na Doupov a tam je bahna po kolena.

Tak jsem to vyřídil zástupci pro týl, a že: Nezajímá, generálové mají sklad v Praze, ať si jede pro boty do Prahy.

Tak jsem to zas vyřídil zpátky a vznikla z toho zajímavá konverzace.

Ta práce spočívala v tom, že jsem kreslil elektrickou část nějakých projektů. Přípojku na signální stěnu, bleskosvod na muniční sklad, a tak.

Víš, Horste, všechny tyhle vzpomínky mají svůj půvab především v tom, že jsme byli mladí a řadu věcí řešili tak říkající s přehledem. Já byl na vojně (jako absolvent) jen šest měsíců, ale i to mi stačilo k nakouknutí vztahů mezi bažanty a mazáky i některými důstojníky. Vzpomínám jak jeden frajtr z východního Slovenska (tuším, že se jmenoval Kováč) buzeroval veterináře Koubka s tím, že jsme šli študovat jenom proto, abychom si neumazali ručičky. Na to mu Koubek krásně odpověděl jestli si myslí, že když strká krávě ruku do pr.. že se neumaže. No jo, byly to časy, viď?

Vláďo, za příspěvek děkuji a přeji hezký rozeběhnutý víkend!

Velmi pěkné vojenské historky. Tak to má být!

Martine, díky za návštěvu! Ať rodinu nezklame víkend!

Opět fajn čtení, Horste

Honzo, díky, a povedenej rozjetej víkend!