Jo, zašívání to bylo umění, já měl divadlo malých forem.

Vašek

Přeji pohodový víkend

Vašku, díky a přeji to samé!

Nazdar Horste,

rád bych Ti napsal můj posudek? Recenzi? Kritiku? Já nevím co je správné. Ale nejdříve mi dovol malou poznámku: Doufám, že mně nepovažuješ za staromilce, protože vždy začínám s oslovením a končím svým jménem. Vtloukali nám to ve škole do hlavy a já k tomu ještě přidávám: „So viel Zeit muss sein!“ (Česky: „Na to je vždycky času dost!“)

Fakt je, že číst blogy jiných blogerů a psát diskusní příspěvky zabere hodně času, který jeden krade z času svého, jenž potřebuje na psaní blogů vlastních. A čas, to ví každý, je drahá deviza, obzvláště když roky přibývají. Dobře, - co s tím? Nic! „Da muss man durch ... „

Tvoje veselé vzpomínky na vojákování čtu rád! „Dyť jsem byl taky voják!“ Na vojnu všichni rádi vzpomínáme a tím končí leckterý mejdan: Hoši vzpomínají, - samozřejmě jen na věci veselé, - zatím co děvčata jdou spát. Apropos: Na co vzpomíná generace hochů, jimž byla povinná vojenská služba zrušena? (Nehledě k tomu, a já už to vidím, jak by bránily svou zem před případným agresorem? Asi by po něm házely vegetariánské potraviny.) Těším se na další příběh. Jo a ty dvě lebky, ty mám ještě někde schované. Tvůj přítel Tony Jelínek

SKOROBRÁŠKO, díky!

Já jsem měl na starosti plukovní knihovnu a musel mít připraveno i devět knihovniček, které se při poplachu nakládali na V3Sku a odváželi na místo cvičení. Nepamatuji, že by někdo při poplachu po knížce zatoužil, nehledě k tomu, že jsem poplachové knihovničky nacpal knihami marx- leninismu a různou sovětskou literaturu. V knihovně tato literatura opravdu nechyběla.

Vláďo a hezkej víkend!

Jirko, měj se fajn!

No, to je dobry. Je znami, jak ragovali mestane, az rano objevili lebky v ulicich?😺

Sú to zaujímavé a neopakovateľné zážitky, na ktoré môžeš spomínať.

Jani, jen škoda, že mnoho kamarádů z té doby už tu nejsou