Autem Švýcarskem do Lauterbrunnenu

Pro ty, co se tam nedostanou a ty, kteří si chtějí užít přírodu na doraz. Pěší túry z levnějšího ubytování v malém hotelu pro milovníky přírody. Hotel je ve Stechelberku na konci dlouhého kaňonu do kterého se řítí dvaasedmdesát

 vodopádů.

První noc jejich hučení nedá přivolat hned tak spánek. Druhý den už je to v pohodě a třetí spánek dokonce uspíší.

Jako amatérský kameraman se omlouvám za často jen amatérské záběry. Hlavně během jízdy neklidným autem mimo dálnici. Byla to před osmadvaceti lety naše první návštěva této země. Přemluvení jsme tenkrát byli mým nejlepším kamarádem Harrym od Teplic a jeho ženou z Litoměřic. Emigranti z bydlištěm v Karlsruhe, tam jezdili už roky i s dětmi několikrát za rok. Měli to tam o dost blíž než my z Norimberku.

Harryho jsem poznal u tankistů ve Znojmě a zjistil jeho podobnou krevní skupinu. Byli jsme okamžitě jako bratři ještě se spolubojovníkem Mirkem Pickou ze Sokolova. Náš trojlístek opouštěl toto přechodné bydliště přes zeď skoro každý den po odchodu důstojníků do svých domovů. Harry je bavič jako Menšík a Donutil dohromady a ještě muzikant ovládající hru na vše možné. Jediné co nemáme společné je kouření a nonstop vyprazdňování půllitrů.

Ve Švajcu měl Harry neustále na zádech ruksak plný piv ještě z Německa. Stejně ale při občasném posezení v hospůdkách cestou, jakmile zmizela jeho Evička na záchodě, přivolal si rychle aspoň tři půllitry švýcarského. Evičce vysvětli, že německé v ruksaku si šetří do větších výšin, kde to švýcarské bude ještě dražší.

Lauterbrunnen je centrem odkud se dá vlakem, lanovkami a zubačkami dostat do krásných míst a poté vandrovat u mraků podle libosti.

Omlouvám se za toto nepovedené video. Při pokračování cesty se snad chyba už nevloudí. Cíl cesty se odmění nádhernou přírodou.