Problémy v zemědělství nevyřeší záplaty, ale nový šatník

Odlišné podmínky pro podnikání, místo dlouhodobých cílů jen krátkodobá a navíc pochybná opatření a minimální snaha hledat další možnosti - taková je současná situace v agrárním sektoru. A Ministerstvo zemědělství, potažmo Topolánkova vláda, nevyvíjí jakoukoli snahu předcházet problémům tím, že vypracuje program, který bude skutečně fungovat. A bude fungovat léta. Ne jedno volební období. A tak se není co divit, že kvůli kritické situaci v produkci vepřového masa demonstrují zemědělci před budovou Ministerstva zemědělství.

Já osobně chápu požadavek Agrární komory, která chce tuto situaci řešit právě za pomoci vlády. Takový postup není nějak neobvyklý. Řada států Evropské unie podporuje producenty vepřového stát, např. formou nepřímých dotací a podpor. Je nabíledni, že čeští a moravští chovatelé mohou být konkurenceschopní jak na našem, tak i evropském trhu, jen v případě, že budou mít srovnatelné podmínky s producenty z jiných členských států EU. A to jim, bohužel, současná vládní koalice nedopřává.

Dovolím si jen připomenout, že Topolánkův tým slíbil ve vládním programovém prohlášení zemědělcům plnou výši tzv. přímých plateb. Ministr financí ale hlídal při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2008 státní kasu tak, že na dofinancování vlastního závazku této vlády chybí v příštím roce 540 mil. Kč. Ministerstvo zemědělství navíc navrhlo plošné krácení národních podpůrných programů o dalších 400 mil. Kč. Na některé z nich tak v příštím roce nebudou žádné prostředky. Mám na mysli např. podporu pěstování energetických bylin, a to v době, kdy se o alternativních zdrojích energie diskutuje stále častěji. Vládní politici mají plná ústa podpory domácích potravin, ale bez razantního zásahu opozice by například zavedená značka kvality potravin KLASA příští rok nedostala ani jedinou korunu.

Aby toho nebylo málo, ministerstvo financí navrhlo zrušit podmínky stanovené v devizovém zákoně, které do roku 2011 fakticky zaručovaly našim zemědělcům přednost před cizinci při nákupu půdy. A o podpoře českých a moravských zemědělců při nákupu státní půdy formou daňových úlev nechce ministr zemědělství v situaci, kdy zbývá privatizovat asi 400 tis. Ha státní půdy, ani slyšet. Stejný postoj zaujímá vládní koalice, pokud jde o regulaci obchodních řetězců. Tak jak je to běžné v řadě členských států EU. V době, kdy podíl vepřového z dovozu zaujímá v českých obchodech 40 %, už není čas zaklínat se magickou formulkou „ trh přece vyřeší vše". Česká republika bude za necelé dva roky předsedat Evropské unii. Na místě je tedy zaměřit se na reformu společné zemědělské politiky EU a na to, kolik financí bude určeno pro agrární sektor v celé Unii. Považuji za tristní, že vláda nejen nemá žádnou  dlouhodobou vizi, ale zatím odmítá i jakoukoli diskusi na toto téma ať už s opozicí nebo přímo se zemědělci a potravináři.