Jdi a dívej se

Tento článek bude asi velmi osobní. Něco jsem o tom filmu slyšel již v minulosti,ale nějak nebyla možnost vidět jej dřív.Až teprve nyní jsem měl možnost shlédnout film ruského režiséra Elema Klimova Jdi a dívej se a bohužel ještě teď se nemohu z onoho zážitku vzpamatovat a rozdýchat jej. Film byl natočen v roce 1985, hlavní hrdina je šestnáctiletý chlapec, který příšel ve válce o vše. Na konci filmu je z něj vpodstatě vyšinutý jedinec, který v záchvatu takřka šílenství rozstřílí obraz Hitlera.

Jde o fascinující filmové drama, prvních zhruba 30 minut je relativně poklidných, pak ale začne postupně něco, co se nedá nazvat jinak než PEKLO. PEKLO na zemi a vy nejste divák, vy jste vtažen díky mistrovské kameře přímo do děje. Jste uvnitř hrůzy, která nemá konce, která nemá ohraničení. Přitom ve filmu nejsou klasické válečné scény a netečou potoky krve. Jak jsem se dozvěděl, film byl natáčen chronologicky kvůli hlavnímu představiteli, chlapci, který měl u sebe po celou dobu natáčení psychiatra, aby se z toho nezbláznil. Neviděl jsem depresívnější, syrovější a  krutější výpověď o absurdnosti války a perverzního běsnění těch, kteří byli jejími přímými účastníky. To není film, to je OTISK, OTISK  naprosto věrný a zdrcující toho, co se opravdu stalo. Němci během 2.světové války vypálili celkem 628 běloruských vesnic i s jejími obyvateli. Nepředstavitelné!!I s vědomím toho, že Stalinův režim byl stejně brutální jako ten Hitlerův. Tady jde o ty, kteří byli úplně nejníž a kteří neměli s politikou mocností nic společného, přesto se chovali jako prasata, postrádající jakékoliv zbytky lidskosti. A na druhé straně ti, kteří nikdy nikomu neublížili. Tento film je natolik silný, že si opravdu myslím , že by se měl promítat l x ročně v televizi vždy 8.května. I kdyby některým lidem bylo z toho špatně!Preventivně. Jako mistrovská a nepřekonatelná obžaloba války, obžaloba zla a těch, jejichž běsnění a nepředstavitelná krutost zničila životy mnoha obyčejných a nikomu neubližujících prostých lidí. Vyzývám proto Českou televizi, aby tento film zařadila do vysilání v hlavním vysílacím čase na 1. programu v době výročí vítězství nad fašismem a koncem 2. světové války v Evropě- tedy 8. května 1945. A to pravidelně každý rok. Aspoň lx ročně  by si snad někteří z nás uvědomili, na čem je založeno jejich štěstí a relativní spokojenost. Na obrovské tragédii a nepředstavitelném utrpení minulých generací. Byť to mnohým může znít jako fráze. Hluboce se skláním nad mistrovskou režií Elema Klimova, nad kamerou a nad všemi herci , především pak nad výkonem hlavního představitele-Alexejem Kravčenkem, který vlastně nehraje. On je opravdu v roce 1943 a  bojuje, ztrácí rodinu a dostává se na pokraj šílenství. Mimořádný výkon hodný Oscara. Nevím jestli bude ještě kdy natočen lepší film o 2.světové válce, vlastně o válce jako takové. Po shlédnutí tohoto filmu nemůžete usnout a přemyšlíte. O dobru a zlu, o válce, o míru a oči vám vlhnou nad příšernou scénou upálení obyvatel v místním kostele, která se vám neustále vrací a vrací a jen tak hned ji nevytěsníte ze svého vědomí. Příšerné, ale účinné!! Odporné, ale nutné!!!Závěrečné Mozartovo Requiem v posledních několika minutách filmu již jen dokresluje onu opravdu děsivou apokalypsu v sovětském podání. Je to ještě film ptáte se na konci ?? Šílené!!!