Filmových žánrů je tolik (aby toho nebylo málo, některé se i navzájem prolínají, takže narážíte v kinech na akční komedie, hororové parodie apod.), že jen vyjmenování a jejich popis by dal na jeden celý článek. Je tedy jasné, že žánr není nic předem daného a neměnného. Záleží, jak se na film podíváme. Český film kupodivu většinu, nám známých, filmových žánrů zastupuje. Samozřejmě, někdy nedůstojně, jindy důstojněji.
Kolik napočítáte českých sci-fi filmů? Jeden, dva… A kolik tragikomických příběhů ze současnosti? Bezpočet! Tyto dvě otázky vypovídají o nynějším stavu českého žánrového filmu. V poslední době naštěstí vznikají i jiné české filmy než jen konverzační tragikomedie s otevřeným koncem aneb „diváku, odpověz si sám“, jenže opět platí pravidlo: kvantita vs. kvalita. Proto, podívejme se na historii českého žánrového filmu do podrobna. A začneme hned žánry netypickými pro české filmaře – sci-fi a fantasy.
Pojem science fiction (vědeckofantastický žánr) by se dal datovat od období dvou autorů: Julese Vernea a H.G. Wellse, kteří se zasloužili o jeho vznik svými romány. Nejčastěji děj sci-fi filmů obsahuje střet s mimozemšťany, putování ve vesmíru, děj zasazený do daleké budoucnosti nebo změněné minulosti. Zatímco fantasy je založeno na magie, démonech, bájných bytostech a různých mýtech. Většinou fantasy filmy paralelně prolínají náš svět se světem jiným (americký film Letopisy Narnie nebo český Cesta do pravěku). Žánr sci-fi a fantasy spolu úzce souvisejí, tudíž se některé filmy „pyšní“ označení sci-fi fantasy film (viz. prolínání filmových žánrů).
Je-li někdo průkopníkem sci-fi a fantasy snímků u nás, je to bez pochyby režisér Karel Zeman (1910-1989). Jeho nadání, chuť a nápaditost dokázali z jeho filmů udělat jedny z nejpovedenějších filmů, které kdy vznikly v naší zemi. Nezávisle na tom, že jeho filmy obdržely několik festivalových cen z celého světa (Benátky, Mannheim a další).
V roce 1955 Karel Zeman přišel do té doby s něčím neviděným. Jeho fantasy film Cesta do pravěku je o putování čtyř chlapců do minulosti, kteří touží zjistit, jak to bylo s vývojem Země. Film je natolik vydařený a originální, že v roce 1964 američtí filmaři natočili remake s názvem Výprava na počátek času. Poměnili jen české chlapce za americké, záběry na český deník na americký a místo nalezení trilobita předvedli velký třesk. Na motivy románů Julese Vernea natočil Zeman sci-fi film Vynález zkázy (1958). Přesto, že film vznikal skoro na koleně, má kouzelnou atmosféru, které zajisté napomáhá kombinace hraného a animovaného filmu (dle ilustrací z knih Vernea). Své nadání režisér potvrdil i filmem Baron Prášil (1961), ve kterém dal vyniknout půvabům Jany Brejchové.
Loutkař Jiří Trnka přišel v roce 1962 se sci-fi Kybernetická babička. Film upozorňuje na to, že jednou se může stát, že člověk bude nahrazen strojem. Trnka výborně vystihl pohled do budoucnosti, aniž by mohl tušit, že něco podobného skutečně jednou přijde. Film můžete shlédnout v následujícím videu.
Film Jindřicha Poláka Ikarie XB-1 (1963) je považován právem za nejlepší český sci-fi snímek, který má dokonale vystavěný příběh a zajímavě vykreslené postavy, které se nepodobají skoro žádné postavě z budoucnosti. Ve filmu se objevila řada úspěšných herců, např. Dana Medřická, Zdeněk Štěpánek, Miroslav Macháček nebo František Smolík.
Svou výtvarnou tvořivostí překvapuje režisér Karel Zeman i ve filmu Bláznova kronika (1964). Kombinuje historická vyobrazení (kombinace živých herců s miniaturami) s příběhem z dob válek 16. a 17. století. Dobrodružný snímek Ukradená vzducholoď (1966) víc sází na příběh než na výpravu snímku, ale i přesto Zeman tradičně drží „výtvarné tempo“ svých filmů. Snímek je velice napínavý, a spíše než pro děti, je vhodný pro odrostlou mládež.
Ani Václav Vorlíček nezůstal pozadu se svými filmy. Za všechny lze jmenovat komediální sci-fi Pane, vy jste vdova! (1970), která je o revoluční myšlence – zrušení armády a s tím spojených problémů. Vorlíček společně se scenáristou Macourkem geniálně zkombinovali komediální námět se sci-fi prvky a dali vzniknout jednomu z nejklasičtějších filmů naší země vůbec. Podobně jako Vorlíček i Jindřich Polák zvládl skloubit dva různé žánry dohromady. Film Zítra vstanu a opařím se čajem (1977) vypráví o cestování časem do minulosti. Skupina neonacistů chce pomoc Adolfu Hitlerovi vyhrát válku za pomoci vodíkové bomby.
Věrohodnou adaptaci díla Julese Vernea Tajemství Ocelového města (1978) natočil Ludvík Ráža. Jde o velmi sugestivně natočenou podívanou, kde převládají depresivní pohledy na utichlé Ocelové město. I Ludvík Ráž se pokusil o spojení dvou různých žánrů v jeden, jenže film Něco je ve vzduchu (1980) doplatil na slabý příběh (cestování časem je nápadité, ale musí se umět, viz. Zítra vstanu a opařím se čajem) s málo prvky fantastiky.
Čeští filmaři si zřejmě roboty představují v podobě babiček. Další snímek, kde svět ovládnou stroje v podobě babiček je Babičky, dobíjejte přesně! (1983). Každá rodina, která zatouží po „umělé“ babičce se musí smířit i s tím, že je bude natolik milována babičkou, až je bude moc svou láskou i zabít. Film Ladislava Rychmana má zábavný námět, jen ale mírně pokulhává s dobou.
V novodobé historii českého filmu se již moc sci-fi a fantasy snímků neobjevilo. Snímek Jaromila Jireše Dvojrole (1998) v hlavní roli s Terezou Brodskou spíše odpovídá dramatu, ale svým námětem (výměna mozku z mrtvé staré vědkyně do lebky mladé rebelky) se dotýká právě sci-fi žánru. Za titulní roli dostala Brodská Českého lva.
A nejnověji se na nás chystá fantasy, které odkazuje na to nejlepší z ruky Karla Zemana. Režisér Tomáš Krejčí chystá na letošní rok film Poslední děti Aporveru, který bude vyprávět o lásce, která dokáže zachránit svět Aporveru před zkázou. Film bude využívat počítačové, ale i animované triky. Další připravovaný sci-fi film Válka s mloky zatím oslňuje jen svým trailerem, ale zajisté má nakročeno stát se nejúspěšnější českou adaptací žánru sci-fi.
Tento článek slouží jako přehled českých filmů, kterých se týká téma sci-fi a fantasy.
Příště: 2. díl Český filmový muzikál
