Recenze: Prometheus (80 %) – Forma vítězící nad obsahem

Letošní očekávané filmy mají jedno společného – nemalé zklamání. Po Sněhurce a lovci je nejinak tomu i u velkoryse mediálně podporované nové sci-fi podívané Ridleyho Scotta Prometheus.

Vyspělá civilizace před mnoha tisíci lety nechala na Zemi pozvánku budoucím generacím. Po dvou letech cesty vesmírem se skupina vědců dopraví na základě takové pozvánky na měsíc, na kterém by rádi objevili původ vzniku lidstva (a my, diváci, důvod vzniku vetřelce). Posádka lodi Prometheus zjišťuje, že původní plány promluvit si s Tvůrci nebudou zas tak snadné…

Režisér Ridley Scott (75 let!) se vrací tam, odkud k nám dorazil v roce 1979 Vetřelec (neberte to tak doslova…). Scott dokáže stále skvěle vystavět atmosféru, při které budete s napětím očekávat, co kde na koho z rohu „vybafne“, ale už to není takový nářez, jako při sledování prvního Vetřelce, kdy napětí ve vás postupně rostlo a rostlo. Příklad: Jedna z hrdinek se chce zachránit, zbývá jí posledních pár sekund k záchraně, napětím nedýcháte, čekáte, jestli se zachrání… Zachrání, ale jen proto, aby vzápětí mohla umřít.

Mezi postavami, bez jakékoli debaty, kralují hlavně dvě – robot David (Michael Fassbender) a vědkyně Elizabeth Shaw (Noomi Rapace). Tajemný David, u kterého si nejsme jisti jeho motivací pro věci, které dělá a „nudná archeoložka“ Elizabeth, která se zase postupně proměňuje v neohroženou bojovnici až k závěrečnému monologu. Nebýt jich, z filmu je už od začátku jasná sci-fi telenovela s postavami (přísná velitelka, hrdinský kapitán, obětující se hlavní hrdina), která by zasloužila daleko horší hodnocení.

V průběhu filmu jsem se párkrát pozastavil nad otázkou, kolik členů posádky má vlastně loď Prometheus? S překvapením jsem zjistil, že nejsem schopen je všechny spočítat, ale jistojistě je jich tolik, aby měli scénáristé koho postupně likvidovat. Což je další kámen úrazu: typické vyvražďovací klišé nechybí ani tady.

Prometheus se může chlubit hlavně vizuální stránkou, při které budete příjemně překvapeni, jaká je to na tom filmovém plátně všechno krása. Navíc, všechny dekorace vypadají naprosto dokonale a jsou detailně propracované, tudíž nebudete mít sebemenší pocit, že vše se točilo na modrém pozadí a následně bylo v počítačích doděláno (viz Avatar). Z filmu je zkrátka cítit poctivá filmařina.

Vše poctivé ale přestává, přijde-li na řadu scénář (některé chování postav skutečně nemá smysl), který mají na starosti pánové Jon Spaihts a Damon Lindelof z jejichž hlavy vznikla slátanina Kovbojové a Vetřelci. Slibný rychlý začátek alá něco „visí ve vzduchu“ je střídán zpomalenou druhou třetinou filmu a s následujícím koncem, který může zklamat nejednoho sci-fi fanouška a rozhořčit „nepolíbeného“ diváka, který nedostal odpověď na spoustu otázek z celého filmu.

Prometheus vypadá tak, že je neskutečně vystříhaný anebo prostě špatně napsaný (klaním se k první variantě, kterou potvrzují i jiné recenze). Spousta scén, které by mohly divákovi napovědět ještě více, chybí, a proto si chtě nechtě budeme muset zřejmě počkat na režisérský sestřih s příchodem DVD.

Opět se potvrdilo, že masivní mediální kampaně mohou být někdy na škodu, ale nebylo by fér za to Prométhea odsoudit do filmových pekel. Počkejme si na dvojku…

P. S. Film ve 3D ani nemusel být. Nejsou v něm vyloženě scény, které by díky 3D dostaly nový rozměr a pro diváka byl tak zážitek umocněnější. Ale v IMAXu si Promethea užijete i tak.

P. P. S. V amerických kinech film za první víkend vydělal 50 mil. dolarů, v těch českých 8,1 mil. Kč. Celosvětově má na kontě Prometheus již přes 141 mil. dolarů, takže se dá označit jako úspěšný, leč zejména díky masivní propagaci. A bude zajímavé sledovat jeho výdrž v předních příčkách.