Český cizinec v Praze

První kroky mě samozřejmě vedly na Václavské náměstí. Jen jsem odbočil na rohu Mc´Donaldu a už jsem byl hnán davem cizinců. Hnal jsem co mi nohy stačily, jen aby mě nezašlápli, směr dolů... Nedaleko jedné výlohy mobilního operátora se pravidelně kývající muž od zdi ke zdi, zřejmě bezdomovec, snaží vyžebrat nějaký ten peníz...

Stále aktuální obrázek centra Prahywww.pooh.cz

Přijížděl jsem do Prahy s úplně jiným zájmem. Ale proč se nepochlubit s matičkou měst. No, ono jak se to veme... pochlubit se...

Tříhodinové zpoždění vlaku mě naštěstí nepotkalo, takže jsem do Prahy dojel podle naplánovaného času. Hala nádraží kupodivu zela "prázdnotou" (sem tam nějaký ten vysokoškolák vracející se domů, nějací turisté, pár pracujících). Zkrátka dobře zvolený den. Jsme zvědav jak si stavaři poradí s rekonstrukcí nádraží. A hlavně s neustále přítomnými bezdomovci.

 První kroky mě samozřejmě vedly na Václavské náměstí. Jen jsem odbočil na rohu Mc´Donaldu a už jsem byl hnán davem cizinců. Hnal jsem co mi nohy stačily, jen aby mě nezašlápli, směr dolů. Pár letmých pohledů do výloh (na nákupy není čas) a už jsem byl Na Příkopech.

První poznávací znamení: všechny zdejší odpadkové koše jsou přeplněny vším možným od kelímků až po obaly z místních Mc´Donaldů. Kam umístít jiné odpadky mě nenapadá... Přítomnost "mekáčů" mě natolik pohltila, že jsem musel ihned jeden navštívit. Objednané menu mě jistě na chvíli zasytí, a ulehčí mé peněžence. Když tu náhle kolem stolů prochází slušně oděný mladík a dívá se všem do taců, jestli nezbyl nějaký ten zbytek. Údiv v mých očích je docela na místě. Mladík vyjde před restauraci a neváhá vysrknout zbytky nápoje z kelímku vyhozeného v koši. Hamburger tam pro něj dnes žádný nezbyl.

 Usednu kousek od prodejny módního oblečení na lavičku a sleduji dění kolem. Zaslechnu pokřik: "Dědo, zvedej se, nemá to cenu, je tu kejváček, nic nevyžebráš!". Kejváček?! Divím se. Porozhlédnu se a je mi jasno. Nedaleko jedné výlohy mobilního operátora se pravidelně kývající muž od zdi ke zdi, zřejmě bezdomovec, snaží vyžebrat nějaký ten peníz. Kdo ho vidí poprvé smiluje se a něco přihodí, ale jak já zjišťuji od přicházejícího kamaráda, tenle chlapík je v pořádku. Kývání má dokonale nacvičené.

Spolu s kamarádem čekáme a rozmýšlíme se kam zajdem. Kamarád si neváhá zapalít. Hned je u nás jiný bezdomovec s prosbou o cigaretu. Pochopil jsem výraz kamaráda, který rukou lovil v kapse krabičku, a odpověděl jsem za něj: "Nemáme!". Myslel jsem, že bude klid, ale zas někdo příjde. Otočím se, a tam krásná dívka, zřejmě Italka, pronese anglicky prosbu: "Nemáte, prosím, cigaretu?". Kamarád je poučen a sám vyřkne: "NO!!!". Italka zklamaně odchází.

A já taky. Na tohle už nemám nervy. Jdem si raději sednout na dvanáctku Pilsnera.