Při svých cestách se setkávám s mnoha lidmi, kteří vyjadřují znechucení nad politickou situací a nad tím, že občan je denně deptán vším možným
Při svých cestách se setkávám s mnoha lidmi, kteří vyjadřují znechucení nad politickou situací a nad tím, že občan je denně deptán vším možným.
Český živnostník se brzy stane vyhynulým druhem. Jen taktak se drží nad hladinou přežití. Nejenom, že mu už pomalu ve všech obcích vyrostla konkurence ve formě různých večerek atd., ale je mu ze strany úřadů znepříjemňován život nesmyslnými kontrolami, při čemž velkých ryb se úřady bojí. Když lidem, stěžujícím si na poměry říkám, že mnohé lze vyřešit tím, že je třeba volit nové strany a ne ty parlamentní, které jsou už dávno zarostlé mechem lhostejnosti k potřebám občanů, tak v podstatě dostanu vynadáno: „Dejte mi pokoj, dal/a jsem hlas Věcem veřejným a doteď se za to stydím. Do tří měsíců se každá strana tam nahoře zkazí. K volbám už mě nikdo nedostane.“
Za doby před rokem 89 si lidé říkali bude líp, až tu ti papaláši nebudou. Papaláši odešli a nastoupili jiní, ze kterých se stali noví papaláši. Pak lidem svitla naděje. Je tu někdo kdo vyžene dinosaury. I ten je totálně zklamal. Lidé už nevěří ničemu, opět se ideově odstěhovali na své chalupy. Ovšem i na ty chalupy, oproti době před rokem 89, je dostihuje stres z obavy před ztrátou zaměstnání, nebo obava, že jim důchod nebude stačit na pokrytí základních životních potřeb, že se na tu chalupu nebudou moci dostat, protože benzín je už pomalu cenově nedostupný a veřejná doprava se ruší. Beznaděj se promítla i do faktu, že se lidé u nás, na rozdíl od jiných zemí, nepojišťují na důstojný a pohodlný život ve stáří, ale pojišťují se na pohřeb.
To je popis stávající situace. Vrátím se však k tomu, že díky zklamané důvěře ve VV už mnohé i z toho mála, co k volbám chodí, už k volbám nikdo nedostane. To je velmi závažné a já začínám mít pocit, že to je cílem všech mediálních šarád, kterými jsme denně krmeni. Čím méně lidí půjde volit, tím zaručeněji bude zakonzervován současný stav, neboť k volbám přijdou zaručeně ti, kteří z moci velkých stran profitují. Volby jsou totiž platné, i když přijde volit třeba 1% oprávněných voličů. To je vidět na senátních volbách, kdy při účasti pouze 10 % voličů vždy vítězí buďto kandidát ČSSD nebo ODS a třeba kandidát, který je pozitivně znám v daném obvodě, pokud kandiduje za někoho jiného, nemá šanci, díky obvyklému postoji většiny - „nebudu volit do Senátu, protože s existencí Senátu nesouhlasím“, a tak je zvolen ten, kterému by většina nikdy hlas nedala.
Proč se můj článek jmenuje Věci tajemné.
Můj názor na VV byl poměrně příznivý, protože jsem zvyklý z doby před převratem nevěřit novinám. Když někoho novináři haní, spíše mu fandím a když někoho chválí, mám se před ním na pozoru. Svůj příznivý názor na VV jsem začal přehodnocovat až v momentě, kdy vyplula na povrch suchá informace, že tato strana dostala minulý rok velké sponzorské dary z daňového ráje.
Zcela nepochopitelné bylo pak pro mne vystoupení K. Peake dne 17.4. a její odchod z VV, v době, kdy začalo být pomalu jasné, že od května bude předsedkyní této strany. Až jsem padl na blog J. Škárky z 10. dubna, který se ocitl v těsné blízkosti mého blogu na žebříčku dle karmy:
http://skarka.blog.idnes.cz/c/255276/Chysta-Vit-Barta-s-prezidentem-Klausem-novou-stranu.html
Toto bylo napsáno 10.dubna, to jest jeden týden před vystoupení K.Peake. Je článek J. Škárky vysvětlením této nepochopitelné situace?
A teď proč o tom vůbec píši. VV posloužily jako vynikající prostředek pro zachování moci parlamentních stran. Média celou dobu hlásají: „Podívejte se voliči na to, jak dopadnou vaše hlasy, když je dáte někomu neznámému!“
Je si však třeba uvědomit, že VV nebyly obyčejnou „novou stranou“. Měly před volbami celou republiku pokrytou billboardy. Do všech stránek se dostaly jejich volební noviny. To všechno stálo desítky milionů. Kde na to neparlamentní strana mohla vzít peníze? A nakonec i předčasné volby, které se měly konat v září 2009 (to ještě VV nebyly známy natolik, aby se dostaly do parlamentu) byly zrušeny. VV byly každý týden na obrazovce ze všech krajů. O tom nemohly jiné neparlamentní strany ani snít. To přece nemohlo být jen tak. V tom byl už od počátku nějaký záměr. Takový scénář musel někdo napsat a předem vědět, jak to dopadne.
Jsem zastáncem přímé demokracie a odvolatelnosti politiků, tak, jak to má naše strana v programu už od roku 2002, a tak jsem to i prezentoval v Politickém spektru, jehož poslední opakování bude snad, (pokud to ČT zase nezruší), v sobotu 28.4. v 7,30 ráno na ČT 24:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10116287760-politicke-spektrum/
Ovšem přímou demokracii lze zavést pouze účastí voličů ve volbách a ne účastí na demonstracích. Nakonec občanské iniciativy, které demonstrace v podstatě vyvolaly, přišly zkrátka a v přenosech z demonstrace o nich téměř nebyla ani zmínka. Zato se tam objevovala ve své plné kráse jedna velká parlamentní strana s téměř všemi jejími představiteli. Obávám se, aby demonstranti zase nesplakali nad výdělkem, tak jako tomu vždy bylo po masových projevech vůle lidu, které posléze vyústily v hluboké zklamání. Organizované účastníky demonstrace přivezly vlaky a autobusy z celé republiky (kdo to platil?).
Jak řekli pánové Nečas a Kalousek. Demonstranti mají na demonstrace ústavní právo. Tak to vidíte. Těch demonstrací a generálních stávek může být nespočet. Negativně se dotknou pouze řadových občanů. Vláda si z toho nic nebude dělat a její ministři si rádi s odborovými bosy zajdou i na pivo. Však na to mají také právo, že? Jediné ústavní právo, které může něco změnit, je účast ve volbách. A volba těch, kteří nebyli součástí jakéhokoliv uskupení dosavadních vládců. A neargumentujte případem VV. Na jejich kandidátkách byli i bývalý hejtman, bývalý senátor atd. Volit je třeba takové kandidáty, kteří nikdy nebyli v politice.
V minulých volbách se prosadila kroužkovací revoluce. Ve volbách má každá strana, nebo kandidát do Senátu svůj lísteček. Propagujme nyní tedy„lístečkovou revoluci“. Vhoďte do volební urny lísteček se stranou, která se nikdy nezúčastnila vrcholné politiky. Nejlepší demonstrací je účast ve volbách, a to i v těch, které jsou do instituce, se kterou bytostně nesouhlasíte.
