Nemáme moře, nemáme průzračná jezera, nemáme velehory. Měli jsme však nádherné lesy. Nyní je ničí nejenom kůrovec
Už dlouho jsem nenapsal žádný článek. Je to tím, že jako předseda Rozumných připravuji krajské volby a cestuji po celé republice, abych hovořil s každým našim kandidátem osobně. Nepřijímáme totiž na naše kandidátní listiny žádné politické turisty, žádné „osobnosti“, které jste mohli v průběhu let najít jako kandidáty za ODS, pak za ANO, TOP či ČSSD a nyní je zřejmě budete nalézat na billboardech a plakátech za úplně jiné hnutí (mimochodem hnutí je módní název pro stranu, což jako první v roce 2011 použilo ANO a dnes je papouškuje kdekdo).
Máme totiž názor, že pokud se na kandidátních listinách objevují u nových hnutí jména, která byla k nalezení v minulosti v uskupeních, která stojí za „blbou“ náladou a zhnusení občanů z politiky, nemůže se v žádném případě jednat o změnu. Jedná se opět o totéž, jenomže v jiných, byť krásně barevných módních šatech.
Při těchto cestách jsem se seznámil s odborníkem na lesnictví, který mne provezl velkým územím kdysi krásných lesů, dnes vydrancovaných nešetrně hospodařícími akciovými společnostmi.
Základ ke zničení našeho jediného přírodního bohatství dala devadesátá léta, kdy se díky heslu, že všechno zařídí neviditelná ruka trhu, zničil monopol státní firmy Lesy České republiky na veškerou péči, včetně výtěžnosti. (Nemyslím tím na restituci lesů, myslím tím na to, co zůstalo v péči státního podniku Lesy ČR. Soukromí majitelé lesů se chovají k lesům případ od případu. Někteří velice pečlivě, někteří, kteří žijí od svého majetku na stovky kilometrů daleko, bohužel jako k pouhé investici).
Lesy ČR měly veškeré prostředky k tomu, aby zabránily šíření kalamit, včetně té kůrovcové (odborně je onen zabiják lesů nazýván lýkožrout smrkový) . Měly techniku, pily atd. Nemohu zde vše popisovat, ani tomu za jediný den otevírání očí nemohu rozumět.
V rámci neviditelné ruky trhu, se všeho musely Lesy ČR zbavit, a výtěžnost lesů byla outsourcovaná do akciových společností. Takže státní podnik má zodpovědnost a nemá prostředky k tomu, jak lesy sanovat a soukromým akciovým společnostem jde samozřejmě „až v první řadě“ o výdělek a zdraví lesů je jim naprosto podružné.
Mrzí mě, že mladí lidé nemají možnost srovnat stav lesů před třeba dvaceti lety a nyní a domnívají se, že „rezavé“ stromy je něco přirozeného. Lesy jsou plíce země a právě pro naše děti a vnuky je třeba je zachránit.
Samozřejmě, že ke zkáze přispělo sucho posledních pěti let, ale při zachování šetrného zacházení s lesy, se mohlo leccos zachránit.
Nyní jsou lesy plné klestí, které nikdo neodklízí (není z toho kšeft a dotace na odvoz klestu byla před lety zrušena) a brouk si v lesním nepořádku libuje. Některé kmeny jsou určeny ke shnití. Onen, nyní už lesní odborník v důchodu, dříve zodpovědný za velký úsek lesů v jednom z našich nejkrásnějších koutů země, je z toho zoufalý. Myslí si, že lesy jsou nenávratně určeny k zániku.
My si to nemyslíme. Lesy je třeba zachránit! Ale s těmi, kdo za to mohou, to nejde.
Nenechme se ošálit hezkými řečmi těch, jejichž neviditelná ruka trhu téměř zničila to jediné, co naše krásná česká, moravská a slezská zem měla, a co doufáme bude mít i nadále.
Mgr. Petr Hannig. Autor je předseda strany ROZUMNÍ
