Tato dvě slova zlovolně vyřčená účastnicí protestu proti hlavě státu při zahájení školního roku prvňáčků na Praze 6, mají o hodně hlubší význam, než je onen povrchní, politický.
Možná, že se některý z dříve narozených občanů setkal s naprosto nepochopitelných chováním mladé generace ke starším spoluobčanům. Samozřejmě naprosto nepochopitelným pro nás, pro které byla neúcta ke starším, naprostým tabu. Sám jsem byl jednou účasten výjevu nad kterým zůstává rozum stát nám, kteří jsme byli vychováváni v tradicích humanitní společnosti, vyvíjející se v Evropě po staletí.
Do autobusu nastoupila velice stará, nepohyblivá paní o berlích. V nových autobusech jsou stupínky a dokonce i některá místa pro invalidy jsou v místě, kam se musí po stupínku. Zatímco plošina autobusu pro kočárky je v podstatě v rovině.
Ona staší paní, cca nad osmdesát let, se s námahou vysoukala na onu v podstatě rovinu a potřebovala si sednout na jedno z obou sklápěcích sedátek, které okupovala mladá žena s kočárkem. Nebylo by problémem starou paní s berlemi pustit sednout na jedno ze sedátek a mladá žena mohla sedět a držet kočárek také na jednom. Ona však okupovala obě sedátka.
Protože jsem člověk, vychovaný k občanské odpovědnosti, tak jsem slušně požádal onu mladou ženu (cca 20 let), aby starou paní s berlemi pustila sednout na jedno ze dvou jí okupovaných sedátek. Dostalo se mi odpovědi „Držte hubu“. Aby dvacetiletý člověk, byť mající dítě, na slušné požádání 70ti letého ne pro sebe, ale pro ještě staršího nemohoucího člověka, vyřkl takováto slova, je v kontextu dřívější doby, naprosto absurdní.
Tento můj postřeh asi není ojedinělý. Poslouchal jsem papežův projev z Irska, kde řekl něco v tom smyslu: „Dnešní mladá generace by starší občany nejraději nechala skartovat jako nepotřebné.“ Takže je to asi všeobecný evropský jev.
Malinko odbočím. V Praze, a je to možná i v jiných městech, se skoro vytratil zpěv malých zpěvných ptáků, protože je vyhubily jako slabší tvory straky. Sám jsem jednou zahnal straku, která uklovávala hlavičku ptáčete. Upozornil mne na ten jev zoufalý křik rodičů onoho ptáčete.
Jeden známý byl zase přítomen úkazu kdy v rámci stejného druhu vodního ptactva, byl uklován k smrti slabší jedinec.
Možná, že se divíte, že já, který většinou upozorňuji na nebezpečí plynoucí z přílivu bezpečnostně rizikových migrantů, upozorňuji v tomto článku na takové nepolitické věci. Ale, vážení čtenáři, to je vysoce politické.
Celá civilizace spěla k tomu, že slabší jsou chráněni morálkou před silnějšími, starší požívají přirozenou úctu mladých, k osudu handicapovaných není společnost lhostejná atd.
Obávám se, že dnešní doba tento staletý vývoj hodila za hlavu a začíná se chovat jako společnost zvířecí. Kde vítězí silnější, zákony jsou tak komplikované, že nahrávají opět silnějším, nebo „vyčůranějším“, miliardoví zloději jsou nepotrestovatelní. Ke starším a i jinak handicapovaným občanům se chová společnost hrubě, bezohledně.
Takže toto slovo „FUJ“ vyjadřuje podvědomě z úst té ženy v podstatě odpor ke starší generaci, k někomu, kdo špatně chodí, kdo musí používat hůlku, kdo libě nevypadá pro oči oné ženy.
To slovo „TÁHNI“, vyjadřuje absolutní neúctu ke všemu, k čemuž jsme během historického vývoje dospěli. Pokud to pronesla před dítětem, tak ho učí neúctu ke starším osobám, neúctu ke státním symbolům, neúctu k tomu, jak se chovat ve společnosti atd.
Myslím si, že, aby naše civilizace nezanikla, je třeba se vrátit k elementárním základům. A proto jako kandidát na senátora na Praze 8 a na zastupitele hlavního města Prahy navrhuji to, co bylo dříve nedílnou součástí MHD. Povinně nápis: UVOLNĚTE MÍSTO STARŠÍM občanům a těhotným ženám. Navrhuji též zákon na zpřísnění trestů pro ty, co napadnou starší občany, nemohoucí občany, invalidy a vůbec ty, co jsou slabší a nemohou se bránit.
Zároveň novelizaci zákona o nepřiměřené obraně. Můj návrh zní: „Každý kdo někoho nebo něčí majetek napadne, musí počítat s jakoukoliv obranou napadeného. Ten, kdo pomůže napadenému je tímto zákonem chráněn také.“
Pokud se nevrátíme k úctě jednoho k druhému, k ochotě pomáhat slabším, tak jsme jako civilizace odsouzeni dříve či později k zániku.
Mgr. Petr Hannig, kandidát na senátora č.13 ve volebním obvodě sídlo Praha 8 a lídr kandidátní listiny č. 14 Rozumných do zastupitelstva hl. m. Prahy
