Pane Holešovský, skvělé. Ano, sebedůvěra je cestou. Důvěra v to, že je možné svým vlastním přičiněním změnit věci. Hledejme cesty!

Chtěl bych vymyslel způsob, jak vrátit lidem důvěru v lidi. Myslím, že základem důvěry je sebedůvěra. Pokud nevěřím sám sobě, těžko uvěřím lidem jiným. A potom, je vůbec možné najít větší okruh důvěryhodných, opravdu slušných lidí?

Budu přemýšlet o tom, jaké je třeba nalézt nástroje k tomu, aby bylo možné začít vytvářet společenství slušných a důvěryhodných lidí. Třeba se najde mezitím někdo, koho také něco napadne.

Okruh důvěryhodných lidí je možné najít, jsou to většinou ti, které máme ve skupinové adrese. Mám jen dvě nebo tři skupiny adres, kteří mně dali na srozuměnou, že emaily o politice nechtějí. Časem jim vysvětlím, že je potřeba se o politiku starat, že až nám vytáhnou všechny peníze z peněženek, tak bude pozdě. Až nebudeme moci ani za bílého dne vyjít z domu, tak bude pozdě. Ostatním automaticky přeposílám všechna zajímavá sdělení stran politiky, nikdo neprotestuje. Osobními rozhovory přesvědčují okolí, aby všichni šli k volbám a dali hlas jen NEparlamentním stranám. Jiná zákonná možnost jak provést u nás změny totiž není, prozatím. Přesvědčuji je tedy, aby sobě a nám věřili. Důvěra se vyplatí, vrátí se to v dobrém...

Že článek ťal do živého již svým názvem, je nyní jasné. V této tzv."moderní" době, kdy za každým druhým slovem chytráci používají slova typu "projekt, nové technologie" apod., dávají nejen najevo svoji malou slovní zásobu, ale taky projevují neznalost kdysi platných norem slušnosti a my v této době pozorujeme absenci slušných vztahů. Důvěra tyto dobré vztahy nutně provází a málokterý diskutér se asi cítí býti povolaným se k tomu vyjadřovat. Extrém - před 160. lety na Volze nemusela mít smlouva písemnou formu a byla soudně vymahatelná! Nejen tam se jaksi vše pokazilo, zmrvilo jak píše a říká pan Ludvík Vaculík. Takže je co napravovat a cesta je přes důvěru, třebas i tu s prověřováním, ověřováním. Někdy a někde se začít musí, tak proč ne podle toho, co nám nabízí zdravý rozum. Navázat máme na co, máme to v genech národa, jak je to mezi řádky  uvedeno v článku...

Důvěra je křehká věc.

Kde ji chcete vzít, když jste se už tolikrát přesvědčil, že nemá smysl?

Ovšem v rodině? Proč ne?

Já a můj bratr proti bratranci. Já a můj bratranec proti zbytku světa. Klidně.

Není potřeba stále "bojovat" proti někomu a něčemu. Stačí používat zdravý rozum ve prospěch našeho národa, za důstojný život v našich krajinách. V zastupitelských orgánech, těch nejvyšších, jsou již důvěryhodní lidé. Prozatím ale nejsou vidět výsledky jejich nadšení, se kterým tam šli, když jim dali voliči svůj hlas. Nesoudím, jen konstatuji. Ozbrojme se trpělivostí a stále tlucme,  bude nám otevřeno. Jiná zákonná cesta ke změnám, než-li všichni jít k volbám a dát hlas jen NEparlamentním stranám (omlouvám se za negativní znaménko), prozatím není. Jedině v tomto případě má důvěry smysl, takto to vidím já...