Čím více zákonů, tím méně spravedlnosti

Také vám někdy přijde prapodivné, že jeden soud v jedné a té samé věci vynese přísný rozsudek a druhý naopak obžalovaného kompletně zprostí viny? Kam se ztratil ten pevný pilíř společnosti, kterým měla být justice?

Ať už se na se na Spojené státy díváme jakkoli kriticky, jedna věc je nezpochybnitelná. O tamní soudní systém se lidé, společnosti i podnikatelé mohou opřít. V první řadě tam existuje dodatek Ústavy, který zaručuje svobodu slova. Já stále svým přátelům říkám, kandidovat Donald Trump u nás či někde jinde v Evropě, tak ho během kampaně zavřou za jeho výroky. Naše zákonodárství je zaneseno takovým nánosem zákonů, které mohou kohokoliv tak zvaně chytit za šos a uvrhnout ho do problémů, ačkoliv konal to, co bylo nutné, mluvil pravdu a zdravý rozum mu říkal, že to je správné.

    V anglosaském zákonodárství jsou instituty, které zaručují vyváženost rozsudků po celém území daného státu. Je tam precedenční systém, který znemožňuje, aby soudy vynášely absolutně opačné rozsudky. Mají tam také poroty, kde kolektivní mozek nezávislých, náhodně počítačem vybraných občanů, je méně ovlivnitelný než například náš samosoudce, který seká jeden případ za druhým.

      Já se už od roku 2002 snažím přesvědčovat naše politiky, aby uvážili, po tolika chybných a mnohdy i skandálních rozsudcích co slýcháme, zavést osvědčený systém, který jsem popsal výše. Marná snaha. Asi to politikům, kteří proniknou do parlamentu vyhovuje. Sami si mohou říkat, co chtějí, neboť je chrání imunita a ti stojící přede dveřmi institucí zaručujících imunitu jsou v podstatě, pokud chtějí upozorňovat na nebezpečí plynoucí třeba z imigrantské vlny a islámského terorismu, jednou nohou v kriminále.

       Chápu, že si tím politici sedící v parlamentních lavicích stavějí kolem sebe zeď. Rozbředlý systém naší soudní praxe, a vlastně už celý proces od vyšetřování, přes státní zástupce po soudy dokáže z nevinného člověka udělat zločince a ze zločince bezúhonného člověka. Napadá mě kalvárie Jiřího Čunka, který i když požíval imunity, leč přesto za přispění médií musel přechodně odejít z výsluní zpět na své Valašsko. Pravda se v jeho případě nakonec ukázala, ale že by se někdo omluvil? Že by se v médiích objevily velké titulky – „Téměř justiční vražda – Čunek nevinen“ Jenom negativní věci jsou pro média zajímavé.

       Kolik špičkových a nevinných lidí postihnutých naším justičním systémem, ať už to jsou podnikatelé, živnostníci, lidé v rozvodových řízeních a v dalších nespočetných špatně posouzených kauzách nenalezlo satisfakci za nespravedlivý rozsudek.

      Ale já se svým způsobem nedivím ani soudcům. Naše zákony ověnčené neproniknutelnými novelami jsou tak obojetné, že chtít se jimi řídit může být nerozlousknutelný oříšek. Je prostě třeba vyčistit naše zákony, snížit jejich počet na minimum. Ideální by bylo Desatero, které dostal naděleno od Boha Mojžíš.

      Chceme-li více spravedlnosti musíme mít méně zákonů. Snad se v letošních volbách dostane do Poslanecké sněmovny nějaká rozumná strana, která bude mít toto na paměti. Dovolte abych na závěr citoval Ing Jiřího Fialu, který se zabývá tím, jak nasměrovat justici tak, aby byla hodna svého jména: STÁT, KTERÝ NEUMÍ ZAJISTIT SPRAVEDLNOST, ZTRÁCÍ SMYSL. Začněme se zajímat o justici dříve, než se ona začne zajímat o nás.