Ztracená historie – Tentokrát Šmeral Art Factory v Brně - díl druhý - Ignaz Storek

Nový kulturní a galerijní prostor, který vznikl v areálu tradičních Šmeralových závodů v Brně a nabídne během sezony výstavy současného umění, performance, workshopy, tvůrčí dílny, přednášky i prostor pro neformální setkávání.

Jedny z největších brněnských továren byly 1949 pojmenovány „Spojené strojírny a slévárny B. Šmerala“. V roce 1958 byl národní podnik přejmenován na „Šmeralovy závody“, po privatizaci v roce 1993 nese firma název „Šmeral Brno, a. s.“

A l e – nevím, nevím, povídá ten malý šotek v paměti, ty závody přece existovaly už v 19. století?

Byl to již nemladý člověk jménem Ignaz Storek (tedy ne Ignác, jak někde uvedeno) který založil 1889 v Brně na Křenové dřevěnou fabriku, slévárnu. Své znalosti získal dlouholetou praxí v malých železárnách v okolí obce Veverská Bitýška. Závod prosperoval. Moc tomu nerozumím, odborníci najdou detailní líčení postupného rozšiřování závodu, koupě okolních pozemků a také nabídky železných a ocelových produktů a konstrukcí v různých publikacích, převážně v němčině. Koncem 19. století patřila firma k nejvýznamnějším továrnám svého druhu v monarchii. Samozřejmě že válka, tedy ta 1866 a světová hospodářská krize let 1872-73 přerušila prosperitu podniku, ovšem podařilo se vše překonat. Podnik firmoval pod názvem „IGNAZ STOREK BRÜNN Stahlhütte/Eisen- und Tempergiesserei/Maschinenfabrik“

Po smrti Ignaze Storka (1889) převzal firmu jeho syn Heinrich (1862-1918). Tedy ne Jindřich, jak z oblibou počešťují někteří – i významní – čeští historikové původní německá, v matrikách zapsaná křestní jména. Heinrich byl vzděláním magistr farmacie, ovšem s chutí se pustil i on do práce v podniku, a i jemu se podařilo rozšířit jak podnik, tak i celkovou nabídku. Byl prvním uživatelem slévárenské Siemens-Martin-pece, postavil budovu chemické a fyzikální laboratoře – firmě se dařilo. I sociální péče o zaměstnance nezůstala v pozadí, Heinrich zřídil systém podnikového penzijního fondu.

Po Heinrichově smrti převzal 1918 firmu nejstarší syn, Edwin. (1888-1944). Nebylo to jednoduché, po konci první světové války a vzniku republiky byly možnosti vývozu produkce jako doposud vznikem hranic na území bývalé monarchie značně omezené. Ale i on byl velice úspěšným podnikatelem V sociální oblasti zřídil pro své zaměstnance závodní jídelnu a učňovské ubytování.

Po jeho úmrtí se vedení ujal druhorozený syn, Dr. Gerhard Storek (1889-1956). Podnik vedl až do roku 1945, do vyvlastnění a do odsunu. V tu dobu měl podnik na 1500 zaměstnanců, českých a německých a prosperoval bez jediné stávky.

Nejvýznamnější a legendární krok rodiny byla podpora, kterou poskytl Heinich Storek Viktoru Kaplanovi, profesoru na německé technice v Brně. Kaplan, (1876-1934) rakouský geniální inženýr se celý život zabýval myšlenkou na využití vodní energie pomocí speciální turbíny. Storkovi poskytli svým podnikem nutné zázemí pro tyto práce, v roce 1918 se mohlo s výrobou „Kaplanovy turbíny“ začít. Nebylo to jednoduché, jak z politických důvodů, tak i z praktických, jednalo se o vysoké finanční náklady v předstihu, konkurence byla vysoká, národnostní uvědomění české vlády první republiky udělovalo zakázky výlučně konkurenčním podnikům – ale časem se Kaplanova turbína prosadila a úspěch podniku rostl a rostl.

Všichni mužští členové rodiny byly v podniku různým způsobem zaměstnáni. Jejich zkušenosti a nadání se projevilo i po „odsunu“ rodiny.

A co se stalo po „odsunu“?

Edwinův bratr Dr. Gerhard Storek se stal v SRN technickým poradcem řady sléváren, později zaměstnancem ve Spolku německých slévárenských odborníků (Verein deutscher Giessereifachleute)

Heinz Storek (1892-1952) se stal zakladatelem firmy „Dipl.Ing. Heinz Storek“ později „Brüder Storek“ v Linci. Samozřejmě že nikdo z rodiny si nesměl vzít nějaké patenty nebo důležité dokumenty do „odsunu“. Přesto se Heinzi podařilo společně s bratrem Herbertem na základě svých zkušeností vytvořit prosperující podnik se zaměřením na vodní elektrárny, turbíny, přehrady atd.

Herbert Storek (1899 – 1990) byl vyhlášeným odborníkem na vodní turbíny. Podařilo se mu získat německý podnik Krauss-Maffei ke spolupráci na příštích 25 let. Na 70 Kaplanových turbín bylo vyrobeno m.j. pro vývoz do Rakouska, Francie, Turecka a dalších. Herbert Storek získal 11 patentů jako i řadu vyznamenání. Ještě dlouho po odchodu do důchodu a ukončení spolupráce s Krauss-Maffei se na něj obraceli zákazníci z celého světa a stal se uznávaným odborným poradcem

1959 byla Herbertu Storkovi v Norimberku udělena Cena Rudolfa Diesela, ostatně profesoru Viktoru Kaplanovi již 1954. Cena Rudolfa Diesela se uděluje každoročně od roku 1953. Toto ocenění oceňuje podnikatelské osobnosti a společnosti, které prokázaly jak svou vynalézavost, tak schopnost úspěšně převést nápady do obchodních aktivit.

Takové úspěchy vysílají silné poselství celé ekonomice. Medaile Rudolfa Diesela si klade za cíl dostat tyto úspěchy do povědomí veřejnosti a zároveň motivovat mladé lidi k inovacím a podnikatelským snahám. Mezi nositele této ceny patří také Ferdinand Graf von Zeppelin, Carl Friedrich Benz a další.

Krátce po sametové revoluci, po letech v Brně, jsme projížděli Křenovou. Vidíš, tady byla továrna Storků, dnes Šmeralovy závody nám řekl známý. Neviděla jsem nic. Tedy mimo jakéhosi plotu, zarostlého divokým a vysokým plevelem a za ním kousek zchátralé budovy. Dokonce jsem klikla na fotoaparát, ovšem fotku dnes už nenajdu. Zřejmě nic moc ta fabrika koncem 20. století.

O něco později jsem měla krátký kontakt s jednou s žen rodů Storků, vystudovanou architektkou. Vyprávěla mi, že jednoho z jejich příbuzných vyhledal krátce po konce války jistý člověk, který mu nabízel jménem české vlády zpětné vyjmutí z odsunu, návrat do Brna a převzetí a řízení celého podniku. Onen člen rodiny se přemluvit nedal, zůstal „na Západě“:

Recht měl.

Někde v arálu je pamětní deska na Viktora Kaplana. Co myslíte, neměla by tam místo malá upomínka na rodinu, která firmu založila a ji uspěšně vedla po více než půl století?

Fotky vlastní, rodinný archiv, vyvlastněná vila rodiny Storkovy v Pisárkách, Ignaz a Henrich Storek. Matriční výpis. Experimentální model Kaplanovy turbíny

https://www.mmspektrum.com/clanek/od-storka-az-po-smeral

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-domu&load=1183

Ignaz a Heinrich Storek

Někdejší Storkova vila v Brně -Pisárkách

Úmrtí Heinricha Storka

Experimentální model Kaplanovy turbiny