Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Foto

Ahoj Hanno, tady se hlásí Tony, jak se tu tak říká: Wenn der Tony, mit der Frohny.

Tvůj velice zajímavý článek jsem si musel přečíst dvakrát, tak se mi líbil!

Kam na to chodíš? Já vím, píšeš Wikipedia a tak, ale mít ten nápad a sepsat to, musíš sama.

Škoda, že nemám takový Werdegang, jako Tvoje protagonistka Rosalia Chládek, jinak bych se i já jednou dostal do Tvého péra.

Kdybych byl Lenin, tak bych Ti teď napsal:

Piš! Piš! Piš!

Dobrou noc, Tony

0 0
možnosti
PL

Velmi zajímavý příběh.

Zaujalo mě, jak byly české a moravské země kdysi přes svou německojazyčnou část obyvatel “přirozeně srostlé” se svým okolím - zde je zmínka o Brnu, Drážďanech a Vídni.

Připomněl jsem si z historie, jak husité obléhali Plzeň a té bez ptaní přispěchali na pomoc Norimberští, asi jako když dobrovolní hasiči vyjedou do vedlejší vesnice, kde hoří. Nebo když Prušáci vtrhli do Saska, z Drážďan se před nimi rychle v tajnosti odvážel saský státní poklad na Königstein a jako s rezervní destinaci se počítalo s Děčínem a Prahou... Sasíkům tehdy byli mentálně bližší Böhmáci, než nějací pro ně příliš divocí Prušáci...

- - -

“V českém prostředí je dnes zapomenutá a téměř neznámá.“

Věčná škoda, že k tomu “vlasteneckému” rozštěpení mezi poddanými českého krále (a markraběte moravského) vůbec došlo.

2 0
možnosti
HR

Pane Lorenci děkuji. Nevěděla jsem. Ale třeba i toto: Ve 14 století koupil český král kus Bavorska, dnes Horní Falc. Je to trochu komplikované, kousek regionu sem a tam, ale v té době bylo hlavním městem "Nových Čech" (Neuböhmen) jak se to jmenovalo město dnes zvané Sulzbach-Rosenberg. Do dnes tam mají na náměští kašnu z dvouocasovým lvem, na věži opevnění český znak a v městečku dům, dříve hostinec, kde nocoval Jan Hus při své cestě do Kostnice. Po několika desetiletí král region prodal a koupil region kolem Magdeburgu.

2 0
možnosti
  • Počet článků 70
  • Celková karma 14,08
  • Průměrná čtenost 338x
Narodila jsem krátce po válce v Brně v tehdejším Československu, vyrostla jsem tam a v 18 letech přišla do Spolkové Republiky. . Zajímám se o historii rodného města zvláště z jeho specifické stránky česko-německo-židovského soužití které se opakovaně promítlo i do historie rodiny.. Je úzce propojena a někdy není jednoduché si uvědomit, že otevřený pohled do historie není vždy příjemný. Ne vždycky jsou to jenom ti „jiní“ kteří byli těmi “zlými.“
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.