Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Foto

Dokonce se vedou i spory, kde knižní Liška Bystrouška vlastně bydlela? Ve které myslivně, či hájovně? Kolem Brna to nebyly jen Bílovice nad Svitavou, ale také hájenka "U Jezírka" mezi obcemi Soběšice a Útěchov. A Bystrouška dokonce prý vůbec nebyla žádná Bystrouška, ale Bystronožka a její jméno popletl novinový sazeč. A hned bylo o čem přemýšlet.

1 0
možnosti
MP

Hezký článek. Jen bych si dovolil doplnit, že spolupráce pana Janáčka s panem Brodem se nerodila úplně hladce. Max Brod o Leoši Janáčkovi nevěděl, ale byl na něj nezištně upozorněn Josefem Sukem, který ho poslal na představení Její pastorkyně. Max Brod představení v Národním divadle skutečně navštívil koncem roku 1916 a napsal o něm nadšený referát do berlínské Schaubühne. Na základě tohoto článku Leoš Janáček zajel do Prahy, kde Broda prý doslova "přepadl", když na něj čekal před jeho bydlištěm. Naléhavě ho žádal, aby libreto přeložil do němčiny. Maxu Brodovi se moc nechtělo (maje jiné plány), ale Janáčkova naléhavost a přímočarost ho přesvědčila. Následně rovněž pomohl dílu na vídeňskou scénu. Asi to tak bude, neboť podobně to podávají ve svých knihách Jaroslav Vogel, Bohumír Štědroň i František Kožík. Max Brod přeložil též libreto opery Vítězslava Nováka (tuším, že šlo o Zvíkovského raráška).

3 0
možnosti
HR

Děkuji za doplnění. Mám také něco,myslím že to vyprávěl kdysi prof. Miloš Štědron. Snad prý Richard Wagner několikrát zval Leoše Janáčka do Bayreuthu, tento soustavně odmítal, protože měl obavy, že by mu to české publikum mělo za zlé. Nevím co na tom je.

Přesto je to zářný příklad pozitivních česko.německých vztahů první republiky.

3 0
možnosti
  • Počet článků 68
  • Celková karma 14,97
  • Průměrná čtenost 331x
Narodila jsem krátce po válce v Brně v tehdejším Československu, vyrostla jsem tam a v 18 letech přišla do Spolkové Republiky. . Zajímám se o historii rodného města zvláště z jeho specifické stránky česko-německo-židovského soužití které se opakovaně promítlo i do historie rodiny.. Je úzce propojena a někdy není jednoduché si uvědomit, že otevřený pohled do historie není vždy příjemný. Ne vždycky jsou to jenom ti „jiní“ kteří byli těmi “zlými.“
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.