Znám ten "příběh" a i proto jsem se vašemu blogu odolával. Nakonec jsem neodolal a s mrazením přečetl. Naprosto přesné a výstižné. Karma za blog.

ja jsem na jednom 'vysidleneckem' blogu z davnych let cetl zazitek jenoho odsunuteho, tenkrat asi 12leteho chlapce, syna nemecky mluvici rodiny nekde u Brna. Vypravel:

"uz nekolik dni se ve vsi vypravelo, ze se blizi fronta a prijdou Rusove. Delostelecke salvy byly slyset stale vice. A v jeden pozdni vecer, kdyz uz byly videt zablesky delostrelectva se ozval z navsi krik a bylo slyset ceske hlasy. Vsichni jsem se ulekli a muj deda rekl: to jsou Cesi, uz prichazeji a budou se nam msit za to vsechno, co jsme jim my Nemci udelali."

Vic uz jsem nikdy nepotreboval slyset.

Nejsmutnější na tom všem je, že ze vzpomínek pamětníku té doby jsem měl vždycky jeden výstup... V RG si po válce honilo frčky a zásluhy mraky kolaborantů...

Odpověděla jsem Tonymu

Důvody byly různé, pomsta, nenávist, zahlazování vlastní viny, okrádání a nejběžnější výmluva, byla taková doba. Teď už není, teď je nutné všechno pravdivě popsat dříve, než zemřou poslední pamětníci. Můžeme zkusit to pochopit, ale ne ospravedlnit.

Vašek

Máte pravdu. Ale podle mě hlavní důvod byl ten, že se čs. politická reprezentace rozhodla vysídlit co největší počet Němců ještě před rozhodnutím Postupimi, takže bezpečnostní složky a armáda nezajišťovaly pořádek, ale samy se podílely na vyhošťování (ne tedy že by měly přímo rozkaz k provádění excesů, ale pokyny k radikálnímu řešení a rychlým transferům v sobě brutalitu de facto obsahovaly).

Dal bych dvacetkrát karmu. Kdyby to šlo.

Milá Hanno,

já nevím, jak se k tomu brněnskému pochodu smrti postavit. Ke všem pochodům. Němci to dělali též. Otec mého nejlepšího přítele to jen tak tak přežil. Z Mauthausenu, prý až do Hamburgu.

Narodil jsem se až 1947. Všechno z té doby je pro mně ́hörensagen ́. Ten říká to, ten zase ono. Po každé válce, po každém násilí, je průser!

Ti kdo trpěli pod Árijci, po skončení války vlítli na Němce a už to šlo: Hlava - nehlava. Stejně tak to před tím, dělali Němci. Asi je těžké, zachovat chladnou hlavu a rozumně uvažovat: Dávali jste nám přes držku, teď dáme přes držku my vám.

To se špatně představuje, co běhalo lidem v hlavách. A když to byl ještě navrch někdo, komu byla vyvražděna celá rodina, tedy i ženy, děti a robátka, vyhrnul si rukávy a davaj ...

Já jsem u toho naštěstí nebyl. A jsem rád. Vůbec asi není snadné, se chovat šlechetně, a rozplétat který Němec byl jaký - který.

Ty do mně kamenem, já do Tebe chlebem, nebo tak nějak to stojí v Bibli. Odpouštět? Pha! Vy Němci jste byli svině, tak teď jste na řadě vy! Odpouštět uměli jen lidé, jako třeba Václav Havel. A vida! Přišla doba, že mu to lidé začínají mít za zlé.

A židé? V transportu - pochodu smrti? Asi mluvili německy a tak je rudí hrdinové hodili do stejného pytle.

Je to neuvěřitřelné, jak se z normálních lidí stanou nepříčetní mstitelé. Nechápu. Chudáci všichni. Cikáni, Češi, Němci, Židé, tělesně postižení.

Byl jsem taky v koncentráku. V Dachau. Jako návštěvník v roce 1988. Měl jsem návštěvu mojich vedoucích mých tehdejších podniků v Hongkongu a v Melbourne. Chtěli to vidět. Odcházeli zděšení a bílí v obličeji. Já jsem u těch pecí, kde se mrtvoly spalovali zkolaboval a musela se volat záchranka. Opakuji: Jsem rád, že jsem se narodil až po ...

Ano, zločiny spáchané Němci musíme doplnit zločiny spáchanými Čechy. Tak jste to chtěl říct?

Zasloužená karma