Není divu, že po tom, co Němci provedli, se na nějakou dobu dostali na “ošklivec” a nikdo s nimi a ani s němčinou nechtěl nic mít. Nejhorší to bylo po válce, to vzplanuly ošklivé emoce na straně Čechů, Němci nesměli mít žádné školy, vyučování či kulturu v německém jazyce, oficiální pravidla českého pravopisu dokonce přikazovala psát “němec” s malým “n”.

Uvolnění a částečný návrat k normálu přišly až koncem 60.let. V Děčíně, kde jsem tehdy žil mé školní mládí, se po odpolednech začala v Kulturním a společenském středisku vyučovat i němčina, a v městském divadle byl dokonce uspořádán společenský večer našich studijních skupin němčiny, které s tichým souhlasem vedly tamní neodsunuté německé ženy. Ty byly vždycky aktivní a snažily se využít každé příležitosti k rehabilitaci, zatímco jejich němečtí manželé chodili většinou jen nejkratší cestou do práce a z práce domů, kde se pak jen seděli a sžírali se nad nespravedlností osudu (“Nejdřív jsme byli proti nacistům, ti nás potrestali, pak přišli Češi, ti nás zase potrestali, ale mohli jsme zůstat, jenže kde? Tohle už není naše město. Že nás radši neodsunuli s těma, co si zadali s Adolfem a co nás ostrakizovali. Teď už bychom o vystěhování stáli, jenže Češi nám to absolutně nedovolí, vyjet nesmíme ani do DDR.”)

Tak náš kruh složený z třeťáků a čtvrťáků si na tu slavnost připravil německou dětskou písničku “Es klappert die Mühle am rauschenden Bach” - a měli byste vidět, jak naší paní učitelce, rodilé Němce, to vehnalo slzy do očí, když zase slyšela z pódia němčinu. Podobně jako tomu berlínskému důstojníkovi Bundeswehru někdy o 40 let později, jak stál na chodníku a kolem pochodovala posádková hudba z nějakého vystoupení zpět do kasáren a poprvé po 60 letech si k tomu zase zahrála prastarý německý pochod Preussens Gloria (viz YT), což vždy byl především velmi hezký a svižný pochod asi jako “náš” Radetzky Marsch nebo česko-rakousko-německý Královéhradecký pochod Königgrätzer Marsch, jenže holt byl zneužitý nacisty.

Omlouvám se, ty roky s tím Preussens Gloria jsem netrefil. Určitě to bylo až někdy po r. 2000, takže platí, že “po 60 letech”.

Hodiny asi nebyl moc zajímavé, učitel vás nezaujal. Jinak byste

určitě počkali.

tak uz to tady 3 1/2 hodiny a jeste se nikdo neodhodlal - takze ja to vezmu na sebe a ptam se:

sou ti migranti skutecne tak bezvadny pro Evropu a nebo je to katastrofa?

Napiš Sally do Mladého světa

Ještě nedávno jsem se styděl za svého prezidenta a premiéra.

Ale to už dnes samozřejmě neplatí.

Takovou příhodu za kterou se stydí má každý normální uličník či uličnice.

Hezký nedělní večer přeji

Vašek

Děkuji a nápodobně - věřím že ten covid zmizel