Co ten migrant hledá v Brně 17. století? (2)

3. května 1645 dorazí před Brno první švédské oddíly pod vedením generála Lennarta Torstensona Celou armádu tvořilo celkem 20.000 mužů. Brno mělo 1500 bojeschopných obránců.

Torstensson se zpočátku snažil vyjednat předání města bez boje, což velitel městské posádky rázně odmítl. Poté založil své sídlo v dnešním Králově Poli. Začal obléhací práce obklíčením města sítí podzemních tunelů a příkopů. Hlavní směr podzemních tunelů byl na Špilberk s úmyslem, provést odstřel.

Raduit de Souches záměr prohlédl a zmařil 15. května 1645 vítězným výpadem malé vojenské skupiny.

Torstensson poté přesunul své velitelství do Modřic, s cílem lépe kontrolovat a sledovat průběh útoků. K další „speciální operaci“ mělo dojít útokem na bašty pod bazilikou svatého Petra. Podnik, pro útočníky velmi nebezpečný (vojáci, šplhající plně ozbrojeni po žebřících, byli shora polití horkou vodou nebo olejem, a navíc utrpěli vážná zranění od spadlých žebříků), byl odražen.

Švédové střídavě útočili na pevnost, ovšem obránci zaútočili i na švédský tábor. Morálka obránců stoupala s každým dnem úspěšné obrany, zatímco morálka švédských útočníků klesala. Torstensson znovu přesunul své sídlo, tentokrát do Komárova.

Kolem poloviny června prorazili Švédové tunely v blízkosti „kryté cesty“ až do vážného ohrožení pevnosti. Naštěstí ten den zasáhla příroda. Odpoledne silně pršelo, během několika málo hodin zaplnila voda tunely a příkopy. Švédští žoldáci v panice utekli. Raduit de Souches pozoroval paniku a nařídil další výpad a útok. Zajatí švédští žoldáci potvrdili de Souchesi upadající morálku švédských jednotek.

Zvláště úspěšný byl De Souchesův výpad 17. června ve směru na Staré Brno. Muniční sklad Švédů byl vyhozen do povětří a dřevěné vzpěry v tunelech byly zapáleny hořícími balíky slámy. Závaly, které následovaly, učinily tunely nepoužitelnými.

24. června se k obráncům donesla zpráva, že posily od císaře jsou na cestě na pomoc. Polní maršál hrabě Colloredo sjednotil 600člennou jednotku, vede ji poručík Pachoj. Blížíce se k Brnu ze směru od dnešních Pisárek se dostanou k městu lstí: Část jednotek nečekaně zaútočí na švédské tábory a způsobí chaos a paniku. Na vrcholu paniky se oddíl stáhne a jede zpět do Prahy. Další oddíl, doposud v lesích vyčkávající, se dostane „skrytou cestou“ do pevnosti a do města. Radost obležených je nesmírná. Posily přinesly čerstvé zásoby střelného prachu a úspěšný průlom zvedne morálku občanů.

Talent Raduita de Souches se však nevztahoval pouze na vojenské operace. Byl to schopný a rozvážný vůdce v každém ohledu. Když ve městě docházely zásoby potravin, nařídil sepsat seznam chudých občanů a nabídl jim práci v městské hlídce a tím i zabezpečený přísun potravin.

Torstensson předvídá, že po příchodu posil do města dojde krmivo pro koně a tito budou muset být vyvedeni z města. Staví stráže, hlídají všechny brněnské městské brány. De Souches však prorazil část městské hradby u Židovské brány, nechal postavit nouzový most a tento pokrýt silnou vrstvou hnoje, k utlumení zvuků koňských kopyt. Na úrovni Brněnské brány zinscenoval noční bitku, který odvedla pozornost švédských ozbrojených sil. V tuto chvíli byli koně dragouny z Brna bezpečně vyvedeni

Nebudeme dále líčit všechny ty léčky, které obránce města vymyslel, obléhání pokračovalo, několikrát bylo Švédy nabídnuto vyjednávání, vždycky s cílem vydání města, vždycky bezvýsledně.

Pravda je, že Torstensson určil pro generální útok na město den Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna 1645. Již na začátku měsíce dokázal svými dvěma dalekonosnými děly způsobit značné škody na pevnosti Špilberk. Ale – i tento útok se podařilo odrazit. Pro město bylo zvláštní štěstí, že se 8. srpna do Brna vrátilo 250 dragounů (z akce koní vyvedených z Brna), kterým se podařilo proklouznout, vítaná posila pro obránce a pro morálku obležených.

Zkušený Raduit de Souches neustále pozoruje pohyby ve švédském táboře, takto si vytvoří představu, jak asi bude generální útok probíhat. Chování Švédů poukazuje na pokus o dobytí katedrály. De Souches nechá na kritických místech postavit další palisády, barikády zablokují okolní ulice, okna katedrály se změní ve střelnice.

Nebudeme zdlouhavě líčit, jak generální a poslední útok probíhal, Švédům se několikrát podařilo vniknout do města, několikrát byli odraženi. Legendy povídají to a ono.

Nejprve je tu zvěd, který se prý nepozorovaně dostal do Torstenssonova stanu a tam zaslechl úmysl. Pokud nebude město přesně do poledne následujícího dne dobyto, vojsko odtáhne. Špionova zpráva se šíří městem rychlostí blesku a všichni se připravují na to, aby se z posledních sil zvládli další dopoledne. V ten den ovšem získávají útočníci coul za coulem, sáh po sáhu více a více městských částí, situace se stává vskutku nebezpečnou Právě zavčas si chytrý katedrální zvoník všimne velké nouze, vyrazí po schodech věže, jeden po druhém, a chytne se provazu poledního zvonu. Přesně o hodinu dříve, v jedenáct hodin, zvoní městský zvon poledne. Ve městě vše ztichne, Švédové přeruší boj a ustoupí.

I jiný zbožný příběh se vypráví. V den bitvy, ve svůj vlastní svátek se sama Panna Marie zjevila v oblacích a rozprostřela svůj plášť nad městem, pro jeho ochranu.

Historie ví, že bylo všechno jinak.

Pokračování a rozuzlení příště –

Foto Lennart Torstenson,

minule Raduit de Souches Portrét na zámku v Jevišovicích